Do záloh přes Facebook. Jak chce armáda lákat nováčky

Z médií
Zpět na Zprávy

Ve válce by hlídali důležité objekty jako přehrady či továrny, někteří by i bojovali. Aktivních záložáků, kteří se dnes ve svém volnu několik týdnů v roce dobrovolně převléknou do maskáčů a cvičí s armádou, má Česko jen necelých 1 200. Armáda jich však potřebuje mnohem více. Podle plánů ministerstva obrany by se jich k profesionálům mělo do roku 2025 přidat celkem pět tisíc. Na co je chce armáda nalákat?

Na ministerstvu obrany spoléhají především na vládou již schválenou novelu branného zákona, která by měla po projednání v parlamentu vejít v platnost na začátku příštího roku. Ta postavení aktivních záloh výrazně zatraktivňuje zejména výrazným zvýšením finanční odměny za službu. Průběh cvičení, podmínky na něm a žold by se totiž měly v podstatě rovnat profesionálům. „Zákon stanovuje vojákům v aktivní záloze na cvičení nebo v době nasazení služné ve výši služebního tarifu vojáka z povolání,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. To se bude lišit podle postavení záložáka, mělo by se však pohybovat nejméně v úrovni průměrné mzdy. Záložáci by pak už nedostávali náhradu za ušlou mzdu.

Zvýší se také měsíční odměna za zařazení do záloh z nynějších 500 na 1 000 korun, studenti vysokých škol by mohli dostat až 20 tisíc ročně. Zaměstnavatel by po dobu uvolnění pracovníka na cvičení dostával příspěvek ve výši dvou třetin nebo celé průměrné mzdy v zemi.

Armáda se hodně spoléhá i na paragraf, který nově nařídí, že po tři roky budou příslušníky aktivních záloh i vojáci z povolání, kteří z armády odejdou.

„První z nich by mohli rozšířit řady aktivních záložníků asi tři roky po začátku účinnosti novely branného zákona. Předpokládáme, že tímto způsobem postupně rozšíříme počty příslušníků aktivních záloh zhruba o 2 500 osob,“ uvedl Petr Medek z tiskového odboru ministerstva obrany.

Kdyby novela zákona vstoupila v platnost příští rok, stanou se první bývalí profesionálové záložníky kolem roku 2020. Minimálně prvních tři až pět let proto bude rozšiřování záloh závislé téměř výhradně na zájmu civilistů. Experti proto považují získání čtyř tisíc aktivních záložníků do roku 2025 za velmi obtížný, i když ne zcela nesplnitelný úkol.

„Kdyby jich bylo za pět let 2 500, byl by to velký úspěch. Demografický vývoj jde proti, ve věkové skupině 19 až 25 let, o niž má armáda největší zájem, je dnes polovina lidí oproti roku 2002. Navíc ve stejných vodách budeme lovit lidi pro profesionální armádu, policii a hasiče,“ upozorňuje bezpečnostní analytik a bývalý šéf kabinetu ministra obrany Alexandra Vondry František Šulc.

Ministerstvo však už začíná místa pro záložáky připravovat. „Místa pro aktivní záložáky, kteří se zúčastní pravidelných cvičení, budou postupně vznikat. Limit pět tisíc osob ani nemusí být konečný, bude záležet na vývoji bezpečnostního prostředí, zájmu občanů a potřebách ozbrojených sil,“ doplnil Petr Medek. Armáda plánuje i kampaň. „Chceme informovat zejména prostřednictvím médií, internetu a sociálních sítí, ale také v rámci propagace armády na veřejných akcích,“ přiblížil Medek.

Vojáci už mají předběžně spočítané i náklady na služné, odměnu a kompenzace zaměstnavatelům aktivních záložníků. Zatímco mzdy 21 tisíc profesionálů stojí rozpočet 13 miliard korun ročně, záložáci by měli přijít na zhruba tři sta milionů.

„Obecně jsou náklady na přípravu příslušníka aktivních záloh sedmkrát nižší než na roční zaměstnání vojáka z povolání,“ uvedl Medek.
Fakta
Jak by záložáci cvičili
Vojáci v aktivní záloze, kteří dosud neabsolvovali základní výcvik, absolvují v prvním roce vojenské cvičení v délce do osmi týdnů. V dalších letech pak absolvují již jen vojenská cvičení v celkové délce do tří týdnů za kalendářní rok. Případně, na základě nařízení vlády, mohou absolvovat výjimečné vojenské cvičení v délce do 14 dní v kalendářním roce.
Autor: Milan Biben

Pokračujte ve čtení