Dávat jídlo nepomáhá, lidé potřebují práci

Jiří Kobza vystudoval geologii na přírodovědecké fakultě, dvanáct let pracoval v zahraničním obchodě se specializací na země blízkého východu: Jemen, Jordánsko, Írán. Provozoval soukromou firmu zaměřenou na podporu exportu středně velkých podnikatelů. Koordinoval humanitární pomoc na Haiti a v Zambii V současnosti spouvlastní firmu obchodující s  vínem.

Máte nějaký zážitek, který vás výrazně ovlivnil?

Jeden učitel mi v uprchlickém táboře na Afghánsko-Íránské hranici, kam jsme vezli nějakou alespoň základní pomoc  vykládal svůj život: „Učil jsem ve své vesnici. Přišli Rusové, postavili nám středisko a  školu a říkali, že Alláha nemáme brát moc vážně. Potom přišli Talibánci a  řekli, že teď jsme svobodní, že máme žít podle Koránu. Vzali mi autorádio, zmlátili ženu a zase odešli. Po dvaceti letech přiletěla letadla, všechno rozbombardovala a pak přišel nějaký člověk a řekl, že teď jsme konečně svobodní. Tak jsme se radovali, že jsme svobodní.  Z hor potom přišli banditi a všechno nám vzali. Tak jsem sebral rodinu a  šel jsem pěšky až sem. Dál mě nepustili, tak jsem tady,“ celé to vykládal v klidu, věcně. Tento příběh ovlivnil moje chápání toho, co se tam děje.

Jak se díváte na uvalování embarga na země porušující lidská práva jako je například Írán?

Pořád panuje rozpor mezi hájením lidských práv a obchodními zájmy. Já – protože to znám z praxe - tak se ptám, kde jsou lidská práva lidí, co to zboží vyrábí a těch, co to zboží potřebují. Protože mě přijde nefér a  nelogické trestat kováře za to, že policie mlátí disidenty a on si nemůže koupit svářečku, kterou potřebuje.

Komu slouží embargo? Když začalo české vysílaní do Íránu tzv. rádio Farda, rádio zítřka, tak Írán vyhlásil jednostranné embargo na naše zboží. Chodili za mnou kolegové z evropských zemí a říkali, „Hele to je super co děláte, vy jste fakt dobří v lidských právech“ a plácali mě po ramenech. Pak dodávali: „Podívej, vy jste tam  vozili obráběčky, kdo to od vás bral? To by byla škoda o takový obchod přijít. My bychom to vzali za vás.“  Co k tomu dodat?

A může embargo něco vyřešit?

Neznám embargo, které by pomohlo něco posunout. Režim to ustojí, utáhne šrouby a ještě dostane vnějšího nepřítele, kterého potřebuje aby mohl utáhnout vnitřní režim. A obyčejní lidé trpí.

Jaké jsou podle vás účinky humanitárních pomocí?

Předsedkyně svazu Africké jednoty prohlásila, že západ Africe nejvíc pomůže tak, že jí přestane pomáhat, ale umožní přístup africkým produktům na evropské trhy. Lze to ilustrovat na následujícím případu, když v Afghánistánu rozjeli projekt pšenice namísto  opia. Kdo zkoušel pěstovat pšenici ve třech tisících metrech nad mořem, tak ví, jak je to náročné. Když potom chtěli zemědělci svou úrodu prodat, tak zjistili, že celá země už je zavalená pšenicí z potravinové pomoci a jejich pšenici nikdo nekoupí. Humanitární i rozvojová pomoc musí být komplexní s  dlouhodobou vizí toho, co bude následovat, aby měla skutečně dopad na život lidí.

Zrušení humanitární pomoci, ale taky nic nevyřeší

Smysl mají projekty jako například vrtat studny na Haiti, jak to dělá Arcidiecézní charita. To má smysl, díky vodě tam lidé mohou založit farmu a postavit se na vlastní nohy. Samozřejmě, že když je nějaká katastrofa, tak je potřeba dát hladovým lidem jídlo. Ale na obecnější úrovni platí, že rozdáváním nikomu nepomůžete. Pokud leží polomrtvý hlady tak ano, ale druhý den je potřeba spíš vytvořit nějaké pracovní příležitosti. Dát lidem práci, ne jídlo.

Kde má současná podpora vývozu svoje rezervy?

Je třeba daleko lepší synergie mezi ministerstvy, v některých oblastech má ministerstvo zahraničí dělat vlastní politiku a jinde je servisní organizací. Probíhají kompetenční spory mezi Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem průmyslu a obchodu o to, kdo a jak bude řídit obchodní úseky a co je jejich náplní. To ničemu neprospívá.

Dostat se dnes na jakýkoli trh je velice těžké. Tam, kde jsme měli kdysi tradičně silné vazby, dnes nevíme, jestli se s námi budou vůbec bavit. Čína udělala za posledních pár let obrovský kvalitativní skok, přitom jsou jejich výrobky pořád levné.

Je třeba pořád hledat cesty. V momentě, kdy ambasáda nehájí ekonomické zájmy své země, tak nemá smysl. Nezáleží jen na efektivní podpoře exportérů v teritoriu ale i na domácích podmínkách, jak se k  jednotlivým případům postaví Exportní banka, EGAP nebo jaké budou licenční podmínky.

Proč jste se rozhodl vstoupit do politiky a proč jste si vybral ANO?

Velmi mě iritují řeči o čecháčkovství a blbé náladě. Pro politiky je to výhodné, protože otráveným lidem se líp vládne než těm, kteří mají elán. A já si myslím, že je důležité dát lidem naději a elán. V  předsedovi Babišovi, jehož jméno znám už z dob svého působení v  zahraničním obchodě, vidím člověka, který tento elán má na rozdávání.