Daně překopány, na řadě je pokladna

Tradičně nejsledovanější oblast, kterou má Babišův resort v kompetenci, jsou daně. Krátce po příchodu Babiše se role náměstkyně pro daně a cla ujala daňová poradkyně ze společnosti Ernst & Youg Simona Hornochová.

V krátkosti dostala do legislativního procesu řadu návrhů, které figurovaly na čelních příčkách vládního programového prohlášení. Například sněmovna již podpořila v prvním čtení vrácení slevy na poplatníka pracujícím důchodcům. Stejně tak si polepší rodiče s více dětmi. Daňová sleva na druhé dítě a dítě další totiž vzroste ze současných 1117 korunměsíčně o 200 korun u druhého dítěte a o 300 korun v případě třetího dítěte. Spolu s těmito změnami však prošlo i odsunutí projektu jednoho inkasního místa, které mělo být od roku 2015 v provozu.

Prošel i návrh, který za v podstatě nesmyslný a nesystémový označil už i sám Babiš, ale který se přesto dostal do vládního prohlášení a prošel v prvním čtení i sněmovnou – třetí sazba DPH ve výši 10 procent na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu.

V daňové oblasti bylo problémů víc, zejména v otázce živnostníků. Babišův resort totiž navrhoval, aby živnostníci, kteří používají tzv. výdajové paušály (tedy neevidují skutečné náklady, ale jen odečtou určité procento z tržeb), nemohli používat slevu na poplatníka, prakticky je to navýšení daní ročně o 24 840 korun. To ale neprošlo. Omezení živnostníků je tak v současném návrhu spíš kosmetické – u živnostníků, kteří si místo evidování skutečných nákladů odečítají 60 procent tržeb (poradci, konzultanti a další), bude platit obratový strop ve výši dvou milionů. Pokud tento strop překročí, budou muset vykazovat reálné náklady a dokládat je příslušnými doklady. Jinak je otázka živnostníků na mrtvém bodě – vznikla pracovní skupina, která bude hledat optimální nastavení zdanění práce. „Podle mého by systém měl být především spravedlivý, a pokud někdo čerpá z veřejných peněz například důchod, měl by předtím také odvádět adekvátní částku,“ prohlásil po jednání Sobotka.

Největší úkol v daňové oblasti však na svůj rozběh stále čeká – registr tržeb v maloobchodu. V principu jde o to, že by všichni podnikatelé, živnostníci a další měli reportovat všechny své tržby v reálném čase na ministerstvo financí. Jde o jakési registrační pokladny verze 2.0 – místo aby v přístroji byla nějaká páska nebo datový modul, které by jednou za čas berní úředníci zkontrolovali, data poputují ihned do úložiště na ministerstvu financí. Cílem je omezit nezdaněné tržby „mimo kasu“ a získat tak více na dani z příjmu i DPH.

O systému se prozatím spíše jedná a studuje se, jak to funguje jinde. Zejména v Chorvatsku, protože tamní model se dnešnímu vedení ministerstva líbí nejvíce. Podle plánů by systém měl běžet od roku 2016, ale zatím se nedá ani odhadnout, kolik bude stát nebo jaká bude jeho architektura. Změny ale neprobíhají jen v daních. Klíčová je otázka kontroly a také úzce související oblast IT. Státní IT má sice v kompetenci ministerstvo vnitra, ale historicky bylo v této oblasti ministerstvo financí více než aktivní. V současnosti se tyto aktivity přesunuly pod prvního náměstka Lukáše Wagenknechta a poradce Milana Křístka, který v minulosti šéfoval pražskému dopravnímu podniku.

Z vyjádření Babiše, Wagenknechta i Křístka se dá snadno vyčíst, že nejsou spokojeni se systémem státní pokladny, zásadním informačním systémem pro ministerstvo i pro celý stát, který od svého spuštění v roce 2013 zvládl snížit výpůjční potřebu státu o zhruba sto miliard. Nyní chce náměstek Wagenknecht předložit zákon o státní pokladně, který by kromě jiného rozšířil počet úřadů zapojených do tohoto systému.

„Věcný záměr tohoto zákona bychom rádi předložili do konce roku,“ uvedl Babiš.

Pokladna je zřejmě jeden z faktorů radikálních personálních změn v resortu v posledních měsících. Skončil spoluautor českých účetních standardů a zároveň ředitel odboru účetnictví a auditu Petr Plesnivý, který pro část státní pokladny připravoval metodiku. Ministerstvo se rozloučilo i s šéfem odboru rozvoje IT Radoslavem Bulířem, který byl na resortu řadu let a za ministrování Jana Fischera byl i náměstkem.

Wagenknecht má také na svědomí audit resortů spravovaných hnutím ANO, který prokázal, že o řadě výdajů není zrovna přehršel údajů, ať už z důvodů stáří daného případu, nebo pochybením resortu. Celý audit však měl být spíše indikativní a jednotlivé resorty měly sporné případy došetřit. Větší transparentnost by měla také přinést novela zákona o finanční kontrole, kterou Wagenknecht připravuje. Jde o jednu ze zásadních norem, podle níž se řídí hospodaření s veřejnými financemi. Neuralgickým bodem však bude rozpočet na příští rok. Daňové změny totiž vesměs směřují ke snížení daňových příjmů než naopak, a požadavky ministrů jsou rovněž značné. Nemalé finanční prostředky spolkne avizované a schválené navýšení platů ve státní správě o 3,5 procenta, které je ovšem podle odborů nedostatečné. K tomu je zde proklamované zvýšení investic, již schválené navýšení důchodů a řada dalších oblastí, které se bez peněz neobejdou. Zároveň je však nutné udržet rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP. Jak rozpočtová jednání dopadnou, bude definitivně jasné až koncem září. Do té doby totiž vláda musí rozpočet schválit a poslat Poslanecké sněmovně. „Jednání zatím probíhají s různými ministry, ale já stále chci udržet saldo ve výši 100 miliard korun,“ prohlásil po jednání se Sobotkou Babiš.

Autor: Jiří Táborský