Dan Ťok. Jogín, který čistí mysl i dopravu

Když se po rezignaci Antonína Prachaře rozneslo, že novým ministrem dopravy za hnutí ANO bude šéf stavební firmy Skanska Ťok, média zaplnily komentáře, že do vlády směřuje další člověk ve střetu zájmů.

Co se však některým novinářům zdálo nemyslitelné, to kupodivu část opozice i odborníky v dopravě nechalo chladnými.

„Popřál jsem mu úspěch ve funkci. Musím říci, že první kroky, které dělá, potvrzují oprávněnost naší kritiky předchozího ministra,“ pochvaloval si pro Právo exministr dopravy a poslanec Zbyněk Stanjura (ODS).

Zmínil se například o tom, že Ťok zrušil tendr na projektového manažera mýtného systému a rychle vyřešil jmenování nového ředitele Ředitelství silnic a dálnic a ke všemu z vnitřních zdrojů ŘSD.

„Doprava není typický politický resort. Je tam potřeba stabilita. Věřím, že bude pan ministr komunikovat i s opozicí a budeme nalézat kompromisní řešení,“ dodal Stanjura.

Ťoka hodnotí kladně i exministr dopravy Pavel Dobeš (dříve LIDEM). „Může mít pozitivní dopad, že je pan Ťok expertem ve svém oboru. Ví toho hodně o výstavbě infrastruktury. Může ji posunout dopředu,“ řekl Právu.

Ťok podle jeho mínění budí na veřejnosti dobrý dojem. „Velmi dobře mluví, velmi dobře vystupuje, působí jako slušný člověk. Je potřeba mu popřát hodně štěstí. Ten resort si zaslouží nějaký postup, a ne to přešlapování, které tam posledních několik let bylo,“ dodal.

Problém nevidí ani majitel autobusového a železničního dopravce Student Agency Radim Jančura. „Jednoznačně je to zajímavá osobnost, jeho pověst je velmi dobrá, což je v tomto odvětví výjimečné. Střet zájmů je často přeceňován, navíc není majitel Skansky, byl,jen‘ manažer,“ uvedl pro Právo.

Odborník? Manažer!
Ačkoliv hnutí ANO se holedbá, že své resorty obsazuje experty ve svých oborech, u Ťoka se nedá zcela říci, že by byl úplný odborník na dopravu. Kromě toho, že byl generálním ředitelem Skansky, která měla některé dopravní stavby v uplynulých letech na starost, působil v manažerských pozicích firem, které s dopravou neměly společného zhola nic.

I přesto ale šéf ANO Andrej Babiš v případě Ťoka nemění rétoriku. „Je to manažer, který řídil velké firmy, má velké zkušenosti z praxe dopravní infrastruktury a ví přesně, jaké stát dělá chyby při výstavbě dálnic, takže je může napravit. Zná velice dobře toto prostředí,“ řekl Právu.
Jančura však Ťoka za experta nepovažuje. „Průpravu má výbornou. I když není odborník, na rozdíl od pana Prachaře má potenciál být dobrý ministr, protože je mnohem chytřejší a schopnější. Odborník ale není, je to univerzální manažer,“ poopravil Babišovo tvrzení.

Na vrcholu už tři desítky let
Ťok se narodil 4. března 1959 v Uherském Hradišti, oba rodiče pracovali ve výrobně letadel Let Kunovice. „Na svoje dětství vzpomínám velmi rád, bylo příjemné. Vyrostl jsem v typické rodině té doby,“ podotkl.

Vystudoval Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a stal se konstruktérem. Na škole se také poznal se svou nyní již bývalou ženou, se kterou se v roce 1983 oženil.

Ve stejném roce začal pracovat v První brněnské strojírně, kde se postupně vypracoval až do řídicích funkcí – stal se ředitelem divize a nakonec generálním ředitelem. Z vrcholového managementu od té doby neodešel. „Deset let jsem stál za prknem a kreslil jsem – nejdřív jako konstruktér, potom jako projektant. Vyjížděl jsem i do zahraničí – byl jsem v Bulharsku i v Iránu. Já jsem si to odžil,“ řekl Právu.

Revoluce mu jako většině Čechů změnila život. Jak sám vzpomíná, otevřely se mu dveře, o kterých soudil, že zřejmě zůstanou zavřené. Do KSČ totiž vstoupit nechtěl, takže nevěděl, jak dál kariérně růst.

„Revoluce mi ukázala cestu, najednou šla dělat kariéra bez politiky. Ještě dneska se mi derou slzy do očí, když si vzpomenu na tu atmosféru. Hned poté jsem se začal angažovat, zvolili mě šéfem odborů ve firmě a zastupoval jsem zájmy lidí,“ řekl Právu.

Nahoru díky angličtině
Po revoluci začal přemýšlet, co dál, a na vysoké škole si doplnil titul kandidáta věd. „Uvědomil jsem si, že lidé, kteří budou připraveni, budou moci postoupit. Od devadesátých let jsem proto začal studovat angličtinu – 14 hodin týdně. V tu dobu procházela První brněnská privatizací a prodala se firmě ABB,“ vyprávěl Právu.

O práci ale Ťok nepřišel. ABB hledala nadějné manažery a Ťok měl na rozdíl od svých kolegů výhodu, že uměl cizí jazyk. „V roce 1996 jsem se pak stal generálním ředitelem celé společnosti. V tu dobu jsem byl jako sedmatřicetiletý asi nejmladším generálním ředitelem v České republice,“ podotkl.

I když firma měnila vlastníky, Ťok neopustil svou židli až do roku 2003. „Seděl jsem pořád v jedné kanceláři. Nejdřív to byla První brněnská, potom ABB První brněnská, potom ABB Energetické systémy… Potom se ABB spojila s Alstomem a pak se to jmenovalo ABB Alstom Power a pak jen Alstom,“ vzpomínal.

V roce 2003 se Alstom dostal do problémů a začal prodávat jednotlivé divize. To nebylo nic pro Ťoka. „Já nechtěl být ten, kdo bude firmu rozprodávat. Přišla nabídka od RWE, jestli bych nešel řídit Jihomoravské plynárny, a to byl pro mě zajímavý obor,“ řekl Právu.
Zůstal však jen tři roky. V roce 2006 odešel do investiční společnosti Karla Komárka KKCG, po dvou letech ho však i tato práce přestala bavit. Jakmile získal nabídku od švédské firmy Skanska, kývnul na ni. „Jejich podmínka byla, že chtějí člověka, co nemá politické zabarvení a není spojený se stavebním trhem,“ vysvětlil Právu.

Ťok ve Skansce vyhodil část starého vedení a obnovil protikorupční kodex, nelíbily se mu totiž prý údajné machinace s veřejnými zakázkami. V roce 2011 se dostal do sporu s tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou z Věcí veřejných. Vyhrocen byl natolik, že Bárta nechal kolem dálnic nainstalovat cedule upozorňující na nekvalitní práci Skansky. Soud se však přiklonil na její stranu a Bárta musel nechat vývěsky odstranit.
Svým protikorupčním vystupováním zaujal Ťok i Americkou obchodní komoru, které se stal v roce 2012 členem, v létě letošního roku pak na krátký čas prezidentem.

„Dan byl výjimečným členem představenstva. Byl schopný nahlížet na daný problém ze všech stran a při rozhodování vyloučit politiku a osobní pocity. Zajímal se o názory ostatních, ale nejprve je otestoval, než je přijal za své. Žádal ostatní, aby na jeho postřehy nahlíželi kriticky. To, co řekl, bylo to, co mínil a co také učinil. Bez něj v roli předsedy by Platforma pro transparentní veřejné zakázky, jíž je komora členem, neměla takový úspěch,“ řekl Právu výkonný ředitel komory Weston Stacey.

Bývalá ředitelka úseku kontroly ŘSD Miloslava Pošvářová však na Ťokovo působení ve Skansce nahlíží jinak – nevěří mu.

Babiš: Ber, nebo mlč
„Soudili jsme se se Skanskou o valorizace cen. My tvrdili, že došlo k poškození státu v částkách stovek miliónů korun a on to odmítal uznat. Jestli chtěl, aby stát nebyl poškozen, tak proč to nepřiznal? Odmítal opravovat vady. Nevím, jestli člověk, který poškozoval stát, ho bude hájit jako ministr,“ řekla Právu.

Ťok ale tvrdí, že mu o čistší veřejné zakázky jde. Právě snaha o jejich zprůhlednění jej prý nakonec dovedla až k tomu, že Babišovi na nabídku postu ministra kývnul. Několik měsíců předtím přitom odmítl Prachařovu nabídku na funkci šéfa ŘSD – nelíbilo se mu totiž, že by si nemohl vybrat svůj tým kolegů.

„Babiš mi velmi emotivně řekl, že když mohu ministerstvo kritizovat, tak ať to jdu dělat. A jestli to nechci dělat, tak ať s tou kritikou skončím,“ popsal Právu. „Jsem ješitný chlap. Pro mě to byla výzva. Řekl jsem si, že jsem dost starý a mohl bych to zkusit.“

Své postoje však ani v roli ministra prý nehodlá nijak měnit. „Chovám se stejně celou svou kariéru, nemám důvod se začít chovat jinak.“ Žádá naprostou otevřenost: „Chci zveřejnit smlouvy staré tři, možná i deset let. Nevím, jak to tam chodilo, nechci hledat všechny viníky. Jen chci vědět, jaká je situace, a otevřeně o ní veřejnost informovat.“ Prý v žádném případě nemíní suplovat policii.

Trestních oznámení je podle jeho mínění spousta a žádný dopad nakonec stejně nemají. Podá jej pouze v případě, že bude mít dost nezpochybnitelných důkazů a bude moci ukázat na viníka.

„Deklarovat, jaký budu ministr, mohu, ale veřejnost mi to stejně nebude věřit, dokud neudělám konkrétní kroky. Dejte mi čas, udělám konkrétní kroky a pak mě hodnoťte,“ vyzval své kritiky Ťok.

Chce rozhýbat stavby dálnic, zavést transparentnost nejen v úřadě, ale i podřízených organizacích, jako je ŘSD, Správa železničních a dopravních cest nebo Českých drahách.

Hned pár dní po nástupu do funkce zastavil kritizované výběrové řízení na projektového manažera mýtného tendru a jmenoval šéfem ŘSD Jana Kroupu, který dříve dohlížel na modernizaci D 1, dokud ho v létě letošního roku neodvolal tehdejší ředitel ŘSD Jan Kubiš.

Zatímco třeba ODS prvním Ťokovým krokům tleská, Pošvářovou jmenování Kroupy znepokojilo.

„To je člověk ze staré garnitury, spojený se záležitostmi, které se na ŘSD děly. Nevěřím mu, tohle je chyba. Pan Ťok se zřejmě snažil vyhovět odborářům, kteří propagovali pana Kroupu, protože je velmi oblíbený, spjatý se starou garniturou. Pro mě je to jednoznačně člověk na straně zhotovitelů. Pro mě žádný význam progresivity nemá,“ řekla Právu.

Ťok si však za svým výběrem stojí. „V ŘSD byly věci, které nefungovaly, jak měly. Ale obviňovat z toho všechny lidi, kteří tam jsou, není fér. Já si o panu Kroupovi zjišťoval, co mu je vyčítáno, a myslím si, že je to slušný člověk, který s nikým tu hru nehrál, jen se vyskytoval v nějakém prostředí,“ uvedl.

ODS jeho postoj sice podporuje, a i když oceňuje Ťokovy manažerské vlohy, přece jen na jeho angažmá ve vládě hledí s podezřením. „Mně vadí úplně jiná věc. Funkce ministra je funkce politická. Nebude řídit jen resort dopravy, ale bude hlasovat i na vládě. Vadí mi, že nevím nic o jeho politických názorech na daně, na zahraniční politiku, na zdravotnictví,“ řekl Právu šéf poslanců ODS Stanjura. Sám sebe Ťok považuje za pravicového politika se sociálním cítěním. Co se daní týče, měnit je nechce. „Je jedno, jaké daně jsou, hlavně ať jsou dlouhodobě stabilní. Lidé se smíří s jakoukoliv daní, hlavně když budou mít logiku a oni budou vědět, co za ně dostávají,“ řekl Právu. „Myslím, že bychom se neměli chovat populisticky, měli bychom pro ty voliče něco udělat. Ne to, co bude populární, ale to, co pomůže voličům a zemi,“ dodal.

Do resortů svých kolegů z vlády však fušovat nechce – věnovat se bude prý naplno dopravě. „Jsem přesvědčený, že bych mohl uspět. Udělám všechno pro to, abych tam vydržel déle než 6,5 měsíce, což je průměrná doba předchozích ministrů,“ zasmál se.

Pro začátek chce alespoň samotnou budovu úřadu trochu provětrat. „Ten barák byl ústředním výborem KSČ a moje kancelář byla kancelář Gustáva Husáka. Je to v té budově trochu cítit. Už jen tím, že je tam spousta propojovacích chodeb a schodišť, které jsou tajné nebo důvěrné. Ten barák chci trochu provětrat a trochu mu zlepšit karmu,“ řekl Právu.

Pražák, co jezdí do zahraničí
Z prvního manželství má Ťok dvě dospělé dcery (27 a 30 let). O svém soukromí však jako bývalý top manažer, který do médií vystupuje pomálu, není příliš zvyklý mluvit. Možná i proto, že je už dvakrát rozvedený, druhé manželství trvalo prý jen velmi krátce. „Něco se vám v životě holt občas nepovede. Teď mám partnerku, se kterou žiji,“ řekl Právu.

Jméno přítelkyně si však ponechal pro sebe. Sdělil jen to, že je to Slovenka, která pracuje v oblasti mediální komunikace.

„V manažerských funkcích jsem dlouho, tak se snažím nějak hýbat. Před několika lety jsem začal tloustnout, proto jsem začal cvičit, běhat, jezdit na kole, hraju golf. Chodím také na jógu, která se cvičí ve čtyřicetistupňovém vedru. Hodně mě to chytlo, pročistí vám to mysl i tělo. Rád si ale přečtu i knihu nebo se podívám na nějaký film,“ svěřil se Právu.

Typickým Čechem ministr není – na rozdíl od tradičního víkendového ježdění na chalupu Ťokovi stačí jen pražský byt. „Já krom bytu nic nemám a ani nechci,“ řekl Právu. Dovolenou rád tráví v zahraničí nebo na návštěvě maminky v Uherském Hradišti.

Autor: Karolina Brožová