Dan Ťok: Mám čisté svědomí

Dan Ťok čelí obvinění, že ještě jako šéf české pobočky firmy Skanska kryl korupční jednání. Kauzu, na kterou upozornil Český rozhlas, považuje za dozvuk éry, kdy ve Skansce někteří manažeři ještě nechápali, že se dá byznys dělat férově.

Do politiky jste loni v prosinci vstupoval s pověstí muže, který ve stavební branži vystupuje slušně. Nemáte pocit, že po kauze Skanska to už neplatí?
Tenhle pocit nemám. Každý, kdo chtěl porozumět, pochopil, že nejde o žádnou kauzu. Dostávám desítky reakcí od různých lidí. A shodují se v tom, že je až s podivem, jak taková věc, která je na mě až průzračně nachystaná, tak rezonuje v médiích. Máte-li čisté svědomí – což já mám – pak vás to nezlomí.

Vy máte nějaké informace, že vás chtěl někdo cíleně zdiskreditovat?
Já nejsem investigativní novinář. Když se podíváte na facebookový profil onoho investigativce (Janek Kroupa – pozn. red.), zjistíte, které jeho přátele to potěšilo. Nehodlám z toho ale nic vyvozovat.

Některá jména se ale nabízejí. Třeba váš předchůdce v úřadu Vít Bárta, který si „ťokal“ na čelo, když jste nastupoval.
K panu Bártovi se nechci vyjadřovat. V době, kdy byl ministrem, mě bezprecedentně napadl a chtěl ze mě udělat lumpa. Nemám potřebu dělat něco podobného. Ať o tom spekulují jiní.

Označil jste to za „obchodní hloupost“, že vaši podřízení podepsali nevýhodné smlouvy. Kolik takových hloupostí ještě může vyplout na povrch?
V každé firmě jsou věci, které se mohou ukázat až po letech. Nejsem si ale vědom, že by se nějaká podobná věc mohla objevit. My jsme udělali preventivní opatření. Zavedli jsme pravidelné měsíční a kvartální „vytýkačky“, jakési debaty nad zakázkami. Šli jsme mnohem hlouběji. Před pěti lety zkrátka ještě někteří lidé neměli ty správné návyky. Ale nakonec pochopili, že to chceme dělat lépe a transparentněji. Na svou éru ve Skansce se mohu dívat s čistým svědomím. To mi řekli i majitelé firmy ve Švédsku. Jestli to teď někdo chce zpochybňovat, tak může. Mé přesvědčení, že jsme odvedli dobrou práci, nezničí.

Lidé, kteří podepisovali kritizované smlouvy, ale ve Skansce zůstali. Znamená to, že pochopili vaši novou strategii chovat se v byznysu férově? To se jednoduše naučili?
Někteří zůstali, některé jsme vyhodili a Skansce je bez nich lépe. Nikoho ale neobviňuji. Ti lidé pracovali celé léta v nějakém systému a nechápali, že by šel dělat férový a čistý byznys. Nevěřili mi a mysleli si, že to tu Skanska musí zavřít.

Tratili jste na tom finančně?
Před nějakými třemi čtyřmi lety vrcholila éra losovaček. My jsme si spočítali, že jsme prošli tak jednou dvakrát, zatímco ostatní firmy měly pravděpodobnost třeba padesát procent. Trh se bránil férovému přístupu, který jsme reprezentovali. Když spočítám jen soutěže, kde jsme uspěli, ale tendry byly následně z různých důvodů zrušené, tak je to zhruba miliarda obratu ročně.

Neocitl jste se v defenzivě? Nejen v kauze Skanska, ale i v otázce mýta. Po firmě Kapsch chcete obchodní slevu výměnou za prodloužení smlouvy o provozování mýtného systému. Ale proč by vám ji Rakušané měli dávat?
Nejsme v defenzivě. Chci chodit s nápady a předkládat je. Přirozeně se bráním, když mě očerňují. Ale Kapsch? Všichni přece víme, v jaké jsme situaci. Mám já vyprávět novinářům, že všechno běží, jak má? To by mi nikdo nevěřil. Nejsem tak hloupý, abych nevěděl, jaká je situace. Já jsem jen apeloval na to, aby se Kapsch choval jako „good citizen“, tedy dobrý, zodpovědný občan. Protože je to firma, která chce dělat dobré obchody a nestojí o špatné jméno. My Kapsch přece o nic neprosíme. My chceme jen spolupráci, kterou očekáváme od každého dobrého občana. Nemám co skrývat, hraju s otevřenými kartami.

A zvedne Kapsch tu vaši kartu ze stolu, nebo bude vyčkávat na lepší nabídku?
Mám informace, že to berou vážně. Dojednáváme schůzku s majiteli, kde bychom si měli říct, že tuhle hru hrajeme společně.

Kapsch má nicméně do konce roku 2016 vystaráno, zatímco Česko nový tendr nestíhá.
Pořád se tu bavíme o firmě Kapsch. Problém je ale v tom, že celá věc nabývá úplně mytických rozměrů. Mýto je přitom ve své podstatě jednoduchá záležitost – někdo využívá silnice a vy za to inkasujete taxu. U nás se stalo sportem debatovat o tom, jaký systém je nejlepší a kdo ho má dodávat. Bavme se o tom, jaká má být sazba, proč je mýto v některých kategoriích o polovinu levnější než v Rakousku. Debatujme veřejně o tom, jestli bychom z mýta nemohli dostat víc peněz. Právě proto chceme vypsat tendr na systém, který by byl technologicky neutrální. Neříkáme, že chceme mikrovlnný nebo satelitní systém. Od roku 2017 budou mýtné brány majetkem státu. Amy chceme, aby každý zájemce nejdřív zhodnotil, zda se mu vyplatí stavět něco nového, nebo nějak využije to, co bude mít stát k dispozici. Možná se nakonec ukáže, že postavit úplně nový systém bude nakonec pro daňového poplatníka levnější. A na tenhle argument musí každý slyšet.

Našim přepravcům v sousedním Německu hrozí, že budou muset doplácet řidičům tamní minimální mzdu. V případě tranzitu už od toho Berlín upustil. Co ale jízda třeba do německého velkoskladu?
Tam je to ještě otevřené. Německá strana uznává za tranzit i to, že se zboží odveze do Hamburku a přeloží na loď. Míč je na straně Evropské komise, která musí zhodnotit, zda to nenarušuje pravidla jednotného trhu EU. Jestliže ale náš dopravce chce dělat byznys pro německé zákazníky, tak minimální mzdě bude nakonec muset vyhovět. Mám zkušenosti ze Skansky, kde jsme dodržovali minimální mzdu našim expertům pracujícím ve Švédsku nebo Norsku.

Není problém v tom, že jsme pro Němce pořád příliš levná konkurence?
Samozřejmě že jsme levná konkurence. Naši řidiči mají v mnoha případech malý základ a pak pohyblivou složku. A je jasné, že to německým speditérům může vadit a tlačí na vládu, aby s tím něco dělala. Můžeme to kritizovat, ale nic s tím neuděláme.

Autor: Blahoslav Hruška

Článek si můžete přečíst v Lidových novinách.