ČSSD Zvláštní daň bude pro banky i energetiku

„Z mého pohledu musíme sektorovou daň zavést od roku 2015,“ uvedl místopředseda a člen vyjednávacího týmu ČSSD Milan Chovanec. Sociální demokraté nevěří plánu ANO ušetřit na chodu státu zhruba 25 miliard korun. A chtějí mít jistotu, že vládní plány – například valorizaci důchodů či snížení DPH na potraviny – budou mít z čeho zaplatit.

„Někdy v polovině příštího roku budeme mít jasno, co se podaří uspořit a jestli se případně některé sektory zdaní,“ říká místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Podobně jako lidé z ANO je zatím optimista.

ČSSD se nicméně podařilo v jednáních nakonec prosadit, že se speciální daň nebude v budoucnu vztahovat jen na banky, ale také další odvětví. „Také chceme šetřit, ale domníváme se, že úsporná opatření jako třeba centrální nakupování se neprojeví tak rychle, jak si naši partneři představují,“ prohlásil Chovanec.

Sektorová daň, díky níž hodlají socialisté ročně vybrat o čtyři miliardy korun více, přitom není jedinou změnou s dopady na zisky podniků, kterou ČSSD prosazuje. Stále se nevzdávají plánu na zvýšení daně z příjmu všech firem – a to o dva procentní body. To by podle jejich výpočtů přineslo do státní poklady zhruba 12 miliard korun.

Sociální demokraté proto navrhovali právě tento růst zdanění společností. Navrhovali, že by se potom vzdali zavedení sektorové daně.

Lidovci a ANO o tom ale nyní nechtějí ani slyšet. „Firemní daň ve smlouvě nefiguruje,“ zdůrazňuje šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

S koaličními partnery jej však diskuse na toto téma čeká nejpozději v první polovině příštího roku. To se sociální demokraté začnou ptát, kde přesně a kolik se má ušetřit. Nehodlají přitom přistoupit na úspory v investicích nebo mzdách.

„Oni se potřebují podívat realitě do očí,“ uvedl Milan Chovanec a připomněl, že už nyní se těžko hledá deset miliard v rámci vládní rezervy. „Ale cením si toho, že jsou velmi učenliví,“ dodal na adresu partnerů.