ČR nechce být skládkovací velmocí. Nový zákon o odpadech zvýší recyklaci a vytvoří 40 000 nových pracovních míst

Tiskové zprávy
Zpět na Zprávy

V tomto týdnu proběhlo na MŽP konferenční vypořádání zásadních připomínek povinných míst k paragrafovému znění nového zákona o odpadech. Správné pochopení cílů a smyslu nového zákona ovšem zkreslují mnohdy zavádějící výroky skládkařských firem či ekologických sdružení. Cílem a smyslem nového zákona z dílny MŽP je na rozdíl od jejich nesprávných tvrzení naopak zvýšit míru recyklace k roku 2020 na 50 % a připravit ČR na zákaz skládkování od roku 2024. Ten je zakotven už ve stávajícím odpadovém zákoně a Plánu odpadového hospodářství ČR 2015–2024. Zároveň MŽP odmítá, že by se odpad dle navrhovaného znění nové normy přesunul ze skládek do spaloven.

„Skládkování je v 21. století nemorální a navíc jsou skládky časovanou ekologickou bombou. Skládky negativně přispívají i ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod. Odmítáme obavy některých odpadových firem a ekologů, že vyšší poplatky za ukládání odpadu na skládky jen nasměrují odpad do spaloven. Pokud všichni původci budou počítat, že nebudou moci skládkovat, tak se přeorientují na chytřejší způsoby nakládání s odpady. Jedním z nich je odpad využívat jako materiálový zdroj, nebo jej třídit a dále zpracovávat. Pak je zde ekonomický stimul – skládkovací poplatek. Musíme do skládek dávat jen to, co už reálně nemůžeme využít. To je hlavní cíl zákona o odpadech. A to chce po ČR i ostatních členských zemích i  Evropská komise,“ vysvětluje záměr nového zákona ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Odpad je třeba chápat jako cennou surovinu, díky níž lze šetřit primární zdroje. Cestou k jejich úspoře je recyklace, materiálové využití.Nový zákon o odpadech toto reflektuje. Obsahuje ustanovení a nástroje, mimochodem používané i ve vyspělých evropských státech, které právě zvýšení recyklace podnítí a pomůžou ČR odklonit se od skládkování [1].
„Mezi tyto nástroje patří zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládkách. Toto nám doporučuje i Evropská komise od roku 2012 jako jeden z nástrojů na posílení recyklace a hierarchie nakládání s odpady. Upozorňujeme, že zvýšení poplatku za skládkování, jež platí obce a firmy, není totéž a nerovná se poplatku za svoz odpadu, který platí občané. Dalším nástrojem pro podporu recyklace je zavedení platby za odpady u občanů formou zaplať tolik, kolik vyhodíš [2]. Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad. Pokud tedy budou občané více třídit, jejich platba za netříděný komunální odpad se nemusí ve výsledku vůbec zvýšit. V naší analýze jsme spočítali, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 Kč,“ zdůrazňuje Jaromír Manhart.
Podobný systém plateb za odpad už v řadě obcí úspěšně funguje, některé z obcí v ČR mají odpadové hospodářství nastaveno tak, že díky recyklaci a dalším nástrojům šetří finanční náklady. Za příkladné snižování produkce komunálního odpadu získaly za rok 2015 tzv. Ekologického Oskara obce Dalešice, Moravany, Kdyně, Modrava, Stehlovice, Chvalšiny ad. Jako příklady dobré praxe získaly tuto cenu i město Písek či firma STKO Mikulov [3]. Tyto příklady dobré praxe by měl nový zákon mimo jiné i díky systému PAYT pomoci rozšířit.
Dalším nástrojem pro zvýšení recyklace v návrhu zákona je také zákonné ustanovení, že obce (jako původci odpadu) musí do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít 50 % komunálního odpadu. Obce tak budou muset zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. Taková zařízení lze oproti spalovnám (zařízením pro energetické využití odpadů) poměrně rychle postavit. Obce a města se tedy nemusí obávat, že by nebylo možné naplnit evropský cíl na recyklaci do roku 2020. K tomu jim pomohou dotace z EU fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, kde je připraveno na oblast zlepšení systému nakládání s odpady připraveno 13 miliard korun [4].

„Zmíněný zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, zakotvený už ve stávajícím zákoně, má v mnoha evropských státech prokazatelně pozitivní vliv na recyklaci. Německo má nejvyšší úroveň, následuje Rakousko, Belgie, Švédsko ad. [5] Navíc je zákaz skládkování využitelných odpadů impulsem pro podnikatelský sektor a investory, aby zde kapacity na třídění začaly stavět. V ČR může vzniknout až 40 000 pracovních míst [6] poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich se začnou využívat jako zdroj,“ uzavírá ředitel Manhart

Na konferenčním vypořádání zásadních připomínek k návrhu zákona o odpadech v uplynulých třech dnech na MŽP, které považuje resort za úspěšné, se český průmysl jednoznačně postavil proti skládkování a podpořil princip navýšení poplatku za skládkování využitelných odpadů. Konkrétní úprava bude ještě předmětem dalšího upřesnění v navazujících jednáních především s dotčenýmiresorty, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou ČR, Svazem měst a obcí ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Poté posoudí návrh zákona Legislativní rada vlády. Na podzim letošního roku by jej pak měla začít projednávat Poslanecká sněmovna, přičemž účinnost nového zákona o odpadech se předpokládá od 1. ledna 2018.

Poznámky:
[1] ČR patří mezi skládkovací velmoci EU. Dle dat za rok 2014 v ČR skončilo na skládkách 48,3 % komunálního odpadu, materiálově bylo využito pouze 34,8 % komunálního odpadu. Přitom závazné evropské cíle, které musí ČR k roku 2020 splnit, stanovují zvýšit podíl materiálového využití a recyklace na 50 % a snížit tak v případě ČR skládkování odpadu na minimálně 30 %. V roce 2030 pak pravděpodobně dojde i k celoevropskému omezení skládkování na pouhých 10 %.

[2] Tzv. systém PAYT – Pay-as-You-Throw, tedy zaplať, kolik vyhodíš.

[3] Více o cenách Ekologický Oskar 2015 i o příkladech dobré praxe odpadového hospodářství v obcích e městech najdete zde:http://arnika.org/odpadovy-oskar-2015 a zde: http://arnika.org/odpadovy-oskar-vysledky.

[4] Například aktuálně MŽP schválilo stovky projektů s příspěvkem peněz z EU v objemu 1 mld. Kč na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů, na výstavbu a modernizaci sběrných dvorů nebo kompostáren – více informací o tom najdete zde:http://www.mzp.cz/cz/news_160504_OPZP_odpady_povodne.

[5] Tabulky k nakládání s komunálními odpady, recyklace, kompostování ad. v EU viz příloha č. 3 a 4.

[6] Vyplývá to ze studie britské agentury WRAP, z níž MŽP při přípravě nového zákona vycházela Studie agentury WRAP, 2015 viz graf příloha.

Pokračujte ve čtení