Češi povinnou vojnu chtějí. Premiér je pro

Ruská agrese na Ukrajině, řádění Islámského státu. Hrozby, které si Česko před deseti lety – kdy rušilo povinnou vojnu – nepřipouštělo. To se mění. A nejen v hlavách politiků.

Že by vojenský výcvik měli mít znovu nejen profesionální vojáci, podporuje většina Čechů.

Vyplývá to z průzkumu agentury Stem Mark pro MF DNES. S tím, aby armáda připravila Čechy na válečný konflikt, souhlasí třiašedesát procent dotázaných lidí.
Krátkodobé cvičení třeba v délce několika týdnů podporují – možná překvapivě – i mladí lidé, kterých by se případná „vojna“ spíš týkala. „S jejím zavedením souhlasí přes sedmdesát procent mladších ročníků, což je nejvíce ze všech věkových kategorií,“ upozorňuje analytik agentury Jaroslav Ovesný.

„Jsem rád, že veřejnost projevila odpovědný vztah k obraně země. Je vidět, že lidé vnímají, co se děje kolem nás,“ reagoval na průzkum MF DNES ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Jeho ministerstvo, které v těchto dnech dokončuje nový branný zákon, však k zavedení povinného vojenského výcviku zatím nenašlo odvahu. Je přesvědčeno, že toto velmi citlivé téma je politicky neprůchodné. Vládě tak nejspíš předloží jen návrh na registraci branců, takzvané odvody.

Je však možné, že vláda nakonec přitvrdí. Naznačuje to vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Nastal čas začít se vážně zamýšlet nad tím, jak se bude náš stát bránit případnému útoku. Kdo jej bude bránit po dobu, než přijdou na pomoc spojenci. V současné době 20tisícová armáda není schopna ubránit naše území. Nemáme vycvičené zálohy. Nezbývá než znovu naučit mladé muže používat zbraně k obraně státu. Tedy v nějaké formě obnovit základní vojenskou službu, například na tři měsíce,“ sdělil MF DNES premiér Sobotka. Současný branný zákon neumožňuje v době míru ani odvody, ani vojenský výcvik. Vše je od roku 2005 dobrovolné a služba se týká pouze profesionálních vojáků (20 tisíc) a členů jednotek aktivních záloh (1,2 tisíce). Dobře vycvičení muži v nynějším počtu by však v případě konfliktu na všechny úkoly nestačili. A jak by se Češi zachovali, kdyby došlo k přímému ohrožení státu, či dokonce k vypuknutí války?

„Bránit ohroženou republiku je ochotna polovina občanů. Častěji to jsou muži a lidé bez maturity,“ popisuje obchodní ředitelka agentury Stem Mark Alice Tomasová.

Autor: Pavel Švec

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.