Černé na bílém: sto tisíc za léčbu buňkami

Z médií
Zpět na Zprávy

Členové vlády se mohou přít, jak chtějí, faktem je, že Ministerstvo zdravotnictví původně navrhovalo proplácet léčbu kmenovými buňkami z pojištění. A že tato léčba nebyla ani pořádně vyzkoušená.

Ve vzrušené politické přestřelce ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) a vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) zanikla podstata sporu. A tou je léčba kmenovými buňkami a jejich případné hrazení z veřejného pojištění.

Němeček se včera ráno ohradil proti článku MF DNES o tom, že chtěl, aby zdravotní pojišťovny proplácely léčbu pacientů s diabetickou nohou pomocí dostatečně nevyzkoušené a zatím neschválené léčby kmenovými buňkami. „Tady je vyhláška, která teď šla do připomínkového řízení, a úhrada této metody tam není,“ ukazoval Němeček list papíru na kamery.

Redakce MF DNES má však k dispozici původní verzi této vyhlášky se seznamem zdravotních výkonů hrazených z veřejného pojištění pro příští rok. Zde jsou na straně 7 a 8 zcela jasně navrženy dva nové kódy, podle nichž mají pojišťovny platit tuto léčbu. Připojeno je i bodové ohodnocení: za poučení a určení optimálního způsobu léčby nohy kmenovými buňkami by kliniky dostávaly zhruba 500 korun, za léčbu samotnou by to bylo zhruba 100 tisíc korun na jednoho pacienta.

Záměr hradit tuto léčbu písemně potvrdila před týdnem tisková mluvčí ministerstva serveru Aktualne.cz.

A jak už MF DNES včera popsala – tento záměr spadl pod stůl až na poslední chvíli, a to poté, co jej kritice podrobili poslanci ve Sněmovně, členové zdravotního výboru, řešil se i na správní radě VZP, a zdravotnický podvýbor pro ekonomiku jen kvůli němu dokonce svolal na příští týden speciální zasedání.

Ministerstvo až poté nechalo sporné body z vyhlášky vypustit.

„Noviny uvedly, že odborné společnosti se od této léčby distancují. Tady jsou žádosti angiologické a diabetologické společnosti, které iniciovaly tuto diskusi,“ řekl ministr.

Obě společnosti však náhle změnily názor a ze svého návrhu vycouvaly. Například angiologická lékařská společnost tak učinila již minulý týden, kdy díky interpelaci na ministra Němečka od poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) vyšel najevo záměr léčbu proplácet.

„Metoda není schválená. Názor odborné společnosti je takový, že by se ještě používat neměla,“ řekl tehdy šéf angiologické společnosti Karel Roztočil serveru Aktualne.cz.

Němeček včera také protestoval proti porovnávání kmenových buněk se situací, kdy by chtěl proplácet zcela nevědecké metody léčby. Fakt je však takový, že ministr zdravotnictví má téměř absolutní pravomoc nad tím, jakou léčbu zařadí do vyhlášky, podle níž se pak pojišťovny při platbě péče musí řídit.

Pro MF DNES to již ve čtvrtek okomentoval exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) s tím, že to tak bohužel je a že je nutné se tím do budoucna zabývat. „Ještě z dob, kdy jsem byl na ministerstvu, jsme měli návrhy, že by se to třeba řešilo zákonem, nikoliv vyhláškou, kterou podepisuje sám ministr,“ řekl Heger.

Nejdřív testy, potom placení
„Budu hájit zájmy českých pacientů,“ zdůraznil včera také Němeček.

V zájmu pacientů však je, aby se nejprve dokončily studie a testy, které běží na tento druh léčby kmenovými buňkami. A aby se prokázalo, že tato léčba je nejen účinná, ale i bezpečná. Tyto důkazy však nikdo na světě zatím nepředložil.

I Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) má k léčbě, která se teprve jeví jako nadějná, zatím negativní stanovisko. „SÚKL schválil dvě klinická hodnocení s kmenovými buňkami v indikaci této choroby. Jedno však nebylo realizováno, druhé stále běží, výsledky proto nejsou k dispozici,“ uvedla pro MF DNES mluvčí ústavu Lucie Šustková. To znamená, že nejdříve je nutné dokončit testování a pak se teprve může hovořit o tom, zda léčba bude hrazená. Ne naopak.

Autor: Lenka Petrášová

Pokračujte ve čtení