Čekají nás velká výročí, troje volby a odložená hádka o daně

V roce 2014 budeme v Česku hodně slavit nebo alespoň bilancovat. Čekají nás velká a kulatá výročí: 25 let od pádu komunismu, 15 let v NATO, 10 let v EU. Což mimochodem znamená docela náročný program pro ceremoniální roli prezidenta Miloše Zemana.

S tím slavením to možná nebude tak slavné. Například politolog a vysokoškolský profesor Jacques Rupnik cítí ve společnosti jistou deziluzi. „Roli hraje fakt, že je to pětadvacet let po pádu starého režimu a po velké transformaci, kdy můžeme pozorovat jisté vyčerpání projektu, který tady dvacet let dominoval: budování demokracie a nového tržního hospodářství, vstup do Evropské unie a do NATO. To byly hlavní cíle, najednou jsou vyčerpány anebo přímo v krizi,“ vysvětlil Rupnik v rozhovoru pro MF DNES.

Troje volby

Kromě toho budeme v příštím roce zase hodně volit – hned třikrát. I když zase tak moc se nelekejte, vždyť český volič je už na permanentní kampaň coby běžnou součást každodenní politiky tak nějak v podstatě zvyklý. Po letošních sněmovních volbách budeme vybírat nové tváře do Evropského parlamentu, na radnice a do Senátu a s největší pravděpodobností bude pokračovat přeměna české politiky, kdy velké tradiční strany opouštějí své dříve nedotknutelné bašty.

Přesto kromě nováčků budeme hodně vídat veterány české politiky, a to na nejrůznějších slavnostech.

Nejprve v květnu při oslavách deseti let od vstupu Česka do Evropské unie uslyšíme – jistě zaslouženě – Václava Klause. To on přece jako premiér dohodu o vstupu země do EU podepsal, jako prezident ji tam pak přivedl. Byl to mimořádně symbolický moment, že konečně patříme na Západ.

Klausův výstup na horu Blaník

Avšak v květnu 2014 penzista a exprezident Václav Klaus patrně zase vyrazí vzývat blanické rytíře na bájnou horu Blaník jako v roce 2004, kde letos bude volat po vystoupení z Unie. Pokud zároveň nebude ve volbách kandidovat do europarlamentu. V květnu uplyne též 40 let od zprovoznění prvního úseku pražského metra. A zrovna příští rok chce hlavní město otevřít další dva tunely: prodloužení linky A z Dejvické do nové stanice Motol a možná také komplex Blanka.

Oba tunely kdysi rozjížděl Pavel Bém, takže zdiskreditovaný primátor za ODS si asi nenechá ujít šanci zkritizovat své nástupce: „Moje dílo jste špatně dodělali, pokazili, zatímco já to myslel dobře, jako s Opencard!“

V dubnu oslavíme patnáct let v severoatlantické alianci, NATO. A to už bude snad naplno fungovat nová vláda v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD. Čeká ji jedno hodně důležité strategické rozhodování – jestli dostavět další dva reaktory v Temelíně, a pokud ano, zda to mají udělat Američané, nebo Rusové.

S tím souvisí i schválení energetické koncepce, které čeká na nový kabinet a jež na roky dopředu určí, kolik elektřiny chceme vyrábět z jádra, uhlí a kolik z obnovitelných zdrojů.

Odložená hádka o daně

A už se pomalu přenášíme přes doufejme klidné politické léto, kdy nás bude vzrušovat maximálně tak fotbalový šampionát v Brazílii.

Pak začne zřejmě velmi horký politický podzim. V nové vládě nejspíš vypukne odložený spor o daně, na nichž se v koaliční smlouvě Sobotkova ČSSD a Babišovo ANO nedokázaly shodnout.

Přinejmenším půjde o debatu, zda zavést speciální druhou sazbu firemní daně pro společnosti v oboru bankovnictví a energetiky. Vládní partaje se zavázaly, že její zavedení zváží... Kromě toho budou sociální demokraté tlačit, aby se od ledna 2015 také zvýšily další daně – i pro ostatní firmy a lidi s nejvyššími příjmy.

Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka říká, že dává hnutí ANO jeden rok, aby se předvedlo, jestli dokáže splnit své sliby. Tedy ucpat díry, kudy utíkají daně, a tím vybrat více miliard do státní kasy. A také ušetřit na provozu státu a na byrokracii. Desítky miliard korun v rozpočtu navíc jsou nutné pro splnění slibů, na nichž se nový kabinet už shodl. Pokud se Andreji Babišovi a spol. získat víc peněz nepovede, Sobotka bude už po roce žádat zvýšení daní. Jenže ANO říká, že na to, aby ukázalo, že lze „řídit stát jako firmu“, potřebuje víc času – alespoň dva roky.

Horký politický podzim

Tento odložený spor se odehraje v nepříjemné předvolební atmosféře, kdy více než o strohá fakta a racionální argumenty půjde o marketingovou přetlačovanou a divadlo pro voliče.

V říjnu budou volby komunální do městských a obecních zastupitelstev a také do třetiny Senátu. Kromě vládních sporů bude jistě téma voleb dost ovlivněno blížícími se oslavami čtvrtstoletí od pádu komunistické totality. Bude se hodnotit polistopadový vývoj, jestli jsme se dostatečně vyrovnali se svou minulostí a proč jsou bolševici zase v mnoha funkcích.

Pod velkým tlakem budou dvě tradiční strany, jež polistopadový vývoj nejvíc ovlivnily. Levicová ČSSD z nevýhodné pozice vládní strany určitě neobhájí rekordních 23 senátorských křesel z celkem 27, jež získala při fenomenálním výsledku Jiřího Paroubka v roce 2008.

Přijde ODS o poslední města?

A o své poslední ostrůvky vlivu bude bojovat také pravicová ODS, jež v roce 2013 spadla na dno. Partaj, která si pyšně říkávala „lokomotiva transformace“, přišla o vládu a stala se z ní malá nevýznamná strana s pouhými šestnácti poslanci ve Sněmovně.

Už dávno nemá primátora Prahy, Brna ani Ostravy, teď bude obhajovat primátorská křesla v posledních třech krajských městech – v Plzni, Jihlavě a Olomouci.

Občanští demokraté navíc čelí odlivu svých členů, jichž bývalo v rekordních časech 30 tisíc. Loni odevzdalo průkazku sedm tisíc lidí, letos se čeká ještě silnější vlna.

Potápějící se děravou loď hodlá včas opustit spousta starostů hlavně menších a středních měst. Zvažují, že budou raději kandidovat jako nezávislí, aby zkratkou neoblíbené strany za svým jménem neodrazovali potenciální voliče. Do voleb každopádně povede občanské demokraty nový lídr: vybírat budou už v lednu mezi exministrem školství Petrem Fialou a zřejmě bývalou místopředsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou.

Babišova nová role

Nová role čeká Andreje Babiše. Coby majitel desítek firem v nejrůznějších oborech bude jakožto člen vlády s vlivem na klíčový resort financí prakticky každý den čelit podezřením z různých střetů zájmů.

Finance totiž nejsou jen rozpočet, ale třeba stejně tak daňová správa, která do jedněch firem posílá často kontroly a do jiných třeba ne, i rozhodování o dotacích. A také supermocný Finanční analytický útvar ministerstva financí, který se například může podívat na jakýkoliv bankovní účet v zemi bez povolení soudu, stačí jen mít podezření.

Andrej Babiš, politická hvězda roku 2013, bude v novém roce po vládním angažmá muset pozici hnutí ANO obhájit. Tedy v senátních a komunálních volbách potvrdit pozici strany, která převzala pravicové voliče a vyvolala obrovské naděje na změnu.

Sportovci vědí, že úspěch se těžce dosahuje, ale ještě hůře obhajuje. A zvlášť, tuší politici, když zklamete očekávané naděje fanoušků.

KALENDÁRIUM 2014

LEDEN 18. ODS si volí nové vedení, na předsedu opoziční strany kandidují Petr Fiala azřejmě také Miroslava Němcová. 30. SoudvBratislavě rozhodne, jestli Andrej Babiš byl agentemkomunistickéStB. 31. IKEM vPraze oslaví 30 let od první úspěšné transplantace srdce vČesku.

ÚNOR 4. Dvacet let od zahájení vysílání první celoplošné soukromé televize ve východní Evropě –televize Nova.

BŘEZEN 5. Před 75 lety začala okupace českých zemí nacistickým Německem. 17. Stím souvisí idalší výročí – už 75 let jezdíme vpravo, což bylo zavedeno za protektorátu Čechy aMorava.

DUBEN 1. Patnáct let od vstupu České republiky do NATO.

KVĚTEN 1. Deset let od vstupu České republiky do Evropské unie. ? Konají se volby do Evropského parlamentu. (přesné datum ještě není stanoveno)

ČERVEN 15. Před 260 lety postavil Prokop Diviš první bleskosvod. 22. Před 25 lety byl zveřejněn manifest Několik vět.

ČERVENEC 28. Před sto lety vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, začala první světová válka.

ŘÍJEN: Konají se komunální volby a také volby do třetiny Senátu. (přesné datum ještě není stanoveno) 26. Před 55 lety obdržel Nobelovu cenu akademik Jaroslav Heyrovský za objevení metody polarografické analýzy.

LISTOPAD 12. Před 25 lety byla svatořečena Anežka Česká. 17. Vyvrcholí oslavy pětadvaceti let od pádu komunistického režimu.

PROSINEC 6. Před 240 lety byl schválen první Školní řád, který zavedl povinnou školní docházku v českých arakouských zemích pro děti od šesti do dvanácti let.