Bráníme se přemnožení potkanů

„Neexistuje jednotná metodika, jak proti hlodavcům bojovat. Některá města dělají celoplošnou deratizaci jednou za čas, většinou v době, kdy se již potkani přemnožili. Nám se osvědčil způsob, kdy celoplošnou deratizaci střídá pokládání návnady do ohnisek s větším výskytem hlodavců. Snažíme se tak snížit populaci pod práh přijatelnosti. Zbavit se jich úplně se nám ale nepodaří, potkani jsou velmi inteligentní a přizpůsobiví,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Miroslav Míča.

V loňském roce prošlo město dílčí deratizací, letos je na řadě celoplošná komplexní deratizace. Na podzim v průběhu šesti týdnů položí pracovníci deratizační firmy na různých místech města nástrahy a sledují, jak jsou hlodavci odebírány. Jejich úkolem je také odklízení uhynulých zvířat. Jedovaté návnady jsou pokládány nejprve do kanalizační sítě a na některá veřejná prostranství v okrajových částech města a následně pak v centru.

„Budeme deratizovat všechny veřejné prostory, které patří městu. Zatím jsme na tuto akci vyčlenili 150 tisíc korun,“ řekl Jiří Rozinek, náměstek primátora zodpovědný za životní prostředí. „O harmonogramu deratizace budeme obyvatele města včas informovat a požádáme také vlastníky jednotlivých objektů, aby se do deratizace zapojili ve stejném termínu. Účinnost hubení potkanů a krys tak bude mnohem větší. Hlodavci se totiž často natáhnou na jedem nedotčená území,“ dodal náměstek.

Potkani žijí nejen v kanálech, ale také v obytných domech, ve sklepích, ve chlévech či stájích i v okolí kontejnerů na odpadky, zkrátka všude, kde najdou dostatek potravy. V budovách osidlují každou vhodnou škvíru, šplhají i po poměrně hladkých stěnách, jsou schopni se prokousat skrz beton, překousat slabší pletivo či kabely. Škodí všude, kde se skladují potraviny, jsou přenašeči nebezpečných infekčních chorob, jako je vzteklina, tularemie, salmonela a podobně. Samice může ročně odchovat i 60 mláďat.