Brabec: Jsem pro jadernou energii, ale dostavbu Temelína bych odložil

Z médií
Zpět na Zprávy

Nový ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), kterého včera do funkce uvedl premiér Bohuslav Sobotka, v rozhovoru pro Právo mluvil o své nové přezdívce, změnách v resortu, ale i o případném prolomení limitů, těžbě zlata, Šumavě či vzniku národního parku na Křivoklátsku.

Jako jediný jste si ve středu na Hradě nesedl a ministerský slib podepsal vestoje. To jste byl tak nervózní, nebo tak natěšený na práci?

Jsem zvyklý si při podepisování dokumentů nesedat. A jak byl člověk v chvatu a taky trochu ve stresu, tak mě ani nenapadlo, že bych to měl udělat.

Dělali si z vás kolegové legraci, když jste byl v seznamu ministrů jako Brabenec?

Samozřejmě že mám novou přezdívku – Brabenec nebo Ferda Brabenec, což se ale na životní prostředí docela hodí. Je mi jasné, že se jí už nezbavím, což se ukázalo už od první chvíle na vládě. Myslím, že mi Brabec už nikdo neřekne...

Zamrazilo vás, když prezident Miloš Zeman řekl, že nejmenuje tři ministry?

Nejen ve mně, ale i v ostatních kolezích, včetně premiéra, asi pořádně hrklo. A první myšlenka, co mě napadla, byla: „Proboha, proč zrovna já? “ (smích) Pan prezident má poměrně vyhraněný smysl pro dramatické situace a chyby v dopise dal tak trochu „sežrat“ nám všem, nejen premiérovi. Vzhledem k té slavnostní chvíli mi to nepřipadalo úplně šťastné a zamrzelo mě to. Na druhou stranu si neumím představit, že by někdo z mého sekretariátu udělal v tak důležitém dopise tolik chyb. To mi připadalo skoro jako sabotáž, i když je jasné, že nebyla. Pana premiéra mi bylo líto. Chápu, že toho má hrozně moc, a tak nemůže po svých lidech všechno kontrolovat. Jako manažer jsem to také často dělal.

Počítáte s programem Nová zelená úsporám i v budoucnu?

Určitě. Pro letošní rok by na něj mohlo být asi 1,8 miliardy. A pro příští roky se pokusíme tuto částku navýšit.

Co si myslíte o dostavbě Temelína a o jaderné energetice vůbec?

Jsem obecně příznivec jaderné energie, protože si myslím, že v podmínkách ČR nemáme velké možnosti ji nějak plnohodnotně nahradit. Názor, že nás spasí pouze obnovitelné zdroje, není realistický, protože i podle optimistických odhadů by obnovitelné zdroje mohly za 25 let tvořit maximálně třicetiprocentní podíl na výrobě elektřiny. Rozhodnutí o dostavbě Temelína bych dnes doporučoval odložit. Musíme seriózně a i v kontextu trhu EU s elektřinou přepracovat energetickou koncepci ČR a potom se v horizontu tří až pěti let k Temelínu vrátit a rozhodnout se. Další věc je, že ČR je nyní jedním z největších evropských vývozců elektrické energie.

Jak se stavíte k bezzásahovým zónám na Šumavě?

Situace na Šumavě je sice nyní relativně zklidněná, ale v kontextu s ostatními národními parky ji vnímám jako určitou „bojovou zónu“ právě kvůli její specifičnosti, co se týče počtu mnohdy zásadně odlišných názorů dotčených skupin – obcí a krajů, přírodovědců, turistů, ekologů, developerů atd. Jde především o rozsah a také podobu první, tzv. bezzásahové zóny. V nejbližších týdnech se chceme s kolegy potkat se všemi těmito skupinami a následně se vrátit k návrhu zákona o NP Šumava.

Jaký máte názor na těžbu zlata v ČR, například v Kašperských Horách?

Mám k této záležitosti negativní postoj, protože s ní souvisejí nepominutelná rizika ohrožení životního prostředí.

Co si myslíte o prolomení těžebních limitů?

Toto téma podle mne úzce souvisí s energetickou koncepcí státu, a tedy s otázkou, kolik hnědého uhlí a pro jaké účely vlastně budeme v příštích letech potřebovat. Uhlí je jedna z mála strategických surovin, kterou náš stát vlastní, a měl by jasně říct, jak ji chce použít, aby to bylo opravdu ve prospěch občanů. A významně více by z těžby měl profitovat i Ústecký kraj, který je jí zatížen, pokud jde o kvalitu životního prostředí. V každém případě nemusíme toto rozhodnutí dělat v horizontu nejbližších měsíců.

Jste pro, aby vznikl národní park na Křivoklátsku?

Dle mých informací leží na ministerstvu návrh, který je obecně přijatelný pro všechny strany, a v tom případě nevidím zásadnější problém.

Už jste oznámil, že chystáte velkou obměnu v resortu. Jaká bude a koho si přivedete?

Z dosavadních náměstků nezůstane nikdo. Prvním náměstkem pro sekci státní správy a informační technologie bude Jan Landa (bývalý finanční ředitel Unipetrolu, tajemník úřadu v Lovosicích), náměstkyní pro technickou ochranu přírody Berenika Peštová (specialistka na odpady, ve volbách kandidovala za ANO). Náměstek pro sekci ochrany přírody a krajiny bude Vladimír Dolejský (bývalý ředitel odboru na MŽP, pracoval v Lesích ČR, nyní ředitel Školního lesního podniku Křtiny), náměstka pro evropské fondy bude dělat Jan Kříž (bývalý vysoký úředník na MŽP) a počítám také s Vladimírem Manou (zlínský zastupitel za ČSSD). Přijdou také některé změny i na nižších pozicích, částečně již od 1. února a částečně později. Chci se rychle seznámit i s náplní práce lidí v konkrétních odborech. Jako ředitel obdobně velké firmy (byl finančním ředitelem Spolany a generálním ředitele Lovochemie) jsem měl jednu asistentku a tiskovou mluvčí, která zároveň pracovala jako asistentka právníka. A když se podívám na administrativní obsazení úřadu, tak mě bude někde velmi, ale velmi zajímat, co tam ti lidé vlastně dělají. Rychle se také chceme podívat na Státní fond životního prostředí, který nyní považuji za ochromenou organizaci bez pevného řízení. Samozřejmě se podíváme i na další resortní organizace, ale prioritou je dnes ministerstvo a SFŽP, především kvůli čerpání evropských peněz.

Co říkáte na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, podle něhož se náklady ministerstva za poradenské a právní služby za dva roky zvedly o sto procent?

I když se s kauzou musím teprve podrobně seznámit, působí to na mě jako klasické vyvádění peněz ze státní správy a bude to jedna z věcí, kterou si v rámci auditu nechám prověřit. Budu chtít jasně slyšet, koho to byla odpovědnost, protože mi to přijde skandální. Bohužel tunelování rozpočtu přes IT a právní služby je oblíbenou kratochvílí v českých resortech. Myslím si, že resorty mají např. dost svých právníků na každodenní agendu, takže externí právní služby by měly být využívány pouze ve specializovaných případech. Další, spíš symbolická šílenost jsou fotorámečky za 12 tisíc nebo kalhotky s bobrem. Byť jde o mnohem nižší částky než za právní poradenství, je to také jasné vyhazování peněz daňových poplatníků.

Pokračujte ve čtení