Boj o divočinu na Šumavě začíná od nuly

Plán péče o Národní park Šumava, který předložil ministerstvu životního prostředí ředitel parku Jiří Mánek, se v této podobě schvalovat nebude. Uvedl to ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Ministr se spíše kloní k variantě, že na následujících několik let vznikne dočasný plán péče, aby nebyly ohroženy evropské dotace, které jsou na jeho existenci vázány, a pak se teprve připraví dlouhodobý plán,“ vysvětlil tiskový mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

Ředitel Mánek přitom schválení klíčového dokumentu péče o park na dalších nejméně 15 let považoval za jisté. Ještě v sobotním rozhovoru pro MF DNES doslova prohlásil, že bude schválen určitě. Teď je ale všechno jinak. „Chceme, aby se plán péče připravoval až současně s chystaným zákonem o národním parku,“ uvedl Brabec.

Jiří Mánek nejdříve slíbil Lidovým novinám do tohoto vydání rozhovor, ve středu však změnil názor. Na otázky ohledně plánu péče zatím odpovídat nechce, dokud se nedomluví s ministrem.

Plán péče otevírá podle ekologů Šumavu těžařům Nejde přitom o žádnou formalitu. Plán péče je závazný dokument, který určí budoucnost našeho největšího národního parku. Mimo jiné upravuje rozlohu takzvaných bezzásahových území - prvních zón, uvnitř kterých by člověk měl nechat vývoj pouze přírodě.

Plán péče z pera vedení parku počítá s tím, že by se současných 135 území prvních zón scelilo do 35 celků a nejpřísněji chráněné území by se zvětšilo z 9 na zhruba 18 tisíc hektarů. Z nich 15 tisíc hektarů by bylo zcela bezzásahových, na necelých třech tisících hektarech by se zasahovat mohlo, aby se zabránilo šíření kůrovce k sousedním vlastníkům lesů.

Právě tyto výjimky přitom kritizují ekologické organizace a zhruba padesátka vědců. Tvrdí, že schválení plánu by znamenalo vpustit dřevorubce do nejcennějších částí Šumavy, například do horského pralesa na Smrčině či do oblasti kolem Ptačího potoka v Modravských slatích, které ekologové v roce 2011 chránili před kácením při občanské blokádě.

„Plán péče ředitele Mánka, jehož pasáže jsou totožné s předlohou zákona bývalého ministra Chalupy (který nebyl nikdy přijat - pozn.red.), namísto péče o vzácnou divočinu otevírá Šumavu těžařským firmám a developerům. Obsahuje i nejspornější projekty, jako je koridor pro lanovku a sjezdovku na Hraničník, kde žijí tetřevi a rysi,“ uvedl k tomu Jaromír Bláha z Hnutí Duha, podle kterého by se rozloha nejvíce chráněných zón nezvětšila, ale naopak zmenšila ze současných 30 procent na pouhých 22 procent. Divočina totiž byla dosud de facto chráněna na 30 procentech území, a to na základě rozhodnutí exministra Martina Bursíka po orkánu Kyrill. Ekologové preferují, aby první zóna tvořila zhruba 50 procent území Šumavy.

Šumavské obce naopak Mánkův návrh péče vítají a považují ho za rozumný kompromis. Návrh ekologů by podle nich způsobil rozšíření kůrovce a bránil by rozvoji obcí.

Před rozhodnutím, co dále s Šumavou, se Brabec chce nejdřív poradit se svým náměstkem Vladimírem Dolejským a v příštím týdnu se chystá Šumavu navštívit. Již dříve předeslal, že nejcennější oblasti Šumavy by měly zůstat bez zásahů.