Bobřík mlčení kolem tunelu Blanka

Na otázky LN krátce zareagovali pouze dva, dnes už bývalí radní, Jiří Vávra a Jiří Pařízek, avšak bez toho, aby odpověděli alespoň na jednu otázku.

„V předmětné oblasti je gesčním radním náměstek Jiří Nouza. Ze své gesce nemám tak podrobné informace, jaké požadujete,“ sdělil LN Pařízek, tehdejší radní pro dopravu. „Na otázky nemohu odpovědět, protože stavba tunelového komplexu nebyla v mé gesci. Obraťte se, prosím, na primátora Tomáše Hudečka, který arbitráž inicioval, a na jeho náměstka Jiřího Nouzu, pod jehož odbor městského investora stavba Blanky přísluší,“ napsal náměstek primátora pro finance Jiří Vávra.

Kromě něj a Pařízka nikdo z bývalé rady, která nastoupila s bombastickým heslem „otevřené radnice“, na otázky LN nereagoval.
Radní hlavního města se v posledních letech opětovně potýkali se zásadním problémem ve dvou hlavních a veřejností sledovaných kauzách (tunel Blanka a Opencard), který sice sami nezpůsobili, ale museli najít legální řešení. Praze byly ve stamilionových, a mnohdy i miliardových, částkách poskytovány stavební práce, služby a další plnění, které neměly oporu v platných a podle zákona o veřejných zakázkách uzavřených smlouvách.

Nouzové řešení
Mnohdy se tento problém netýkal pouze minulosti, ale i budoucnosti, kdy neexistovala platná smlouva (opět uzavřená podle zákona o veřejných zakázkách), která by umožňovala provedení požadované práce. Jenže takovou smlouvu ani nebylo možné s předem vybraným dodavatelem nově uzavřít, protože pro to nebyly splněny zákonné podmínky.

Jde o případ firmy Metrostav při stavbě tunelu Blanka, kdy požadované vícepráce nenaplňovaly zákonné podmínky a svým objemem přesahovaly limity (20 procent), dále o kauzu dodatečných služeb stavebního dozoru (rovněž na Blance) ze strany společnosti IDS, která požadovala plnění dramaticky přesahující sjednané částky, a o nejčerstvější případOpencard, kdy firma eMoney Services (coby právní nástupce společnosti Haguess) požadovala za pokračující služby pro Prahu odměnu, která nemá základ v platných smlouvách a nebyla řádně vysoutěžena podle zákona o veřejných zakázkách.

LN v minulých týdnech několikrát popisovaly situaci, kdy pražští radní pomocí externích právních kanceláří, a pravděpodobně i v úzké koordinaci s dodavateli, vymysleli nouzové a zdánlivě schůdné řešení. Využili rozhodčí doložky ve smlouvě s Metrostavem (v případě IDS a eMoney Services dokonce dodatečně, jelikož původní smlouvy takové řešení neumožnily) a dohodli se, že se obrátí k Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

Řízení ve sporu s Metrostavem již skončilo v závěru září s tím, že Praha musí stavební firmě zaplatit požadovanou částku.

V rozjeté arbitráži mezi Prahou a IDS však nyní zavládl chaos. Poté co v polovině listopadu LN publikovaly analýzu zpochybňující legálnost tohoto řešení, z arbitráže odstoupili všichni tři rozhodci. IDS nominoval nového, avšak právní zástupce firmy Marek Nespala odmítl LN sdělit, o koho jde. Nyní se čeká na reakci Prahy, zda také jmenuje rozhodce, jenže ohledně pokračování v arbitráži s IDS nová koalice není jednotná.
Signál, že nová pražská rada složená ze zástupců ANO, ČSSD a Trojkoalice má silné pochybnosti o legálnosti řešení zmíněných problémů pomocí rozhodčího soudu, lze spatřovat v rozhodnutí z minulého pátku. Nová rada zrušila usnesení schvalující arbitráž v kauze Opencard s firmou eMoneyServices (EMS), o níž rozhodla ještě rada pod vedenímprimátora Tomáše Hudečka.

„Domníváme se, že tyto problémy se mají řešit klasickou soudní cestou. Arbitráž není ta nejvhodnější cesta,“ řekla ČTK primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Město má podle ní znalecký posudek, podle něhož je suma požadovaná firmou značně nadsazená, a město by mělo počkat na rozhodnutí soudu. Soudní proces je údajně výhodnější.

Firma již naměsto podala žalobu. Původně vznikly závazky Prahy vůči firmě Haguess, která byla dříve majitelem projektu. Před časem jej převzal nový vlastník, společnost EMS. Schválení rozhodčí smlouvy bývalou radou mělo umožnit zahájení arbitráže ohledně části dluhů za licence ke kartám Opencard za 34 milionů korun. Celkem EMS požaduje až 170 milionů.

„Počkáme na schůzku s paní primátorkou a novým vedením Prahy, pak se rozhodneme, co dál. Jsme připraveni jednat,“ řekl mluvčí EMS Martin Opatrný.

Jak LN již několikrát upozornily, problém, kterému nová rada musí čelit, spočívá v obavě, že výsledek zmíněných arbitráží byl pravděpodobně předem domluven, ale v každém případě definován takovým způsobem, který je výhodný i pro dodavatele.

Strach z trestního oznámení Tím jako by docházelo k legalizaci zakázek, jejichž zadání zákon nepřipouští. Strany se tedy naoko vzájemně žalují - nikoli u soudu, ale u soukromé instituce - o poskytnutí plnění, se kterým druhá strana fakticky souhlasí, ale nemůže jej poskytnout, protože toto plnění nemá základ v dříve uzavřené smlouvě. A takovou smlouvu ani nelze zadat, protože nejsou splněny podmínky zákona o veřejných zakázkách.

Nejde tedy o skutečný spor, ale pouze o nástroj, jak zakamuflovat nedodržování zákona o veřejných zakázkách. A právě platforma arbitráží, kde si strany po dohodě jmenují rozhodce, pravidla neveřejného a důvěrného řízení, má ve veřejnosti vyvolat falešný dojem, že je vše v pořádku a Praha platí podle zákona.

Nová rada hlavního města z výše uvedených důvodů přistupuje k arbitrážímobezřetně, pravděpodobně nehodlá krátce po nástupu do funkce čelit případným trestním oznámením. Zřejmě strach byl také důvodem toho, že na otázky LN nikdo z bývalých radních za TOP 09 neodpověděl.

Autor: István Lékó