Blíží se politická zabijačka?

Pohled do dějin přesvědčuje, že Česko je ve srovnání s okolními zeměmi politicky velmi konzervativní. Zatímco na Slovensku, v Polsku i v  Maďarsku se obě části spektra neustále promíchávají, kdysi vůdčí strany mizí (HZDS na Slovensku, socialisté v Maďarsku), Česko je vůči radikálním změnám imunní. Všechny dosavadní zdejší vlády vzešlé z voleb vedla buď ODS, nebo ČSSD. Čeští voliči byli ochotni riskovat jen omezeně a případ Věcí veřejných ukazuje, že měli k obezřetnosti dobré důvody.

To samozřejmě neznamená, že velké strany mají permanentky do první politické řady na věčné časy. Sebejistotou nyní připomínají čuníka, který se celý život utvrzoval, že svět je plný jistot a dobrého žrádla, až přišla zabijačka a on byl nucen své přesvědčení poněkud revidovat. Jednou politická zabijačka jistě přijde (a zejména ODS by si to mohla konečně připustit), ale v příštích volbách ještě pravděpodobně ne. ČSSD vyhraje a ODS ze scény nezmizí.

Co se ale může stát, je posílení nových stran. Slušnou šanci má po aféře Nagyová Andrej Babiš. V senátních volbách sice jeho formace ANO propadla, ale od té doby buduje regionální strukturu a láká zajímavé lidi (Komárek, Stropnický, Jourová...). Atraktivní bude pro nezanedbatelnou část voličů hlavně lídr. Směsice bohatství, úspěchu a  lidového humoru pronášeného neodolatelnou českoslovenštinou může táhnout. Posuďte: „Fotovoltaika, nebo bioplyn? Já mám jasno, lebo slunko svítí jen občas, ale kráva kadí pořád.“ To na mítincích zabere. Bez ironie.

Do sněmovny se můžou „díky“ aféře samozřejmě dostat i lidovci, zelení či SPOZ; zastoupení v dolní komoře parlamentu může mít až osm stran, což se v dějinách samostatného Česka ještě nestalo. Pro ČSSD by to znamenalo dilema - jít do komplikované koalice, nebo se spolehnout na komunisty?

Jenže je tady i druhý scénář: zatím to v Česku s novými politickými projekty většinou chodilo tak, že vyletěly vzhůru, poté zvolna padaly, aby se nakonec usadily kolem pětiprocentní hranice a při volbách propadly pod ni. Příkladem jsou Důchodci za životní jistoty z roku 1998, Suverenita Jany Bobošíkové či SPOZ z roku 2010. Je možné, že i  tentokrát budou sbírat protestní hlasy hlavně komunisté.

I pokud se novým formacím podaří uspět - bude jejich budoucnost nejistá. Zatím žádná dlouhodobý úspěch neměla, žádná se neudržela víc než jedno volební období. Viz ODA, zelení, Unie svobody a tak dále. TOP 09 je v tomto případě výjimkou.

Tedy: Změny se dají čekat, ale na to, že budou zásadní a dlouhodobé, bych si byl ochoten vsadit jen při hodně výhodném kurzu.