Blbá nálada na ministerstvu financí

Podle informací týdeníku Ekonom na financích panuje velká nejistota, a i když by nemělo jít o hloubkovou čistku, odejít má zhruba 10 nejvýše postavených funkcionářů. Šéfů odborů by se změny už týkat nemusely. Zůstat by mohl například i náměstek pro státní rozpočet Jan Gregor, který nikdy nebyl spojován s politikou. Kromě personálních změn se však chystají také změny v činnosti ministerstva, ve hře je dokonce i posílení jeho pravomocí na úkor ostatních resortů.

Loni v říjnu Andrej Babiš pro Českou televizi uvedl, že „můžeme na DPH vybrat o 40 až 50 miliard korun více“, a dodal, že dalších 100 až 150 miliard by stát mohl získat racionálními nákupy.

V čele těch, kteří to mají zařídit, by měla stát jako náměstkyně pro daně Simona Hornochová, členka prezidia Komory daňových poradců. „Jsme v Evropě nejhorší ve výběru DPH. Jde o klíčový post a je vyloučeno, aby mi náměstka pro daně vybral koaliční partner,“ zdůrazňuje ministr financí Babiš.

Hornochová, která podle něho radí firmám, jak optimalizovat daně, a proto svému oboru dokonale rozumí, tak dostává přednost před Jiřím Peřinou, kandidátem ČSSD, kterého marně prosazuje premiér Bohuslav Sobotka. Zřejmě se stane jen ministrovým poradcem, vedle ekonoma Raiffeisenbank Aleše Michla, Roberta Pelikána z expertního týmu ANO 2011 či odborářského ekonoma Jaroslava Ungermana. Plány Babišova resortu naznačují také ustanovení koaliční dohody. Tam se jako o prioritách mluví o registračních pokladnách a majetkových přiznáních. Ty vždy prosazovala levice a odbory, zatímco představitelé ministerstva, stejně jako politici ODS a TOP 09, takové metody boje s daňovými úniky opakovaně odmítali.

Noví lidé budou mít i čas, aby se rozkoukali. Rozpočet není pod větším tlakem a problémem by letos nemělo být udržet vládní deficit pod 2,9 procenta HDP a splnit závazek daný Bruselu. Zmizela i dřívější restrikce a je možné počítat s mírným oživením ekonomiky. To samo o sobě může v letošním roce přinést nárůst daňových příjmů zhruba o jedno procento, což znamená přibližně pět miliard korun, tedy zhruba tolik, kolik bude zapotřebí na valorizaci důchodů.

Další peníze do státní kasy má od roku 2015 zajistit lepší výběr daní. Od osob samostatně výdělečně činných to mají zajistit zmíněné registrační pokladny.

„Jde nám o jejich nejmodernější podobu napojenou on-line na daňovou správu, o chorvatský vzor,“ řekl Ekonomu Jiří Peřina, který prošel pražským finančním ředitelstvím a finančním odborem Středočeského kraje. „Cílem je, obrazně řečeno, aby konečně zmizela ta tolik častá otázka: Přejete si daňový doklad?“ dodává.

Odborářští ekonomové, včetně Jaroslava Ungermana, který na ministerstvo míří, soudí, že zavedení registračních pokladen úniky na DPH ročně sníží

nejméně o 20 miliard korun. Další možností zůstává opětovné zavedení minimální daně. „Deset tisíc korun ročně může na daních z příjmů zaplatit každý živnostník, i ten, který je ten rok ve ztrátě,“ soudí Peřina.

Rovněž druhá metoda, majetková přiznání, patří podobně jako registrační pokladny mezi věci, které dlouho neúspěšně prosazovala sociální demokracie.

Ti, kteří ji obhajují, tvrdí, že je nutné odstranit do očí bijící nesrovnalost mezi reálnými a přiznávanými příjmy. Hranice se teď rýsuje u majetku ve výši nad 10 milionů korun. Oproti původním předpokladům se ale uvažuje o nemalém změkčení. Zjištěný rozdíl by se nedanil speciální sazbou kolem 80 procent, ale sazbou aktuální, tedy třikrát nižší.

Lepší výběr daní není myslitelný bez vyšší motivace daňových úředníků.

Prvním krokem, který má zastavit praxi, kdy nejschopnější kontroloři kvůli nízkým platům odcházejí na druhou stranu bariéry, k daňovým poradcům, se stane služební zákon. Pomoci má rovněž zjednodušení daňové legislativy a zvýšení pravomoci kontrolorů, tak aby nemuseli požadovat ke svým úkonům asistenci policie či celní správy. Odborníci si od toho slibují větší výběr doměrků.

Stále ve hře je i sektorová daň, která by znamenala možná až 30procentní sazby pro banky i velké energetické či telekomunikační společnosti. Koaliční smlouva ji nevylučuje, mezi Babišovými experty ovšem narůstají obavy. Stát by totiž jen obtížně bránil tomu, aby firmy, často oligopoly, přenesly vyšší daňové náklady (asi čtyři miliardy korun ročně) na zákazníky.

Škrty jako v Anglii Babiš také slíbil rozsáhlé úspory ve výdajích státu, kde se ročně podle něho utrácejí zbytečně desítky miliard korun. Nechce ale improvizovat, a posílá proto své lidi na zkušenou do zahraničí.

„Recept bych hledal ve Velké Británii, kde jsem se právě setkal s ministrem Francisem Maudem. Jde o ministra s titulem Paymaster General a bez jeho podpisu ostatní členové kabinetu nezadají žádnou větší zakázku,“ řekl Ekonomu Babišův poradce Aleš Michl.

„Maud stojí v čele specializovaného úřadu pro platby státu. Ten předem vyžaduje předložit materiál o přínosu vynaložených peněz, tak jak je to běžné v obchodním světě. Hned, jak tento model zavedli, našly se úspory a odložily nepromyšlené projekty,“ dodává Michl.

V Londýně na prvním místě začali se změnami u služeb pořizovaných samotnými resorty. „Každý nákup právníků, marketing i konzultanti teď musejí jít přes Maudovu kancelář. Stejně by tomu mělo být i u nás,“ myslí si Babišův „poradce přes škrty“. Nemělo by jít o žádný nový moloch, ale o tým lidí s jasně nastavenými pravomocemi.

Ve Velké Británii například centralizace nákupů papíru narazila na tvrdý odpor ministerstva obrany. To, nakonec marně, argumentovalo, že i papír je pro ně strategickou komoditou, o níž si musí rozhodovat samo.