Blanka 2015: korodují rozvaděče, čidla i potrubí

Už o šest dní později ale na magistrát hlavního města dorazil dopis společnosti ČKD Praha DIZ. Firma v něm tvrdí, že nadměrná vlhkost v tunelu ničí zařízení, která do něj instalovala.

„Začala degradace uložených kabelů a koroze rozvaděčů, čidel, strojního zařízení, vzduchotechnických potrubí a dalších kovových prvků,“ uvádí společnost v dopise, který mají LN k dispozici. O tři měsíce později oznámil Krnáčové náměstek Petr Dolínek (ČSSD), že se otevření Blanky opět odkládá. Důvodem jsou právě kabely zničené vlhkostí.

ČKD Praha DIZ v oficiálním dopise připomíná, že na nevyhovující prostředí v tunelu upozorňovala už dva roky. Je tedy otázkou, proč vedení metropole vůbec oznamovalo dubnový termín zprovoznění části pražského okruhu jako reálný.

„Datum otevření jsme uváděli na základě ujištění dodavatelů stavby a technologie, že jde o termín reálný,“ zdůvodnila mluvčí magistrátu Petra Hrubá.

Pokračování na straně 2 Blanka: korodují čidla i potrubí Dokončení ze strany 1 Vedení Prahy mělo podle ČKD, která se odvolává na smluvní dokumantaci, zajistit, aby prostředí v tunelu bylo zabezpečeno před průsaky podzemní i srážkové vody. To se ale prý nestalo.

„Objednatel (město) soustavně neplní převzatou smluvní povinnost, a prostředí pro montáže technologie tak na mnoha částech stavby nesplňuje podmínky,“ stěžuje si společnost v dokumentu. V příloze dopisu je zmíněna také „kontrola vlhkosti ovzduší bránící montáži technologie ČKD Praha DIZ“, a to už ze srpna 2012.
Kabely za miliardu Firma tvrdí, že výměna poškozených kabelů, rozvaděčů, čidel a dalšího zařízení bude stát pořádnou sumu peněz. „Předpokládaný finanční objem (je) nejméně 1 000 000 000 korun,“ píše společnost v dopise.

Podle vyjádření některých odborníků je ale uvedený odhad silně nadsazený. To si myslí i mluvčí magistrátu Hrubá. „Podle našich informací se jedná o desítky milionů korun, nikoli o miliardu,“ řekla včera LN.

Hlavní město rovněž odmítá jakékoli vlastní pochybení. „Naše stanovisko je jednoznačné, odpovědnost nenese město, ale projektant nebo dodavatelské firmy. Praha si objednala a zaplatila funkční tunelový komplex, je věcí dodavatelů ho městu řádně předat,“ je si jista Hrubá.

Pražští radní včera odložili rozhodnutí, jestli kvůli problémové Blance půjdou do arbitráže. Chtějí počkat na to, s jakým řešením přijde na konci pracovního týdne ČKD. O tom, zda spor nakonec dospěje k soudu, bude vedení metropole znovu jednat příští týden.

„Dodavatelé přislíbili, že nám do pátku předloží harmonogram, jak dojde k finálnímu technickému řešení... Kdy by tedy mohlo být dílo připraveno k tomu, aby státní správa mohla vydat povolení ke spuštění zkušebního provozu,“ řekl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).

On i první dáma Prahy Adriana Krnáčová v uplynulých dnech několikrát zopakovali, že škody za poničené kabely magistrát platit nehodlá.

Na vině je vyšší moc Stavební dozor nad tunelem Blanka vykonává společnost Inženýring dopravních staveb (IDS). Její mediální zástupce Pavel Kočiš míní, že viníkem navlhnutí dopravní stavby je vyšší moc – konkrétně přívalové deště z července 2013.

„Kabely se v tu chvíli teprve zatahovaly do kabelových chrániček, které proto byly otevřené nebo nebyly utěsněné. Pro úplnost je třeba ještě říct, že ČKD DIZ převzalo před započetím montáže kabelů prostředí stavby jako vyhovující a splňující parametry dané projektem,“ řekl včera LN Kočiš.

Mluvčí ČKD Karel Samec uvedl, že na problémy s kabeláží firma poukazuje už déle než rok a půl.

„Hned po přívalových deštích v červenci 2013 jsme nahlásili pojistnou událost a od té doby odešlo z naší strany sedmadvacet upozornění,“ prohlásil.

Blanka se v průběhu let prodražila minimálně o šest miliard korun. V současnosti je její cena asi 37 miliard. Výstavbu zahájila Praha ještě pod vedením Pavla Béma (ODS).
Od té doby se v čele metropole vystřídali primátoři Bohuslav Svoboda (ODS) nebo Tomáš Hudeček (TOP 09).

Právě na ně svaluje současné vedení magistrátu vinu za špatný technický stav tunelu, průsaky vody i průtahy s jeho výstavbou.

„Pokud předchozí polická reprezentace po jednání s dodavatelem i pojišťovnou o tomto problému věděla a neřešila ho, je to trestuhodná nedbalost,“ podotýká mluvčí nynější primátorky Hrubá.


Zatím poslední známá celková cena za dokončení tunelového komplexu Blanka je 37 miliard korun, nejsou v ní však zahrnuty náklady na výměnu technologických částí v důsledku podmáčení v hodnotě možná až miliardy korun. Původní odhad ceny činil 16 miliard korun, zpřesněný pak 22 miliard.

Jak se posouval termín dokončení
26. září 2006 Radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky – společnost Metrostav. Práce měly být hotové do října 2011.
listopad 2009 Společnost IDS, řídící výstavbu, přiznala zpoždění. Termínem má být prosinec 2012.
9. srpna 2011 Náměstek primátora Karel Březina (ČSSD) řekl, že tunel by měl začít fungovat v první polovině roku 2014.
duben 2014 Během arbitráže mezi Prahou a Metrostavem se objevil termín závěr léta 2014. Později se neoficiálně hovořilo o říjnu.
červen 2014 Dodavatel technologie, firma ČKD Praha DIZ uvedla, že do podzimu práce nestihne. Datem otevření má být duben 2015.
30. září 2014 Náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09) oznámil otevření 2. prosince. V říjnu se ale objevily informace, že je kvůli průsakům spodní vody ohroženo.
14. listopadu 2014 Kandidátka na primátorku Adriana Krnáčová (ANO) řekla, že prosincový termín se nestihne.
21. listopadu 2014 Firmy podílející se na výstavbě se shodly, že zkušební provoz tunelů začne na přelomu března a dubna 2015.
26. února 2015 Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) oznámil, že Praha opět odložila termín zprovoznění. Musí se totiž vyměnit větší množství poničených kabelů technického zabezpečení.

Autor: Tomáš Tománek