Babišův resort se obává zvyšování cen v barech a restauracích od ledna 2016. Chce jim snížit DPH

O čem je řeč? O elektronické evidenci tržeb, v minulosti známé jako registrační pokladny. Právě od restaurací a barů si analytici ministerstva financí slibují největší „nové“ příjmy. „Jen v odvětví stravovacích služeb by teoreticky měl výnos DPH činit 11 miliard korun. Ovšem podle údajů ze systému bylo sektorem odvedeno 1,6 miliardy korun,“ stojí ve zprávě, kterou se bude tento týden zabývat vláda.

Jinými slovy, hostinští před kontrolory dokážou ukrýt bezmála deset miliard korun za rok tím, že prodané nápoje, obědy či večeře vydávají pod rukou a nikde je neevidují. „Nemá cenu si nic nalhávat, hlavně na venkově je řada podniků, které slibují obědové menu s jídlem, polévkou a nápojem třeba za 60 korun. Pokud by vše danili tak, jak mají, ta cena by nebyla možná,“ přiznává šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

O tomtéž hovoří i Eva van Wagenen z berounského Black Dogu – že povinné posílání účetních dokladů na speciální vládní servery zkomplikuje život podnikatelům, kteří nehrají fair. „Je pravděpodobné, že po roce 2016 dokonce mírně stoupnou ceny v restauracích,“ dodává.

Úřad vedený Andrejem Babišem mimo jiné i proto navrhuje, aby se restaurační a stravovací služby přesunuly do nižší, tedy patnáctiNižší procentní sazby DPH. „Je to pro nás celkem zásadní opatření. Mohlo by to fungovat jako taková pojistka proti příliš dramatickému zvedání cen. Tento segment vykazuje velkou nechuť k daňovým odvodům,“ vysvětluje Babišova náměstkyně Simona Hornochová. Off-line hory Právě restaurace a hotely budou muset tržby evidovat jako první už od roku 2016, maloobchodní prodejny se přidají o rok později. Do tří let by měl systém běžet naplno – tedy i se zapojením velkoobchodů, právních služeb či drobných živnostníků a řemeslníků.

„Bude se jednat o největší zásah do tuzemského hotovostního prodeje,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Jím vedené sdružení vládní plány na elektronickou evidenci tržeb podporuje. Nakonec se zavePoslední de chorvatský model: nebude třeba kupovat speciální pokladnu, ale postačí chytrý telefon či tablet s připojením na web. Ten odešle každou účtenku do datového centra finanční správy, která bude mít k údajům on-line přístup.

Výjimek bude jen pár, například řidiči autobusů budou muset detaily o každém nákupu jízdenky do systému poslat vždy dodatečně, třeba jednou za den. „Když bude někdo působit třeba na horách, kde nebude k dispozici internet, bude moci mít off-line databázi. Měl by si ale vše vést elektronicky, třeba v Excelu, aby si od něj údaje mohla finanční správa vyžádat,“ upřesňuje náměstkyně Hornochová.

Cvičné nákupy
V případě, že zákazník za zboží zaplatí převodem z účtu na účet, obchodník takovou transakci nebude posílat do berní databáze. „Tyto převody mezi bankami jsou evidovány a banky mají povinnost vydat na žádost finanční správy výpis,“ stojí v analýze, nad níž budou ministři ve středu debatovat. U všech ostatních plateb ale evidence bude nutná – hotově, platební kartou, stravenkou či voucherem.

Dohled nad tím, že všichni jsou do systému zapojeni, budou primárně mít na starost jak finanční kontroloři, tak celníci. Ti budou dokonce vyrážet na testovací nákupy, takzvaný mystery shopping. „Máme to připravené v návrhu zákona, pokud to vláda odsouhlasí,“ vysvětluje Hornochová.
Dalším garantem mají pak být sami zákazníci. Stát zvažuje, že by podobně jako na Slovensku pořádal účtenkové loterie. Podle Hornochové se ale teprve ladí, jak by to vypadalo – v úvahu prý připadají nárazové akce, třeba na vrácení DPH za útraty v restauraci.

BUDE FUNGOVAT ELEKTRONICKÁ EVIDENCE
Postupný náběh
Elektronická evidence tržeb by měla nabíhat postupně, plně rozšířená má být do tří let. Jako první v roce 2016 přijdou na řadu restaurace a hotely, maloobchod by startoval v roce 2017. Minimum výjimek Elektronické evidenci tržeb by se podle plánů ministerstva financí vyhnul jen málokdo. Pardon by dostali jednak obchodníci, kteří přijímají výhradně platby z účtu na účet, částečné výjimky budou platit pro hromadnou dopravu a pak pro podnikatele, kteří nemají přístup k internetu, třeba v horách. Nízké pořizovací náklady Česká vláda se hodně inspirovala v Chorvatsku. Pro běžného živnostníka bude jako pokladna stačit chytrý telefon či tablet s připojením na internet a mobilní tiskárnou. U Jadranu prý byly průměrné pořizovací náklady nejjednodušších zařízení kolem šesti tisíc korun. Nejasná loterie Na Slovensku rozjeli s nástupem registračních pokladen účtenkovou loterii, zájem o ni ale rychle opadl. České ministerstvo financí proto zvažuje, že by takové soutěže pořádalo nikoli kontinuálně, ale jen čas od času. Statisíce povinných Podle propočtů vlády by firem a živnostníků, jichž by se povinnost vést elektronickou evidenci tržeb týkala, bylo zhruba 600 tisíc.

Autor: Luboš Kreč