Babišovu náměstkovi vadí „temnice“ ČEZ

Z médií
Zpět na Zprávy

Když potřebuje nějaký podklad, musí jít do zvláštní místnosti, takzvané studovny, a tam si dělá pod dohledem kamer zápisky z počítače. Předtímmusí o tyto podklady požádat e-mailem a na základě toho mu je do studovny nahrají. Řeč je o náměstku ministra financí Lukáši Wagenknechtovi a polostátní firmě ČEZ. „V té místnosti jsou zatmavená okna, je to hodně specifický režim,“ dodává Wagenknecht v rozhovoru pro LN s tím, že „to nechápe“. Babišův náměstek v dozorčí radě společnosti zastupuje stát.

ČEZ argumentuje tím, že celý systém schválila sama dozorčí rada a že přístup k některým dokumentům dokonce zakazuje

„Firma ČEZ je navíc veřejně obchodována na burzácha má povinnost zabezpečit, aby nemohlo dojít k předčasnému prozrazení takzvaných vnitřních informací, byť třeba jen nedopatřením,“ uvedl mluvčí Ladislav Kříž. Upozorňuje, že společnosti by pak hrozily vysoké pokuty. Ani jiní představitelé ČEZ si podle Kříže neberou dokumenty s citlivými informacemi domů.

Podle Wagenknechta by měl management ČEZ odpovědět na otázku, proč se obává dávat členům dozorčí rady materiály přímo do ruky. „Osobně mám přitom prověrku na stupeň tajné. Nevím, jestli ČEZ je tak specifická společnost, jiná než všechny ostatní,“ dodává náměstek.

Pokračování na straně 16 Babišovu náměstkovi vadí „temnice“ Dokončení ze strany 1 Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž popírá, že by byla okna studovny významných dokumentů ztmavena. „Lze je plně otevřít a s nimi větrat,“ dodává. Tento systém speciální místnosti, do níž mají přístup také členové představenstva, výboru pro audit a vybraní zaměstnanci, funguje už pět let. Studovna sloužila i pracovníkům, kteří vyhodnocovali nabídky v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

ČEZ dále argumentuje arbitrážními spory, v nichž jdeomiliardy korun. Protistrany se podle Kříže chytají i detailů, jako je právě utajenost informací.

„Jde také o ochranu jednotlivých představitelů ČEZ, protože kdyby došlo například k vykradení bytu a dokumenty by zmizely, pak eventuální škodu bude muset firma s péčí řádného hospodáře vymáhat po dotyčném představiteli společnosti,“ dodává Kříž.

Jiné státní firmy strategického významu, jako Čepro nebo Mero, které ani nejsou na burze, podobný systém „studoven“ nemají. Šéf Čepra Jan Duspěva dále upozorňuje, že jeho firma na rozdíl od ČEZ nemá ani minoritní akcionáře.

A další zdroje LN uvádějí, že právě to může být také důvodem, proč se jiné firmy rozhodly příklad ČEZ nenásledovat. ČEZ je podle nich jiný v tom, že se může odvolávat na možné výtky menšinových akcionářů. Údajně by příliš benevolentním přístupem k poskytování informací zástupcům státu v dozorčí radě preferoval jednoho, byť hlavního spoluvlastníka.

Přísnější režim se v jiných firmách omezuje spíše na osobní předávání dokumentů členům dozorčí rady, není je možné posílat poštou nebo kurýrem. „Jde o vysoce důvěrné záležitosti, musí tomu být přizpůsoben režim předávání informací,“ uvedl Jaroslav Pantůček, který donedávna řídil Mero.

A jak studovna ČEZ funguje? Lidé, kteří do ní mají přístup, podleKříže dostanou svou čipovou kartu včetně bezpečnostního certifikátu. Zároveň každý získá identifikační přístupové heslo k osobnímu počítači, kde má nahrána požadovaná data.

Otázka přístupu členů dozorčích rad státních firem ke strategickým informacímbývala v minulosti terčem dohadů také z dalších důvodů – například v případech, kdy mohly být zneužívány v bitvách mezi politickými uskupeními, která do státních podniků vysílala své zástupce. Mluvilo se také o velké pravděpodobnosti záměrného úniku informací na veřejnost.

Autor: Jan Žižka

Článek si můžete přečíst v Lidových novinách.

Pokračujte ve čtení