Babiš si pořizuje svého „Zaorálka“

„K dnešní situaci na Ukrajině už se vyjádřila řada představitelů EU a NATO, jen z ČR nikdo. Ticho. Což o to, možná dobře, aby to zase nebyl úlet.“ Pavlu Teličkovi se komentářem na Twitteru k bojům u Mariupolu podařilo kouzlo nechtěného. Ačkoli rýpnutí od europoslance za ANO zjevně mířilo do řad ČSSD a případně na Hrad, kritika mlčení k Ukrajině a obavy z „úletů“ jsou pádné i v případě hnutí, které Telička zastupuje.

ANO 2011 ani po roce ve vládní koalici nemá nic, co by se dalo nazvat stranickým názorem na otázky přesahující hranice; k většině zahraničněpolitických témat se tak nevyjadřuje. Příkladem je změna lidskoprávní politiky Česka, která se dostala až na stůl jednání mezi viceprezidentem USA Joe Bidenem a předsedou české vlády Sobotkou. Ministři za ANO neřekli k věci za celý rok veřejně jediné slovo.

Hnutí zaskočila ukrajinská krize, která od ruského vpádu na Ukrajinu dominuje politické agendě v Evropě. Z titulu své funkce komentoval Ukrajinu povinně ministr obrany za ANO Martin Stropnický. Ostatní Babišovi ministři mlčeli a další člen vedení, předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, nejčastěji na žádost o komentář s omluvným úsměvem říkal: „Zeptejte se šéfa.“

„Šéf“ Andrej Babiš, vicepremiér nynější vlády, se poprvé k Ukrajině vyjádřil loni v září, téměř sedm měsíců po anexi Krymu a dva dny po summitu Evropské unie, na němž se, za přítomnosti Bohuslava Sobotky, rozhodlo o zavedení druhého kola sankcí proti Rusku. „Jsem překvapen tou debatou o sankcích a nikdo neví jakých,“ prohlásil tehdy Andrej Babiš.

Je to zarážející Důsledkem absence zahraničního mluvčího ve vedení ANO je, že komentáře jeho členů jsou nahodilé a často rozporné. Zatímco europoslanec za hnutí Petr Ježek byl jedním z hlavních autorů rezoluce Evropského parlamentu, která jednoznačně ukazuje na Rusko coby agresora na Ukrajině a žádá zachování sankcí, lídr ANO říká něco jiného. Sankce jsou dle Babiše „nesmyslné a jenom nás připravují o pracovní místa“. Celá ukrajinská krize je „přetahovanou mezi americkými zájmy a Ruskem“ a je „velká otázka, co se na Ukrajině skutečně stalo a co jsou mediální dezinformace,“ sdělil Babiš LN.

„Hnutí ANO zahraniční politiku nemá,“ napsal k tomu v analýze zahraniční politiky za loňský rok think tank Evropské hodnoty. Připomněl, že v předsednictvu ANO není nikdo, kdo by měl „znatelnou zkušenost se zahraniční politikou“ a přirozeně se tématu věnoval. „Je zarážející,“ píše se v analýze, „že subjekt, který reálně vyhrál třetí volby v řadě, téměř systematicky ignoruje klíčové evropské a zahraničněpolitické otázky.“

Že si ani veřejnost neumí pod heslem ‚zahraniční politika ANO‘ nic představit, ukázala i debata pod Teličkovým tweetem k Ukrajině zmíněným v úvodu. „Třeba 1.místopředseda vlády a jeho strana si myslí co?“ táže se v reakci na Teličkovo popíchnutí jeden uživatel Twitteru a druhý dodává: „No a že Babiš mlčí ke všemu, co se týká Ruska.“ Nebudu se vyjadřovat Sám Andrej Babiš odmítá, že jeho hnutí ignoruje zahraniční dění. „My máme svoji zahraniční politiku. Jsme členy NATO a EU. Na ostatní jsou tu pan premiér a ministr zahraničí,“ tvrdí lídr ANO a opakuje svoji tezi, že není „tradiční politik, který mluví ke všemu.“ Dosud si nepořídil svého zahraničněpolitického poradce, což bývá u lídrů stran s ambicí vést zemi obvyklé. „Já se prostě k zahraniční politice vyjadřovat nebudu,“ pokračuje. „Já tu řeším důchody, které se 20 let neřešily,“ dodal.

Jako ministr financí si Babiš našel svoje zahraniční téma, které nyní tlačí na bruselský stůl – daňové úniky. Mimo jiné kvůli tomu často komunikuje s velvyslanci ostatních zemí v Česku, naposledy byl u něj na farmě Čapí hnízdo americký ambasador Andrew Schapiro.

Politolog Michael Romancov upozorňuje, že počet kontaktů není důležitý, pokud veřejnost neví, co si Andrej Babiš myslí. „V éře, kdy finanční politika úzce souvisí s bezpečností státu, je navíc postoj typu ‚Budu se soustředit jen na to svoje‘ neakceptovatelný. Uvědomme si, že chybná zahraniční politika nás jako společenství může zahubit, viz roky 1938, 1948 a 1968. Oproti tomu důchody nám bezpečnost nezajistí,“ tvrdí Romancov.

Frustrovaní ze zahraničního mlčení ANO už začínají být i straníci. „Lidé se mě často ptají, co si myslíme o Ukrajině,“ začíná místopředsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti za ANO Kristýna Zelienková a pokračuje. „My názor máme, ale ten pak není nikde veřejně prezentován.“ Na lepší tok informací mezi „Evropou a Prahou“ a zvýšení prominence evropských témat vANO dlouhodobě tlačí lídr eurokandidátky Telička. A právě ten je horkým favoritem na to stát se formální hlavou zahraniční politiky babišovců.

ANO by si totiž ještě do svého sněmu na konci února mělo pořídit stínového ministra zahraničí či oficiálního mluvčího pro zahraniční politiku, a jméno bývalého eurokomisaře v této souvislosti padá. „Takto explicitně mi to Andrej Babiš neřekl, ale vyrozuměl jsem, že se mnou pro nějakou aktivnější roli v této oblasti počítá,“ řekl LN Pavel Telička. „Do sjezdu budeme mít víc lidí na zahraniční politiku než jen pana Stropnického,“ dodal stručně Babiš.

Výběr Teličky není kvůli jeho erudici a ambicím překvapivý. Coby europoslanec však nesedí na vládě, většinu času v měsíci tráví v zahraničí, a protože odmítl kandidovat na místopředsedu ANO, nebude ani ve vedení strany. Teličkovi, a zahraniční politice ANO, tak hrozí, že prominentnější postavení nezíská. Pro to, jak říká sám možný stínový ministr, jsou klíčoví „lídr hnutí a poslanecký klub“.

Autorka: Kateřina Šafaříková

Článek si můžete přečíst v Lidových novinách.