Babiš S premiérem jsme oba úplně z jiného světa

Z médií
Zpět na Zprávy

Přečtěte si rozhovor s Andrejem Babišem pro deník Právo.

Pane předsedo, prezident Miloš Zeman si od příštího týdne bude na Hrad zvát kandidáty na členy vlády. Vy k němu jdete jako adept na vicepremiéra a ministra financí mezi prvními, příští týden ve středu. Už se na schůzku připravujete?

Budu se na ni chystat až večer předem nebo dopoledne před schůzkou. U svých kolegů – ministrů z ANO – se chci hlavně informovat, jak to vypadá s výběrem spolupracovníků na resorty, hlavně u Martina Stropnického (kandidát na ministra obrany). Naši ministři spolupracují, společně vytváříme týmy na resorty a domlouváme se na postupech.

Věříte, že prezidenta přesvědčíte, že Stropnický je tím pravým člověkem na šéfa obrany? Měl k němu velké výhrady, protože není na obranu odborník.

Věřím, že prezidenta přesvědčíme. Kdo je to totiž odborník? Jen někdo, kdo vystudoval určitou vysokou školu? To asi ne. Je to člověk, který by měl přijít do resortu a ovládat nějaké manažerské procesy, což pan Stropnický umí. Abychom něco změnili, tak stačí zastavit plýtvání a nevýhodné obchody pro stát a změnit přístup veřejné správy, která nechápe, co to znamená šetřit, a nafukuje státní rozpočet, aby ho ke konci roku udala za každou cenu.

Jak byste popsal svůj vztah k prezidentovi? Zdá se, že k sobě máte mnohem blíž, než má k premiérovi a předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi.

Pan prezident je profesionál a v politice nejde o to, kdo koho má rád, ale o pragmatismus. V poslední době jsme se s prezidentem ostatně potkali jen dvakrát, předtím jsem ho viděl jen během privatizace Unipetrolu (2001).

A jaké máte s novým premiérem vztahy?

Myslím si, že dobré. Je ale jasné, že jsme oba úplně z jiného světa. Často mi nerozumí a také se mě ptá, kde na svoje plány chci vzít peníze. Poslední dobou si nerozumíme hlavně v tom, že se nám na ministerstva snaží nacpat svoje náměstky. Moc jich nechceme, ale pan Sobotka nám říká, že to je tradice.

Hlavně tvrdí, že s tím počítá koaliční smlouva.

Myslím si, že v koaliční smlouvě se nepíše o náměstcích, ale o odbornících. Otázka je, nakolik půjde o politické nominace odborníků. ANO má čistě odbornické nominace. Já například při výběru spolupracovníků postupuji obdobně, jako jsem to dělal ve firmě. To znamená, že hledám lidi, kteří dané problematice rozumějí a jsou v ní jako doma. Vezměte si jen resort financí, kolik je tam agend – celní správa, finanční správa, finanční úřady, výběry daní, státní pokladna, rozpočet nebo finanční a analytický útvar. Vždy jsem o sobě říkal, že neumím nic, ale že se snažím vybrat do svého týmu lidi, kteří jsou odborníci a jsou i většinou šikovnější než já.

Proč se tak bráníte náměstkům z ostatních stran? Vždyť k resortům přistupujete jako k nějaké stranické kořisti nebo ke své firmě.

Principiálně se nám političtí náměstci nelíbí, ale budeme o tom debatovat. Pan Sobotka mi nabídl nějaké lidi na resorty a s našimi ministry se budeme bavit o tom, jestli nám vyhovují, nebo ne. Nemáme třeba nic proti tomu, aby například zástupci ostatních stran chodili na poradu ministra. Rozdíl mezi ANO, které mělo nedostatek ministrů a politických nominantů, a ostatními stranami je, že nemusím bojovat o přežití v rámci vlastního hnutí a že bych potřeboval nakrmit jednotlivé krajské organizace.

Kdo bude ve vašem týmu na ministerstvu financí?

Celé dny i víkendy trávím hledáním lidí a vstřebáváním informací z resortů. Dokonce mám dva lidi, kteří se mají skvěle, ale půjdou se do státní správy obětovat jako já. O koho jde, vám zatím neřeknu.

Při hledání ministrů jste se spíš obklopil lidmi, které znáte. Richard Brabec, který má být ministrem životního prostředí, je váš bývalý manažer, budoucího šéfa dopravy Antonína Prachaře znáte 15 let. Hrálo to při výběru roli?

Je určitě důležité mít dlouhodobý vztah s člověkem a znát se s ním. Mimochodem pan Prachař není můj kamarád, ale je to náš dlouhodobý externí dodavatel dopravních služeb. I při hledání ministrů jsem se snažil nejdřív hledat odborníky. Na ministerstvo životního prostředí jsem nejdřív oslovil Ladislava Mika z Evropské komise nebo exministryni Rut Bízkovou a na resort dopravy šéfa Řízení letového provozu Jana Klase.

Neovlivnilo váš výběr spíš to, že zcela nedůvěřujete svým poslancům? Už jste poznal všechny poslance ANO?

Znám je, ale neznám je všechny dobře. Jde však o zkušené lidi.

Ptám se proto, že jste měli se svými poslanci zatím nejvíc problémů. Miloslava Bačiaka jste donutili rezignovat kvůli tomu, že zatajil minulost politruka, Jana Sobotku kvůli nepřiznaným dluhům. Teď poslanec ANO Pavel Čihák čelí v médiích podezření, že organizace spravující silnice za Davida Ratha ve Středočeském kraji pod jeho vedením platila milióny za neuskutečněné služby. S řešením zatím ANO váhá. Proč?

Ty informace nejsou pozitivní, což sehrálo roli v tom, že jsme pana Čiháka nenominovali na ministra dopravy. V poslaneckém klubu jsme to řešili a tento týden jsme vyzvali pana Čiháka, aby reagoval a kauzu vysvětlil. Pan Čihák se musí obhájit, zatím ale k tomu nedostal prostor.

Zeman razí názor, že by ministerstva měli vést odborníci. Vystudoval jste sice na VŠE v Bratislavě zahraniční obchod, jste ale tím odborníkem, který má vést finance?

Stačí si porovnat můj život s dnešními politiky a z toho si třeba uděláte obrázek, jestli budu v životě schopný, nebo ne. Když ale budu špatný šéf a měl bych být přítěží pro ANO nebo pro tuto zemi, tak situaci určitě sebekriticky zhodnotím a v resortu nebudu. Když má člověk být zodpovědný za resort, je to ještě horší, než kdyby byl ve firmě. Když ve svém podniku udělám nějakou hloupost, a za svůj život jsem jich udělal dost a přišel jsem o miliardy, jsou to stále jen moje peníze. Nyní to nebudou moje peníze, ale budu za ně odpovědný. Sice nic neumím, ale loni v červenci mělo ANO 0,5 procenta a to, co jsme dokázali, v Evropě nedokázal nikdo. A kdybych nebyl původem Slovák, dobře mluvil česky a neměl špatný kádrový profil, který mimochodem dnes většinu lidí nezajímá, tak jsme mohli dostat třicet procent hlasů. I když se tomu každý směje, je to pro mě oběť, co se týče mé firmy, mé rodiny i mého zdraví. Politika nikdy nebyla mým životním cílem, to je moje největší trauma. Dnes ji dělám proto, že odmítám žít ve státě, kde nějací veksláci a pumpaři řídí stát a kradou daně. Do veřejné správy jdu kvůli tomu, že stát je v úplném rozkladu a že ho nikdo neřídí. Politici se proměnili na organizovaný zločin a země funguje setrvačností. Kdybych měl dnes porovnat Františka Mrázka s některými našimi politiky, tak to byl ještě slušný člověk.

Nesnažíte se teď spíš o rétorické cvičení pro voliče?

Není to rétorické cvičení. Dám vám konkrétní příklady. Stát narval 4,5 miliardy do nefunkčního systému, který měl on-line monitorovat státní pokladnu a ukázat, jak se hospodaří. To už dnes má většina států, dokonce i ti Slováci to mají. Proč stát třeba na každou hloupost najímá externí firmy, když tu práci zvládnou úředníci? V plno směrech jsme v Evropě nejhorší. Nejsou peníze na nemocnice, na platy, na důchody. Nemáme zákon o státní službě, chybí tu regulátor vody a plno dalších věcí. Kdo dnes ví, jak VZP rozděluje 260 miliard, jak resorty nakupují, od koho a za jakých podmínek? Vezměte si dopravní infrastrukturu. Vždyť nás celá Evropa objede. Nemáme ani dálniční síť a naše vlaky v průměru jezdí rychlostí 40 až 70 kilometrů za hodinu. Rychlovlaky, které jezdí 320 kilometrů za hodinu jako ve Francii, nemáme jen proto, že jeden nejmenovaný spolumajitel Škody Transportation si to nepřál, protože jeho lokomotivy jezdí jen 160 kilometrů v hodině. Podívejte se na řízení dluhů státu. Pokud mám 1680 miliard dluhů a 300 miliard se mi poflakuje na účtu ČNB, tak být to v soukromé firmě, dal bych, lidově řečeno, někomu po čuni. Přitom by se ty peníze mohly logicky použít na snížení dluhu, aby stát platil menší úroky. Příkladů, kde se dá změnit myšlení a ušetřit, jsou stovky. Stát se má řídit jako firma a řeknu to třeba tisíckrát. Je to o penězích. A kde jsou dnes peníze? V eurofondech, v jejichž čerpání jsme jedni z nejhorších v Evropě, a v daních. Většina občanů a podnikatelů si dnes říká: „Když se krade nahoře, tak my dole si to také upravíme.“ A pak výběr daní drhne.

Sobotka tvrdí, že až vás přestane bavit politika a odejdete z ní, tak skončí i ANO. Co si o tom myslíte?

Nikdy bych do politiky nešel, kdyby stát řádně fungoval. Politika mě vůbec nebaví – ty kecy ve Sněmovně, jak se politici předvádějí před kamerami a jak lidem vymývají mozky. Také říkám, že nejsem politik, protože neumím mluvit a ještě k tomu mluvím špatně česky. Nedávno jsem měl rozhovor v rozhlase a jednu odpověď jsme museli točit čtyřikrát, protože jsem nebyl schopen 40 sekund souvisle mluvit. Jsem nespokojený občan, který šel do politiky, protože politici nejsou schopni řídit zemi ve prospěch občanů. A teď cítím obrovskou zodpovědnost vůči miliónu voličů, kteří v našem hnutí vidí naději na změnu.

V úterý se Sněmovna sejde k projednávání zákona o státní službě, o němž všichni tvrdí, že to je paskvil.

To také je.

A není vám trapné, že se kvůli vám tak spěchá, aby zákon prošel v prvním čtení? Prezident řekl, že po vás nebude chtít negativní lustrační osvědčení, když Sněmovna zákon v prvním čtení schválí.

Za prvé žádné lustrační osvědčení nepotřebuji. Za druhé lustrační zákon měl být dávno zrušen, jsme jediní, kdo se nevyrovnali s minulostí. A za třetí jsem byl estébáky terorizován a vydírán. Nikdy jsem nic nepodepsal, nikdy jsem s nimi nespolupracoval. Celá kampaň proti mně je strach organizovaného zločinu, který tuto zemi zdevastoval, že Babiš přijde a bude se snažit udělat pořádek. A to, že si prezident dal jako podmínku první čtení, tak to je pravda, stejně jako že se to dělá, aby se mu vyhovělo.

Ale dělá se to hlavně proto, abyste mohl být ve vládě.

Ano, nechci dělat z lidí hlupáky. Ale děje se to i proto, že ANO řeklo, že bez Babiše do vlády nepůjde. A pak bylo na výběr, že bude vláda se mnou, anebo nebude. Máte pravdu, že podmínka prvního čtení vypadá hloupě, ale za dvanáct let s tím zákonem nebyl nikdo schopen něco udělat. Za dvanáct let! Přitom skoro všichni politici podepsali návrhy Rekonstrukce státu, včetně přijetí služebního zákona. A myslím, že dva měsíce, které budou mezi prvním a druhým čtením, budou stačit na důkladnou revizi zákona.

Máte představu, kolik bude jeho zavedení stát? Opozice vládní návrh služebního zákona odhaduje kvůli benefitům pro úředníky na šest miliard.

Myslím si, že by služební zákon mohl být rozpočtově neutrální. Když máte balík peněz, o které se dělí určitá skupina lidí, a ta si má vylepšit své podmínky, tak se logicky ta skupina musí zmenšit. Je otázka, jestli existují personální rezervy v resortech, zatím to nevím.

Netvrdila koalice, že nechce šetřit na lidech, ale na výdajích státu?

Nechceme šetřit na lidech, ale je otázka, nakolik jsou ministerstva funkční a zda všichni, kdo tam pracují, jsou vytíženi a dělají svoji práci dobře. Ostatně na to budeme mít rok, abychom to zjistili, než začne platit služební zákon. Sám nevím, do čeho jdu, nikdy jsem na ministerstvu nepracoval.

Jak bude vypadat první den na ministerstvu financí pod vaším vedením?

Půl hodiny po uvedení do resortu udělám poradu. Zavolám si na ni náměstky a zeptám se jich, co mají na starosti, a také po nich budu chtít vědět, aby mi řekli, co by se dalo ve veřejné správě ve prospěch státu vylepšit, ale dosud to nemohli z politických důvodů udělat. Potom si budu chtít promluvit s každým ředitelem odboru. Nejdu ale na resort s nějakým vagónem personálních náhradníků.

Jako ministr financí nebudete mít standardně nárok na ochranku. Necháte si vlastní bodyguardy, auto i řidiče?

Od státu nechci ani korunu, všechno budu mít svoje – ochranku, auto i řidiče. Principiálně nechci dělat státní kase náklady. Zdá se mi to zbytečné, musíme šetřit a jako ministr by člověk měl jít příkladem. Nebudu třeba létat speciálem do Bruselu, poletím klidně linkou nebo si zaplatím vlastní cestu letadlem.

Jako ministr financí budete mít kvůli Agrofertu takový potenciální střet zájmů jako v této zemi málokdo. Na tyto otázky jste háklivý a často je zlehčujete. Copak ale tuto situaci nevnímáte?

Samozřejmě že bych mohl mít velký střet zájmů. Ale byl bych úplný blázen, kdybych situace zneužil. Například na zemědělství nemám žádný střet zájmů, protože všechny dotace jsou nárokové. Máte půdu, máte dotaci. Máte krávu, máte dotaci. Kdo jsem, všichni věděli. Uvědomte si, že by pro mě bylo mnohem jednodušší si koupit nějakou stranu, dělat kšefty a být v zákulisí než na férovku říct, co mám.

Nelákalo by vás bokem si sjednat byznys pro Agrofert, kdybyste byl na oficiální cestě v zahraničí?

Copak s nějakým politikem něco dojednáte? Konexe jsem měl předtím, než jsem šel do politiky. Na zahraničních cestách bych samozřejmě reprezentoval stát. To, že mám střet zájmů, neznamená, že budu situaci zneužívat. Nebudu v žádném pokušení. Moje životní cíle a moje ego se již naplnily. Už si nepotřebuji cokoli dokazovat.

Mezi svátky jste ve tváři zarostl, teď jste se zase oholil. Také jste si postěžoval, že jste přibral pět kilogramů. Co ty změny?

Oholil jsem se, protože mně to špatně roste, nemám strojek a plno lidí mi říkalo, že vypadám lépe bez vousů. A ztloustl jsem asi proto, že před spaním jím spoustu čokolády, zřejmě ze stresu. Však taky ty kilogramy budu muset teď nějak shodit.

Pokračujte ve čtení