Babiš s Mládkem se přou o to, jak bude zdražovat plyn do aut

Z médií
Zpět na Zprávy

Plynaři a ministerstvo průmyslu tlačí, aby daňové úlevy na auta jezdící na plyn zůstaly i po roce 2020. Stát ale může přijít o miliardy.

Prodeje nových aut jezdících na stlačený zemní plyn (CNG) v tuzemsku strmě rostou. Především díky tomu, že stát jejich provoz zvýhodňuje výrazně nižší spotřební daní než u nafty a benzinu.

Zlaté časy pro řidiče a plynárenské firmy však mají jistotu pouze do roku 2020. Tehdy skončí současná dohoda o nižším zdanění. Už teď se proto rozjíždí velká hra o to, kolik řidiči odvedou z plynu po roce 2020.

Spotřební daň z CNG se nyní platí tisíc korun na tunu, tedy 70 haléřů na metr krychlový. Do roku 2020 daň postupně vzroste na 3 355 korun za tunu, tedy 2,36 Kč na metr krychlový. V hádce o výši budoucí spotřební daně stojí na jedné straně ministerstvo průmyslu a obchodu a na druhé resort financí řízený Andrejem Babišem.

Ministerstvo průmyslu Jana Mládka navrhuje v národním akčním plánu čisté mobility, aby po roce 2020 daň dále nerostla, přinejmenším do roku 2025. Plyn by se tak mohl na celkové spotřebě pohonných hmot v roce 2025 podílet až 10 procenty. A podle odhadů by v té době mohlo jezdit po českých silnicích 130 tisíc aut na zemní plyn. Dorovnání spotřební daně na plyn na úroveň benzinu a nafty nebo její výrazné navýšení považuje resort za špatné řešení.

Plynaři i automobilky chtějí dohodu uzavřít co nejdříve, protože nejistota kvůli výši daně může odradit od nákupu plynových aut řadu zákazníků. Auta s pohonem na zemní plyn jsou dražší než na benzin či naftu a vyšší cena se smazává právě úsporami v provozu.

Bez zvýhodněné nižší spotřební daně by zákazníci zůstali zřejmě u benzinu a nafty. Cena by byla zhruba o tři koruny vyšší než za stejné množství stlačeného zemního plynu, přičemž ve prospěch tradičních paliv hovoří nesrovnatelně hustší síť čerpacích stanic.

Injekce do rozpočtu bude menší Dosud kvůli nízké spotřební dani státu neutíká z plynu příliš mnoho peněz. Aut na CNG jezdí přece jen zatím relativně málo. Podle mluvčího ministerstva financí Radka Ležatky je však garantování sazby daně z plynu rizikovým krokem z hlediska příjmů veřejných rozpočtů.

Nejistota kvůli výši spotřební daně může odradit od nákupu plynových aut spoustu zákazníků.

I v roce 2020 po postupném navýšení totiž bude spotřební daň z CNG jen na 19 procentech hodnoty daně z benzinu.

Spotřební daně z pohonných hmot jsou výrazným příjmem státního rozpočtu, ročně do něj dodají zhruba 80 miliard korun. Nahradíli deset procent spotřeby nafty a benzinu plyn, výpadek příjmů se bude pohybovat kolem šesti až sedmi miliard korun ročně. „Je třeba také brát v úvahu, že jde o opatření, kterým by stávající vláda zavázala vlády budoucí. Proto předpokládáme, že další postup bude předmětem politické diskuse,“ uvedl Ležatka. Podle Miroslava Kynčla z tiskového oddělení ministerstva průmyslu loni Evropská komise navrhovala zvýšit zdanění CNG po roce 2020. „Vzhledem k nesouhlasu členských států, které zablokovaly vyjednávání, jsou dosavadní sazby ponechány. V rámci dalších vyjednávání v Evropské komisi bude Česká republika nadále prosazovat co nejdelší přechodná období pro dosažení minimálních sazeb z CNG, LPG a biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti,“ uvedl Kynčl.

Propan-butan neboli LPG má v Česku také nižší spotřební daň. Z tuny se platí 3 933 korun, tedy asi 2,15 Kč za litr. U této sazby stát žádné změny neplánuje.
Letos se za prvních pět měsíců prodalo 1 179 vozidel na zemní plyn, více než na propan-butan. Jejich podíl je ale stále relativně nízký: lehce přes procento celého trhu. V lehkých užitkových autech mají už ale téměř pět procent.

Autor: Jan Sůra

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.

Pokračujte ve čtení