Babiš: Migrace není lidské právo

Proč jste se ve Sněmovně vymezil proti paktu OSN o migraci? Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) říkal, že nám nepřináší nové povinnosti, jelikož jde o právně nezávaznou deklaraci.

Původně jsem s vyjádřením chtěl počkat na příští zasedání vlády. Ale protože jsem byl na toto téma interpelován poslanci, tak jsem nechtěl mlžit, proto jsem řekl jasný názor. Ačkoli je pakt nezávazný, obsahuje věci, které se mi nelíbí. Nemůžeme deklarovat nějaké všeobecné právo se přestěhovat do jiné země třeba kvůli klimatu nebo chudobě. Chceme pomáhat, ale migrace nemůže být lidským právem. To je neslučitelné s naší migrační politikou, ohrožuje to naši suverenitu a stírá to rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Proto jsem proti tomuto paktu.

Vám tedy hlavně vadí, že by se právo na migraci mohlo stát lidským právem?

Ano, přesně tak. To je nepřijatelné, protože pak by se do Evropy klidně mohla nastěhovat miliarda lidí. Pakt sice lidem dává obecné právo na migraci, už ale neřeší, jestli pak migranti budou u nás mít právo pracovat, chodit do školy nebo pobírat sociální dávky. Takže zatímco se tedy OSN domnívá, že by migrace měla být podporována, my ji chceme zastavit. Jsme suverénní země a o tom, kdo u nás bude a nebude žít, si budeme rozhodovat sami, a ne nějaké pakty nebo kvóty. A tento globální pakt k tomu v různých nuancích směřuje a nápadně připomíná různé nesmyslné migrační plány Evropské unie.

Pakt by se měl schvalovat příští měsíc. Budete tedy prosazovat, abychom z paktu odstoupili?

Určitě chci, abychom z paktu vystoupili, a to budu navrhovat i koaličnímu partnerovi (ČSSD). Ve vládě to budeme projednávat ve středu a do 15. listopadu nás Sněmovna zavázala, abychom své stanovisko předložili poslancům.

Někteří experti tvrdí, že pakt je naopak nástroj k řízení migrace a jeho cílem je omezovat nelegální migraci a předcházet jí. A varují, že státům, které z tohoto paktu odstoupí, se budou migranti hůř vracet do zemí původu.

U nás žádní migranti nejsou, takže je nemáme kam vracet. To je velice jednoduché. A hlavně proti nelegální migraci už bojujeme, na to nepotřebujeme nějaký globální pakt. V Evropě jsme aktivní, předkládáme návrhy, prosazuji naše zájmy v zahraničí. Světové výdaje na zbrojení jsou 1739 miliard dolarů ročně, to je přes 39 bilionů korun, tedy asi 30krát víc, než je rozpočet ČR. Kdyby se tolik nezbrojilo a část peněz se vydala na boj proti chudobě, pak by nebyly tendence se stěhovat do Evropy a Spojených států, které teď brání svoji hranici armádou. OSN by tedy spíš měla přemýšlet o těchto věcech, a ne to řešit deklaracemi, které vlastně říkají, že lidé, kteří jsou chudí, mají právo přijít k nám do Evropy, kterou naši předkové budovali, a jejichž odkaz chceme chránit. Jsme šestá nejbezpečnější země na světě, to je obrovská hodnota. V Praze mohou ženy a dívky v noci chodit domů bez problémů. To je ve většině evropských metropolí s výjimkou zemí V4 dnes už vyloučeno.

Ve Sněmovně se vedla debata o tom, zda být v klubu Donalda Trumpa a Viktora Orbána, nebo se skoro 190 zeměmi světa…

Jenže ten klub se rozšiřuje. Nejde jen o USA a Maďarsko, ale také o Rakousko a o stažení uvažuje teď už i Polsko a Dánsko. Všichni politici, kteří pracují, jsou zaneprázdnění a nemají hned čas si nastudovat problematiku. Měl jsem to podobně, ale jakmile jsem se tomu začal věnovat, tak jsem jednoznačně dospěl k tomuto názoru.

Kdyby pakt byla taková habaďůra, proč by to ostatní země neprokoukly a proč by jej obhajoval například slovenský šéf diplomacie Miroslav Lajčák?

Myslím, že pakt je i jeho dílo, protože na něm pracoval jakožto úřadující předseda Valného shromáždění OSN, takže v tomto ohledu je ve střetu zájmů. ČR je v tomto nezávislá a staví se k tomu z hlediska obsahu. USA, kam se všichni stěhovali z celého světa, jasně řekly, že pakt ohrožuje nezávislost americké imigrační politiky, Rakousko mluví o ztrátě národní suverenity a Maďarsko ho odmítlo, protože se bojí o svou bezpečnost. A já všem těm výhradám rozumím. OSN má lidem pomáhat tam, kde se narodili, kde žijí a kde mají své vazby. Vyrostli v nějaké kultuře a podle mého názoru není možné to násilně měnit.

S migrací souvisí i cesta europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) do Řecka, kde hledala syrské děti pro transport do České republiky. Už vás požádala o schůzku?

Od paní Šojdrové jsem zatím dostal dopis, který psala řeckému ministrovi práce a sociálních věcí, zápisy z jednání s Mezinárodní organizací o migraci, popis toho, jak navštívila azylový dům, i informaci, že právně volných dětí mladších 10 let je minimum, že lepší je to u dětí mezi 13 a 14 lety. Můj názor se nemění, chci pomáhat těmto dětem na místě v Sýrii. Jsem v neustálém kontaktu s naší velvyslankyní v Damašku, chceme si vytipovat pozemek, na kterém by jedna česká firma dokázala za tři měsíce postavit například středisko zahrnující mateřskou a základní školu, ubytování pro děti a kantýnu. Teď můžeme pomoci Řecku finančně či materiálně, naším hlavním cílem ale musí být, aby se syrské děti mohly vrátit domů. Minulou sobotu v Istanbulu jednali prezidenti Erdogan, Putin, Macron a kancléřka Merkelová, tak se situace v Sýrii snad brzy vyřeší a všichni uprchlíci se budou moci vrátit domů.

Šojdrová do řeckých uprchlických táborů odjela i v doprovodu zástupců ministerstva vnitra. Právě konečné rozhodnutí bude na ministru Hamáčkovi. Znamená to, že přijetí syrských dětí je na spadnutí?

Ověřoval jsem si to na ministerstvu vnitra a není to pravda. Mám jiný názor než paní Šojdrová. Jak říkám, chci pomáhat dětem přímo v Sýrii, ale nemůžeme spasit celou planetu. Hlavně ale musíme pomáhat českým dětem, kterých je v dětských domovech 6700. U nás také chybí mateřské školky, samoživitelky nemají na obědy pro své děti a další věci.

Autor: Jan Rovenský

Článek si můžete přečíst v Právu