Babiš: Evropská unie by měla mít uprchlické tábory v Africe

Právu to včera řekl vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj totiž neřízená imigrace ohrožuje Evropu mnohem zásadněji než Rusko. „Islámský stát, terorismus a neřízená imigrace představují pro Evropu větší ohrožení než konflikt či studená válka s Ruskem. EU potřebuje vlastní Ellis Island, tedy zřídit uprchlické tábory v jižním a východním Středomoří, které by se staraly o žadatele a vyřizovaly žádosti o azyl. Cílem musí být regulovaná imigrace,“ řekl Právu Babiš.

Chce to i Sobotka
Vicepremiér navrhuje, aby zařízení byla pod ochranou OSN, podle něj je ale může Evropa zřídit i sama.

V úvahu by i připadala dohoda s některým severoafrickým státem o zřízení enklávy za tímto účelem. Systém vyřizování žádostí o azyl mimo své území zvolila například Austrálie. Podle ředitele zahraničního odboru na Hradě Hynka Kmoníčka o něčem takovém lze uvažovat.

„Taková střediska by pravděpodobně musela vzniknout přímo na severu Afriky, a to ve spolupráci s příslušnými státy,“ uvedl Kmoníček.

„Ukázkou toho, že podobný systém může fungovat, je smluvní a právní úprava, kterou má například Španělsko s Marokem,“ dodal Kmoníček s narážkou na enklávy Ceuta a Melilla.

Klíčové podle Babiše je zapojit do řešení migrační krize světové mocnosti (Spojené státy, Rusko, Čínu), ale i Saúdskou Arábii a další arabské země a také revidovat mezinárodní právo, aby umožnilo vracet lodě s emigranty tam, odkud vypluly.

Babiš zkritizoval politiku přerozdělování, podle níž si státy EU mají rozdělit 60 tisíc běženců podle vlastního výběru.

„To nerozhodne, kolik emigrantů k nám pašeráci lidí dostanou. Evropa musí bránit schengenský prostor přímo na hranicích. Ale protože to neřeší, tak Maďaři stavějí na hranici plot. Jestli se něco nezačne dít, tak to bude řešit každá země sama, což může vést k rozpadu schengenského prostoru,“ řekl.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s Babišem souhlasí. „Vytvoření takových zařízení navrhuji už několik měsíců, na jejich potřebě jsme se shodli i s britským premiérem Cameronem, mluvili jsme o nich i na jednání Evropské rady. V rámci zemí Visegrádu na tom rovněž panuje shoda,“ sdělil Právu. Na dotaz, zda by do zařízení EU mohla odvážet nelegální uprchlíky, které by objevila na svém území, Sobotka podotkl, že záleží na konkrétní situaci.

„Část z migrantů získá azyl, část z nich může být vrácena do zemí původu na základě dohod. Pokud jde o zařízení mimo Evropu, měla by se stát zejména místem, kde mohou migranti požádat o azyl a vyčkat výsledku řízení, aniž by riskovali při překračování mořské hranice,“ dodal premiér.

Kmoníček upozornil, že EU na svých vnějších hranicích musí zřídit takový systém, který dá osmadvacítce dostatečnou kontrolu nad migrační vlnou.

„Bylo by nesmyslné přemístit uprchlíky, aniž bychom si předem zajistili, že jejich místa obratem nezaujme ještě vyšší, následný počet uprchlíků v okamžiku, kdyby kriminální skupiny parazitující na jejich lidském neštěstí zjistily, že jejich taktika vychází,“ uvedl.

Autor: Jan Rovenský