Babiš chce zrušit DPH ve střední Evropě, podal žádost do Bruselu

Kamiony se stavební ocelí ještě loni brázdily Česko ve velkém. Přijely z Polska přes Slovensko a vzápětí se vracely zpět do Polska. Proč? Okrádaly český stát na DPH.

Každý rok si podvodníci oblíbí jiné zboží. Loni se v takzvaných karuselových podvodech objevily obklady a dlažby, žulové pomníčky a maso, podvádí se i při přeprodávání reklamních služeb.

Podvod je možný proto, že léta zavedený systém výběru daně z přidané hodnoty má svá slabá místa. Daň se platí po částech tak, jak si mezi sebou obchodníci zboží postupně přeprodávají. Než daňová správa přijde na to, že některý z obchodníků daň nezaplatil, podvodník s penězi zmizí.

Česko se proto nyní odhodlalo k revolučnímu kroku. Chce, aby středoevropské vlády mohly obrnit daňový systém proti karuselovým podvodníkům. U velkých obchodů by proto místo DPH mohly zavádět fakticky daň z obratu (této změně se říká reverse charge). „Požádali jsme Brusel o výjimku na velké transakce bez ohledu na komoditu. Byl navrhován limit deset tisíc eur (270 tisíc korun),“ říká Martin Janeček, šéf daňové správy.

Daň z obratu by firmy neodváděly po částech jako DPH, ale celou až při prodeji zboží konečnému spotřebiteli. Státu by tak stačilo ohlídat si posledního z obchodníků, aby mu daň zaplatil. O velikosti limitu je Česko připravené diskutovat.

Pro běžné spotřebitele se tím nic nemění. V obchodech bude ze zboží a služeb nadále platit některou ze tří sazeb DPH - 10, 15 či 21 procent. Stát však vybere víc peněz. Na DPH mu totiž uniká dle různých odhadů i přes 100 miliard korun ročně.

Aby Brusel výjimku schválil, musí souhlasit všech 28 zemí EU. „K žádosti se po roce vyjednávání připojilo Rakousko, Slovensko a Bulharsko, podporuje nás dalších třináct zemí,“ vidí věc optimisticky ministr financí Andrej Babiš.

S karuselovými podvody na DPH (takové, kdy zboží putuje přes hranice členských zemí EU) mají problém všechny státy Unie. V každé zemi se však obchodníci zaměřují na jiný typ zboží. V Bulharsku a Rumunsku to bylo dřevo, v Portugalsku mražené ryby, v Česku donedávna benzin a nafta. Jakmile se některá země proti podvodu s konkrétním zbožím začne bránit, podvodníci přestěhují byznys do sousední země.

Státy se mohou chránit dvěma způsoby. V evropské směrnici je uveden seznam zboží, u něhož lze zrušit DPH, ale jednotlivé státy to musí Bruselu předem oznámit. Pokud jde o zboží mimo seznam, mají státy možnost požádat EU o schválení výjimky. K jejímu udělení je ovšem potřeba souhlas celé osmadvacítky, který se ne vždy podaří získat. Neprošla například česká žádost o výjimku na pohonné hmoty.

Do Česka se poslední rok přelévají ze Slovenska podvody se zemědělskými komoditami. I proto Češi sáhli letos do směrnice a změnili výběr daně u obilovin, olejnin, kovů (k nimž patří i betonářská ocel), mobilních telefonů či notebooků.

„Podvod skáče z komodity na komoditu. Je to jen čekání na to, s čím novým podvodníci zase přijdou,“ říká Martin Janeček. Ministrovi proto doporučil žádat v Bruselu o výjimku nikoliv na zboží, ale na všechny velké transakce.

Unie o budoucnosti DPH kvůli podvodům vede diskuse už několik let. Je to ale běh na dlouhou trať. Členské státy se totiž zdráhají od základu měnit zavedené daňové systémy. Pokud Česko se žádostí v Bruselu neuspěje, podvody by měl od příštího roku pomoci omezit nový výkaz, kontrolní hlášení o DPH.

Fakta
Jak funguje DPH
Aby stát při každém přeprodeji zboží nebo služeb mezi firmami dostal svůj díl a nemusel čekat, až se zboží dostane ke konečnému spotřebiteli, vybírá daň z přidané hodnoty. Každý obchodník (registrovaný jako plátce DPH) odvede DPH ze všeho, co prodal, a na oplátku si od státu nárokuje vrácení DPH na zboží a služby, které předtím nakoupil od jiných. Součástí mechanismu je systém vratek (správně nadměrný odpočet DPH), který je příležitostí pro podvodníky. Podvodu se dá zabránit tak, že stát rozhodne, že celou daň (reverse charge) odvede až poslední firma, která zboží prodává spotřebiteli.

Autorka: Jitka Vlková

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.