Audit šel po ředitelích, chytil úředníky

Nezvykle vysokou pokutu udělil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dvěma firmám, které vydělávaly na dodávkách zdravotnické techniky. Přes šedesát tři milionů korun by měly zaplatit společnosti Hospimed a Puro-klima za to, že podle úřadu slaďovaly své nabídky a svůj postup koordinovaly tak, aby zakázku získala vždy jedna z nich. Pokuta se týká tří zakázek, jednou z nich byla modernizace přístrojů a obnova technologií kardiocentra nemocnice v Liberci.

MF DNES ze dvou nezávislých zdrojů zjistila, že právě o tuto zakázku se nyní zajímá protikorupční policie. Ta to komentuje jen obecně. „Nákupy zdravotnického zařízení v Krajské nemocnici Liberec se náš útvar zabývá, věc je ve fázi prověřování,“ potvrdil mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej, aniž by zakázky specifikoval.

Nicméně detektivové si kvůli svým podezřením vyžádali také nedávno skončený audit ministerstva financí. Ten byl součástí velké série auditů, které úřad poslal do mnoha nemocnic.

MF DNES se seznámila se závěrem kontroly auditorů z vyšetřování v Krajské nemocnici Liberec. A z výsledků plyne, že například jen jediný přístroj magnetické rezonance koupila nemocnice namísto běžných 28 milionů korun za 35 milionů, tedy o sedm milionů dráž.
Audit mimo jiné poukázal na zajímavý fakt. Nemocnice předražila zakázku na monitoring dvou dotačních projektů, a to bezmála pětkrát - a navíc tak podle auditorů zaplatila zbytečných 827 tisíc korun. V tomto případě také auditoři dávají vinu za předraženou zakázku nemocnici. Hned u druhé zakázky je to však jinak. U nákupu přístrojového vybavení Komplexního onkologického centra, který byl podle auditorů předražený o 13,3 milionu, audit nedává vinu nemocnici, ale tomu, kdo dotaci odsouhlasil. „Předražení vzniklo v důsledku systémové chyby na straně ministerstva,“ potvrzuje závěr auditu mluvčí nemocnice Liberec Barbora Silná.

Jedna pokuta se neplatí dvakrát Podle informací MF DNES také audity některých dalších nemocnic vyznívají podobně - byť předražení vzniklo při nákupu přístrojů, vinu nenese nemocnice samotná, ale ten, kdo dotaci schvaloval, a odsouhlasil tak i cenu zakázky. Tím bylo ministerstvo zdravotnictví za éry prvního náměstka Marka Šnajdra.

Na výsledek auditů netrpělivě čekají evropské orgány, které budou posuzovat, zda si Česko umí uhlídat účelnost dotací. „Obávám se, že pro rozhodování evropských orgánů je v důsledku jedno, zda za pochybení nese odpovědnost konkrétní nemocnice, či ministerstvo zdravotnictví,“ říká specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál.

Zda by to mohlo znamenat, že se Česku ztíží přístup k čerpání evropských peněz, je těžké odhadnout. * Leden 2015. Auditoři dokončili kontrolu v nemocnicích. V mnoha případech považují za viníka ministerstvo zdravotnictví, které zakázky schvalovalo. Ne však to Němečkovo, ale z doby, kdy úřad vedla ODS. Ze závěru celkového auditu, do něhož MF DNES nahlédla, vyplývá, že auditoři vyměřili ministerstvu zdravotnictví takzvanou korekci, tedy něco jako pokutu, ve výši pěti procent. „Vyměřená korekce je nejnižší možná vůbec, což ukazuje pouze na dílčí pochybení, nikoli na celkově chybný systém,“ komentuje závěry auditu mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Podle ní je navíc velmi pravděpodobné, že zmíněnou korekci nebude ministerstvo ani nikdo jiný platit. Jak mluvčí přiznává, tento audit není první kontrolou evropských dotací v nemocnicích a ministerstvo už dříve nějaké pokuty platilo, což gumuje nové pokuty za stejnou věc.

„Dle informací z jednání s ministerstvem pro místní rozvoj nebude korekce znovu započtena. Celý program IOP, o který zde jde, totiž už za dané zkoumané období před rokem 2011 prošel několika obdobně zaměřenými korekcemi s vyšší hodnotou, než stanovuje tento audit. A korekce se neplatí opakovaně,“ vysvětluje Štěpánka Čechová.

Fakta
Jak nakupují nemocnice

• Roky 2007 až 2013. Doba pro čerpání evropských dotací na zdravotnické programy. Česko peníze využilo především na dovybavení nemocnic přístroji a na výbavu onkologických center.
• Rok 2014. Ministerstvo financí posílá do nemocnic kontroly. EU se totiž zajímá o to, jak byly využity peníze z eurodotací. Nemocnice protestují, vadí jim, že ministerstvo zdravotnictví problémy neshledalo, zakázky schvalovalo a nyní je kontroluje ministerstvo financí. Audit byl často personifikován jako spor ministra financí Andreje Babiše (ANO) a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD).

Válka o evropské peníze v nemocnicích: osoby a obsazení

Andrej Babiš
Ministr financí za ANO. Audity v nemocnicích, které získaly evropské dotace na přístroje, loni provedli jeho lidé. Vedl je k tomu fakt, že EU chce vědět, jak přesně Česko s penězi naložilo.

Svatopluk Němeček
Nynější ministr zdravotnictví za ČSSD. Audit prokázal předražené nákupy i v nemocnici v Ostravě, jíž dříve šéfoval. Na podzim emotivně protestoval proti postupu auditorů.

Tomáš Julínek
Bývalý ministr zdravotnictví za ODS. V jeho době si Česko ujasnilo, kde chce mít onkocentra, kde traumacentra a do jakých přístrojů a ve kterých nemocnicích chce investovat.

Marek Šnajdr
Vlivný náměstek ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Za něj Česko poprvé začalo čerpat dotace na programy ve zdravotnictví. V banku bylo tehdy 20 miliard korun.

Roman Prymula
Ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde předběžný závěr auditu ministerstva financí ukázal jednu z největších „seker“ (z éry dřívějšího vedení). Ředitel práci auditorů hlasitě kritizoval.

Luděk Nečesaný
Šéf liberecké nemocnice, kterou policisté vyšetřují kvůli zakázce na modernizaci přístrojů kardiocentra, a to kvůli dvěma zúčastněným firmám, které údajně slaďovaly své nabídky.

Autorky: Lenka Petrášová, Adéla Paclíková

Článek si můžete přečíst v Mlade frontě DNES.