Andrej Babiš: Nevím, kdy bude líp

Z médií
Zpět na Zprávy

Systém stran, který tady pětadvacet let vznikal, se bourá, říká nepokrytě šéf hnutí ANO Andrej Babiš. A přiznává, že lepší časy, které sliboval z plakátů, jeho lidé nezařídí hned: „Potrvá to dlouho.“

Tušíte, že to možná byly poslední volby, kdy vám vystačila rétorika, podle které „nejste politici“? Že už to teď nepůjde skrývat?
Proč? Právě naopak. Všechna občanská hnutí, včetně našeho, v těchto komunálních volbách získala dohromady třetinu mandátů. Občanská hnutí sílí. Hnutí ANO vyhrálo v devíti krajských městech a v těch čtyřech zbývajících vyhrála jiná občanská hnutí. Neboli ve všech krajských městech byly poraženy tradiční politické strany. Bourá se klasický politický systém zavedených stran, který se tu posledních dvacet pět let budoval.

Nebojíte se, že když jste teď rychle vyrostli, začnou vám klasické problémy, které mají ostatní politické strany? Už máte hodně aktivních politiků, které nelze řídit z centra.

Nebojím, já jsem se nikdy ničeho nebál. Problémy jsou na to, aby se řešily. Do politiky jsem nešel z vlastní vůle, ale proto, že byla poptávka po změně. Problémy, které jsem dříve řešil v rámci firem, byly podstatně složitější. Tři čtvrtiny našich kandidátů do obecních voleb nebyly členy hnutí ANO. Samozřejmě, že je tam riziko, že ti lidé zapomenou, jakou použili značku. Ale věřím, že to všechno pořešíme. Pokud se někdo zpronevěří etickému kodexu nebo morálním hodnotám, tak ho vyškrtneme.

Nepřipadá vám jako riziko, že ANO stojí jen na vás? Že například vaši příznivci v Praze možná nevolili ANO kvůli Adrianě Krnáčové v čele kandidátky, ale kvůli vám?

Já jsem jednotlivé kandidáty aktivně podporoval, byl jsem hodně v kampani, kontakt s lidmi mě baví. My jsme postavili podstatně méně kandidátek než ostatní strany jako ČSSD nebo lidovci. Nepovažovali jsme za nutné kandidovat plošně. Kde už byla občanská hnutí, tam jsme to ani nezkoušeli. Nebereme je jako konkurenci.

Vaši fanoušci vás vidí málem jako spasitele, který všechny problémy vyřeší na centrální a teď už i na komunální úrovni. Obáváte se už fáze zklamání po takových velkých očekáváních?
Určitě si to uvědomuji. My jsme řekli, že bude líp, ale já jsem nikdy neřekl, kdy bude líp. Řekl jsem, že to potrvá dlouho. Protože dlouho jsme šli nějakým směrem. Teď jsem se dostal do jiného světa. Vidím problémy obyvatel, potkávám úplně jiné lidi než předtím, vidím obrovské problémy státu jako nefunkčnost, byrokracii, nelogičnost. Snažím se to řešit. Vysvětluji, jak stát funguje, a že dokonce není přátelský ani vůči sobě, třeba pokud jde o vymahatelnost práva. Zlepšit to je projekt na velice dlouho, v tom nejde jen o naše hnutí.

Čili to nejde zařídit tak „prostě“, jak by se zdálo z vašich billboardů?

No, nejde to, ale postupně máme výsledky. Máme také koaliční partnery, kteří jsou z toho systému, proti kterému jsme vznikli. Řešíme to kompromisy a snažíme se nějakým způsobem prosazovat naše myšlenky.

Co říkáte na hodnocení voleb Václavem Klausem, jenž výsledky označil za „prohru politiky a vítězství apolitické oligarchie“?

Václav Klaus tady založil svůj svět, kterému říkám od kuponky po amnestii. Chápu, že se mu teď nelíbí, že bouráme jeho systém sítí známých a jejich známých, který tady dvacet let budoval. V tom mi vadí ta faleš politiky – odvolávat se na ideologické hodnoty, ale ti lidé podle těch hodnot sami nikdy nežili. Nepokradeš, nesesmilníš... Vykládají, co je třeba dělat, kážou vodu a pijí víno. Chápu, že dnes jsou nervózní, když nefunguje rétorika Antibabiš.

Berete senátní volby jako neúspěch? Chtěl jste deset křesel a do druhého kola jde za ANO jen devět kandidátů.

V Senátu jde o lidi, ne o strany nebo hnutí za jménem. Je to úplně něco jiného než komunální volby. Lidi volí osobnosti a velkou výhodu mají ti, kteří post obhajují, voliči je znají. Navíc názor veřejnosti na Senát je hodně negativní, dvě třetiny lidí ho považují za zbytečný. Paradoxně tam historicky sedí slušní lidé, na rozdíl od některých ve Sněmovně. Ale mrzí mě, že neuspěly naše kandidátky jako profesorka Věra Adámková, Miloslava Rutová nebo Laura Janáčková. Měly velmi silné soupeře.

Václav Dolejší

Pokračujte ve čtení