Andrej Babiš: Kdo brečí nad rozlitým portfoliem

Z médií
Zpět na Zprávy

Opoziční politici, politologové a komentátoři se předhánějí v úvahách, kdo může za to, že Česká republika v Evropské komisi nezískala silnější portfolio.

Všichni přitom už zřejmě zapomněli na anabázi, která se před nominací Věry Jourové odehrála. Nevzpomínají si, že původním kandidátem hnutí ANO na evropského komisaře byl Pavel Telička. Ti samí, kteří teď křičí, že jsme získali špatné portfolio na jaře křičeli, že Telička pracoval v lobbistické firmě, takže se nemůže stát eurokomisařem. Že to jde, nám nyní ukázali Britové. Už před evropskými volbami jsme říkali, že pan Telička by byl skvělým kandidátem. To jsme ještě netušili, že ve volbách zvítězíme. Jasno tedy mohlo být už v květnu. Pan Telička, který se v kuloárech Bruselu vyzná jako málokdo v této zemi, si mohl silné portfolio prakticky dojednat sám. Jenže koaliční partneři si postavili hlavu a nevšiml jsem si ani žádné podpory ze strany opozice, která teď křičí nejvíc.

Byli jsme to nakonec my, kdo přišel s kompromisním jménem paní Jourové. Přesto jednání opět k velké radosti opozice trvala až do konce července, i když bylo jasné, že ani ČSSD, ani KDU-ČSL žádného relevantního kandidáta nenabízí. Přišli jsme tedy minimálně o dva měsíce, a tím zřejmě i o silnější portfolio.

Není Hill jako Telička
Ti, kteří v květnu křičeli, že eurokomisařem nemůže být bývalý lobbista, a kteří dneska křičí, že na vině je i Babiš a ANO, by se přitom měli podívat na příklad z Británie. Ta vyslala do evropské komise lorda Jonathana Hilla z Oarefordu, bývalého lobbistu a poradce premiéra Johna Majora. Britský Guardian připomíná Hillovu kariéru v lobbistické a PR firmě Lowe Bell Communications a dále v jeho vlastní lobbistické firmě Quiller Consultants. Hill má přitom dodnes podíl v PR agentuře Huntsworth, která jeho firmu koupila. Klienty agentury jsou například společnosti HSBC, British Land, Telefónica, ale třeba také Spojené arabské emiráty. Pan Telička působení své firmy transparentně ukončil už před evropskými volbami, vysvětloval, co jeho firma v minulosti dělala, dával příklady evropských komisařů, jejichž konzultantské firmy rovněž působily v Bruselu, a také se snažil českým novinářům osvětlit, co v jazyku Evropské unie znamená lobbing (v žádném případě to, co v českém prostředí znamená Marek Dalík). Komentátoři, opoziční politici, ale i koaliční partneři už samozřejmě na odsouzení Pavla Teličky zapomněli. Teď je třeba odsoudit ty, kdo můžou za to, že Česko v Evropské komisi nezískalo dopravu nebo místní rozvoj. Pozdě nyní brečet nad rozlitým portfoliem. Paní Jourová se ho podle mého přesvědčení ujme s veškerým elánem a erudicí (většina komentátorů zapomněla, že Věra Jourová vystudovala také práva). Také jsem přesvědčen, že to bude po Pavlu Teličkovi první eurokomisařka, o které v ČR (v dobrém slova smyslu) uslyšíme. Co se týče působení paní Jourové v Evropské komisi, jsemzkrátka „very optimistic“. A kritici špatně vyjednaného portfolia? Ať si sáhnou i do vlastního svědomí.

Lidové noviny

Pokračujte ve čtení