Andrej Babiš: Hlasatelé demokracie by chtěli demokracii omezit

Z médií
Zpět na Zprávy

Politolog Jiří Pehe si v komentáři ve středečním Právu vypůjčil má slova o ostudě při pietním setkání 17. listopadu, kterého se zúčastnily hlavy dalších států, aby tak mohl vyslovit tezi, že největší českou ostudou v Evropě jsem vlastně já. Nevím, čím přesně má tento svůj názor podložen, ale já jsem zvyklý používat fakta, tak je použiji i zde.

V pondělí jsem na dotaz novinářů na Albertově odpověděl, že jsme si právě kvůli přítomnosti pěti nejvyšších představitelů okolních států udělali ostudu před celou Evropou a že Zemanovi odpůrci měli jít protestovat na Hrad, ne na slavnostní odhalování pamětní desky.

Také jsem dodal, že se celá situace mohla vyřešit Zemanovou omluvou. A podle mě se za své vulgární výroky prezident omluvit měl.

Už první odsudek pana Peheho, podle něhož nevím, že „protesty proti politikům jsou ve všech demokraciích běžné“, tedy jaksi nesedí. To, že protest na pietním setkání ostudou byl, netvrdím jen já, ale například rektor Univerzity Karlovy, která akci organizovala, a od protestů se distancovaly i studentské organizace. Ve svých titulcích má slova o ostudě potvrdila i řada médií, a to nejen těch českých. Evropská, ale i světová média nepsala ani tak o výročí listopadu, ale hlavně o tom, že protestující dav v Praze trefil německého prezidenta vejcem.

Nikdo netvrdí, že lidé nemají právo protestovat proti názorům a vyjádřením prezidenta. Podle mě to ale není třeba dělat na pietní akci plné zahraničních hostů, kde se drží minuta ticha, a ještě způsobem, který demonstrující na prezidentovi sami odsuzují. Jde ovšem stále jen o můj názor a chápu, že někdo může mít názor zcela opačný.

Názor má i pan Pehe: opravdovou ostudu či přinejmenším značný údiv vzbuzuje v Evropě skutečnost, že „ministrem financí může být v zemi, která se 25 let po pádu komunismu tváří jako demokracie, miliardář, který i ve funkci ministra dál vlastní obrovské podnikatelské impérium“. Nevím, to jsem se v zahraničních médiích k odkazu 17. listopadu nedočetl…

Poté vyjmenovává všechny možné stokrát omleté střety zájmů, které podle něj ve vládě mám, nebo můžu mít.

Opět tu ale něco nesedí. Jak to, že vyznavač veškerých projevů demokracie a svobodného názoru nedokáže uznat výsledky (doufám, že) svobodných a demokratických voleb?

Nevyjádřili snad voliči svůj svobodný a demokratický názor, když do Sněmovny volili mne a hnutí ANO? Připomínám, že jsem dopředu říkal, že Agrofert neprodám, protože nebudu z lidí dělat blázny jako Řebíček, a také jsem říkal, že pro ANO, pokud by mělo jít do vlády, bude zásadní resort financí.

Pokud mohou lidé svobodně házet vejce na prezidenta a jeho zahraniční hosty na pietních akcích, mohou svobodně zvolit Babiše. Nebo by se jim to mělo „demokraticky zakázat“?

Rozumím kritice, pokud má nějaký reálný základ. Pan Pehe ovšem v komentáři popírá sám sebe, a to hned několikrát. Ostudou před celou Evropou bylo, když jsme 12 let služební zákon slibovali, ale žádná z minulých vlád ho nikdy nedotáhla.

Myslím, že není ostudou, když se na nějaké podobě zákona dohodnou parlamentní strany, i když se zákon, který není a nemůže být dokonalý, někomu nelíbí (dokonce ani mně, ale to pan Pehe nezaznamenal).

Skutečnou ostudou je, že teprve po 25 letech od revoluce současný premiér přemýšlí o tom, že by financování politických stran mělo být transparentní a že by se politické strany měly více otevřít lidem.

Ostudou je, že se tu po 25 letech nedá naše země projet z jednoho konce na druhý, že jsme v Evropě zapsáni jako stát s netransparentním rozdělováním evropských dotací ve veřejných zakázkách, že nemáme transparentní financování zdravotnictví, že je zde bezmála milión lidí na hranici chudoby, že jsme zde ještě loni měli 600 tisíc nezaměstnaných, a tak bych mohl pokračovat.

Až bude skutečně naší největší ostudou v Evropě fakt, že má Česká republika ministrem financí majitele největší ryze české firmy, tak mi to voliči se svobodným názorem jistě dají v demokratických volbách najevo. Já pak v politice mile rád skončím. V demokracii (alespoň podle mého názoru, i když nejsem klasický politik ani politolog) rozhodují lidé ve volbách, nikoli pocity pana Peheho.

Andrej Babiš

Pokračujte ve čtení