Andrej Babiš: Bez nového stavebního zákona zůstaneme na chvostu

Je to neuvěřitelné, ale bohužel je to tak: v žebříčku Světové banky ohledně obtížnosti získání stavebního povolení jsme dnes na ostudném 157. místě ze 190 zemí. Náš stavební zákon je dokonce tak nevyhovující, že jsme podle Světové banky i za některými africkými zeměmi. Připravit výstavbu dálnice u nás v průměru trvá neuvěřitelných 13 let! Komplikované povolovací procesy například zbrzdily stavbu pražského okruhu do Běchovic už o 15 let, a navíc ji prodražily o 1,5 miliardy korun. A to se ještě ani nekoplo do země! Jenže to není vše.

Kvůli komplikovanosti stavebního zákona stavíme pomalu byty, takže se ve velkých městech dál zhoršuje krize se stále nedostupnějším bydlením. Aby taky ne: třeba v Praze teď stojí jeden metr čtvereční v novostavbě skoro 110 tisíc korun! Kde na to lidi mají vzít peníze? A nezdražují jen nové byty, ale i ty starší a taky nájemné. Firmám navíc začínají chybět i kanceláře.

Chceme být moderní a vyspělou ekonomikou inovací a moderních technologií, jenže ve výstavbě jsme uvízli někde na přelomu 19. a 20. století. Bez razantního omezení byrokracie komplikující povolování staveb proto do 21. století nikdy ani nenahlédneme. Složitost a zdlouhavost povolovacího procesu se navíc už odráží i na konkurenceschopnosti naší země, protože odrazuje zahraniční investory. Nemůžeme se pak divit, že raději investují jinde. Naše ekonomika roste, počet stavebních povolení ale dlouhodobě klesá: jsme na tom dokonce hůř než před 15 lety! Hodnota všech vydaných stavebních povolení byla v roce 2018 na pouhých 57 procentech hodnoty z roku 2005. A v Praze dokonce spadla na ostudných 32 procent.

Sám stavebník si musí zajistit razítka od více než 40 dotčených úřadů. Jenže jejich závazná stanoviska si mnohdy protiřečí, a stavební úřady proto nemůžou případná stavební povolení vyřídit. O stavbě tak nerozhodují k tomu určené stavební úřady, ale spousta jiných orgánů, které mají právo veta. A ani v 21. století nejsou naše stavební úřady digitalizované, takže neexistuje možnost podat žádost elektronicky. U větších staveb bývá tolik dokumentace, že se na úřady vozí dodávkou. To vše v době internetu!

Je jasné, že bez radikální změny stavební legislativy nikdy nevyřešíme stále horší nedostupnost bydlení ani nevybudujeme potřebnou dopravní infrastrukturu. Různé lobbistické zájmy teď kolem návrhu nového stavebního zákona rozpoutaly velkou politickou hru, které se samozřejmě chytla i opozice. Nikdo se přitom nemusí bát, že s novým zákonem skončí ochrana památek nebo zajištění požárních norem u staveb. To je nesmysl. Dotčené orgány chránící veřejný zájem nebudou zrušeny, ale pouze začleněny do stavebních úřadů. A ty budou veřejný zájem dál hájit podle svých resortních zákonů.

Nový stavební zákon taky nikoho nekrátí na jeho právech. Naopak dává právo všem těm, které dnes úřady šikanují tím, že jejich žádosti mnohdy prostě nikdy nevyřídí. Dotčené orgány dnes běžně nedodržují termíny pro vydání stanovisek a vyjádření, na některá razítka stavebníci čekají klidně i rok. Kdyby se přitom stejně choval ke státu občan, dostane hned pokutu. To stát umí. Úřadům to ale klidně prochází.

Dokud u nás bude existovat víc než 40 povinných razítek a každý úřad bude mít právo veta jako dnes, nic se nezmění a dál budeme 150. zemí na světě! Cílem nového zákona je zkrácení povolování, dodržování lhůt a minimum razítek. Nový zákon jen všechno zjednoduší a mnohé úředníky prostě o ta razítka připraví. Možná i proto teď někteří tolik křičí.