Město není firma, ale rodina...
...a každý má právo sedět u rodinného stolu. Ne jen hrstka vyvolených, kteří určí, kdo u stolu zasedne a komu spadnou drobky…“ říká nový radní Milan Fritz s tím, že je také nutné respektovat hlavu rodiny a demokraticky zvolené zástupce.
Holešov - Během jednání zastupitelstva, které se konalo 14. listopadu 2016, došlo v obsazení zastupitelstva a rady ke změnám. Na funkci zastupitele rezignoval Mgr. Jan Koláček (ANO 2011) a dalším náhradníkem v pořadí byl Mgr. Milan Fritz, který tak zaujal jeho místo v zastupitelstvu. Hlasováním zastupitelů se stal také radním místo Jiřího Konečného (ANO 2011), který se z důvodu zaneprázdněnosti vzdal funkce radního, ale ponechal si funkci zastupitele.
„Rok 2016 byl pro mě osobně asi nejnabitějším rokem v životě,“ hodnotí odstupující zastupitel Jan Koláček. Narodila se mu dcera, přišla změna zaměstnání a další výzvy. „Hledal jsem způsoby, jak v tom přeplněném programu trochu zvolnit, ale zároveň udělat změnu, která by měla smysl. Podle mě právě změna v zastupitelstvu byla vítaná a potřebná, abychom po dvou letech začali nějak prosazovat naše úmysly. Proto jsem se rozhodl odstoupit jako zastupitel,“ dodal.
Určitě Vám to řada lidí vymlouvala…
To ano, ale na druhou stranu – návrh jsem se svými kolegy prodiskutoval a ve chvíli, když jsem ho vyslovil „nahlas“, jsem si byl jistý, že dělám správnou věc. To ale neznamená, že se nebudu věnovat veřejným tématům a dění v Holešově. Zajímá mě a vadí mi, když se mí vrstevníci i mladší lidé o dění nezajímají. Politika totiž mladé lidi obecně moc nezajímá a věkový průměr členů zastupitelstev a komisí je dost vysoký. Proto vnímám, že je důležité, abych dál se svými mladými kolegy v práci pokračoval. Budu se dál podílet na práci pro město činností v komisích, v krajské komisi pro výchovu a školství a pracovní příležitosti nebo jako návštěvník zastupitelstva.
Na pozici zastupitele i radního se tedy nově objevil osmatřicetiletý advokát Milan Fritz. Je absolventem holešovského gymnázia, právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, má za sebou dvanáct let advokátní praxe a po letech studií a práce v Praze, kdy nikdy nepřestal být občanem Holešova, se s manželkou z Prahy přestěhoval zpět do Holešova.
Milane, proč politika?
Nejsou mi lhostejné věci veřejné, a jak jsme uvedli tento rozhovor – město vnímám jako rodinu a jako rodina se k sobě musíme chovat. Měla by existovat nějaká míra spravedlivého rozdělování, jako v rodině, a současně je správné řídit město jako firmu: profesionálně, ekonomicky a přijímat i nepopulární rozhodnutí. A já bych tomu rád pomohl. Jako advokát se pohybuju v právu, rozumím smlouvám a právním vztahům, budu se snažit prosadit změny například v oblasti správy majetku. Pracoval jsem pro různé zadavatele veřejných zakázek, vedl jsem desítky zadávacích řízení pro ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, městské části v Praze, kraje a další. Právnická firma, kterou jsem vlastnil, opakovaně vyhrávala titul Právnická firma roku v oblasti veřejných zakázek. Zkušenosti i v této oblasti bych rád využil pro město.
Nyní jste tedy nastoupil na pozici zastupitele, ale na Váš nástup reagovali zástupci KDU-ČSL odchodem z jednání…
Každý kdo se rozhodl kandidovat a prošel volbami, má právo zasednout v zastupitelstvu. To je základ demokracie a právního státu. Je polovina volebního období, a když někdo rezignuje, nemusí být pro všechny takzvaně „v řadě“ právě komfortní nahradit jeho místo v průběhu volebního období. Je rozdíl jít do čtyřletého nebo dvouletého cyklu, ale také do sestavy, která je již daná. Někteří z náhradníků byli zaneprázdněni, jiní řekli přímo, že nemají chuť nechat se nesmyslně napadat opozicí. Tak to prostě je. Další faktorem bylo i to, že proběhly krajské volby, ve kterých uspěl místostarosta Radek Doležel. Je místopředsedou krajského hnutí a pořád také kandidátem ANO na radního pro dopravu. Místo je obsazeno jiným koaličním partnerem, ale to neznamená, že se to nemůže změnit, a my jsme chtěli být připraveni na případné změny. Pokud by ke změně došlo a on by odešel, například za rok, tak jediným, kdo byl ochotný připustit, že by mohl nastoupit na uvolněnou funkci ve městě na zbytek volebního období, jsem byl já. Bylo to po dohodě a diskuzi hnutí. Pokud odhlédnu od emocí, tak faktem je, že jsem v 23 členném zastupitelstvu na 17. místě pořadí v počtu hlasů od voličů, neodpustím si tedy řečnickou otázku „Jsou snad ostatní zastupitelé s menším počtem hlasů méně zastupiteli? Je jejich hlas slabší než jiných?“.
Vaše odpověď naznačuje „že chystáte nějaké změny ve vedení radnice“?
Nikoli, to je nyní bezpředmětné. Koně se v půli závodu nepřepřahají. Stávající koalice funguje. Pouze pokud zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, máš sesednout. A jenom hlupák vydává mrtvého koně za svůj cíl anebo z něj sesedne a do cíle ho donese sám.
Váš post v zastupitelstvu a radě byl komentován v médiích. Především v souvislosti s námitkami Pavla Karhana (KDU-ČSL). Co říkáte na jeho argumenty?
Jeho narážky se týkají především údajného střetu zájmu v tom, že jsem předseda představenstva České infrastrukturní, která je s městem ve smluvním vztahu týkajícím se akcií společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a to od roku 2003. Střet zájmu je přesně definovaný stav a v případě, že se někdo dostane do střetu zájmu, tak je povinen to ohlásit. O střetu zájmu se dá mluvit tehdy, pokud vznikne riziko, že zastupitel, radní nebo představitel města bude s městem ve vztahu, který střet zájmu může způsobit a bude se o něm rozhodovat. Ten vztah už tu ale fakticky je a všichni vědí, že jsem předseda představenstva České infrastrukturní. My jsme za práva k akciím zaplatili a dnes město čerpá a utrácí dividendy, ročně kolem 1,3 mil. Kč, které patří České infrastrukturní, ale které po městě nežádáme, protože se chceme s městem dohodnout a vrátit práva městu zpět. A tím napravit chybu, kdy město uzavřelo smlouvy, které omezují nakládání s akciemi VaKu.
Pokud se bavíme o akciích VAKu, práva k nim město prodalo v roce 2003. Zda to bylo pro město výhodně nebo ne, je otázku roku 2003. Fakt je ale ten, že je prodalo zastupitelstvo města, kde v radě byla také KDU-ČSL, konkrétně i ti kteří dnes ostrakizují mne, ale byli to oni, kdo tento prodej prosadili a odsouhlasili. Jestli byl někdo tehdy proti, byli to jen komunisté, kteří dlouhodobě říkají, že se práva neměla prodávat. A já si to myslím taky. Skutečně jsem to ale byl dnes já, kdo přesvědčil akcionáře České infrastrukturní, že je správné a nejlepší možné řešení, pokusit se s městy, které práva prodala, dohodnout a ta práva jim vrátit, ukončit smlouvy a dohodnout se na narovnání tak, aby byla města zpět, řekněme plnohodnotní, akcionáři VAKu. Město Holešov je druhým největším akcionářem VaKu a vlastní akcie v nominální hodnotě 141 milionů a o tyto se nijak nestará. Já chci, aby se to změnilo, město se o svůj majetek staralo, a když uzná za vhodné, tak aby se narovnalo s Českou infrastrukturní anebo začalo uplatňovat svá práva druhého největšího akcionáře ve VAKu a nebylo odstrčeným a nechtěným. V nejzazším termínu skončí smlouvy s Českou infrastrukturní v roce 2043. Do toho roku může Česká infrastrukturní čerpat dividendy a po tomto roce smlouvy stejně zaniknou a město bude muset plnění, které obdrželo vrátit. Problém se tedy jen odsouvá pro budoucí generaci. Trendem je, že společnosti typu vodovodů a kanalizací mají patřit municipalitám a podle mě není dobrý hospodář, který se zbaví své studny. A že jsem ve společnosti, která práva koupila, to není moje chyba. Chyba je u těch, kteří práva tehdy prodali a spíš ještě těch, kteří svou tehdejší chybu nechtějí dnes přiznat a schovávají se za prázdná gesta a velká slova.
S panem Karhanem vás v negativním slova smyslu pojí také téma „všetulské zvonice“.
Reakce na zastupitelstvu ze strany KDU-ČSL byla spíše zapříčiněná právě „všetulskou zvonicí“. Cítím problém třeba v tom, že si na „ni“ někdo dovolil „sáhnout“. Spolek Všetuláci sobě možná od původu založení byl dobrý nápad pro lidi ze Všetul. Chtěli se spojit a pozitivně působit na dění ve Všetulích, ale tento nápad si uzurpovala KDU-ČSL. Politika patří politickým stranám, to je ústavní princip, a zneužívání spolků a spolkové činnosti pro politické cíle, to už tu v historii bylo…
Problém má několik rovin. Hlavní je, že pravidla platí pro všechny bez rozdílu. A ve stavebním řízení zvláště. Spolek nebyl schopen splnit ani základní předpoklad – identifikaci sebe sama. Důležité je i to, že spolek pokřivil stavební řízení, lže o vyvěšení záměru na úřední desku a nepřipustil veřejnou diskuzi, ačkoli se jedná o veřejné prostranství, chtějí kvůli své stavbě pokácet jeden z mála revitalizaci přeživších vzrostlých stromů atd. Nechť vedou řízení jako každý jiný stavebník a připustí veřejnou diskusi všech ostatních, protože ulice 6. května nepatří jenom jim.
Podstatné na celém je ale to, že vznikla nutnost konečně taky říct, že toto město je šikanováno prostřednictvím ekoteroristických sdružení jako jsou Za zdravé a krásné Holešovsko a Egeria, kteří si uzurpují právo určovat kde co může kdo postavit a kde ne. A používají k tomu nesmyslné „eko“ tvrzení, které byly nyní de facto pouze zkopírovány do námitek proti zvonici. A tato sdružení jsou spojeny a napojeny na KDU-ČSL a pana Karhana. Pokud se to týkalo pouze průmyslové zóny, nikdo to neřešil, protože to je přece krajský problém. Dnes zasahují i do staveb ve městě, stejně jako průmyslové zóny, a myslím, že je legitimní, na toto upozornit. Je nepřípustné, aby úzká skupina jedinců, skrytá za nějaké spolky, „držela v šachu“ všechny stavebníky ve městě. A to vše pro své soukromé zájmy.
Strategická průmyslová zóna, ale stojí na zdroji vody?
To je obecně oblíbený omyl. Průmyslová zóna je ve druhém stupni ochrany vodního zdroje stejně jako zbytek Holešova. Pravidla, která platí pro Holešov, platí i pro zónu. A jestli někdo říká, že se zde nic nemůže stavět, protože jde o zdroj vody, tak lže. Tak to není. To nic nemění na faktu, že je potřeba vodu a její zdroje chránit. Považuji se za „prozónového“ aktivistu, a v rámci výkonu funkce radního se budu snažit, aby zóna fungovala a nebyla vnímána negativně.
A co závěrem…?
Holešov je skvělé místo pro život. A s určitou mírou naivity si přeji, abychom se u toho městského rodinného stolu všichni scházeli v klidu a s respektem i úctou k sobě navzájem.