Žádné rekordní investice. Do zbraní má jít 62 miliard

Andrej Babiš, předseda hnutí

Až do Vánoc budeme diskutovat o nejdůležitějším zákonu roku a tím je rozpočet. Vládě chci říct, že pokud se chce dostat z krize, kterou zapříčinila vysokou inflací a cenami elektřiny, musí se z ní proinvestovat. Tato vláda nás ohlupuje tvrzeními, že má rekordní investice. To je sice pravda, ale z 250 miliard jde 62 miliard na nákup zbraní v zahraničí. Je to důležité, ale nejsou to investice, které pomohou zlepšit život našich občanů. My jsme připravili národní investiční plán do roku 2050. Ten obsahuje 20 000 projektů za 8 000 miliard. 

Vláda by měla pokračovat v projektech, které jsme připravili. Válek dnes bude stíhat pásku v IKEM, naše dílo za miliardu. V Thomayerce se bude otevírat plicní klinika, naše dílo. A jediná onkologická nemocnice v Brně je také naše dílo. Současná vláda se chlubí našimi projekty, ale na zdravotnictví kašle. Kde je výstavba nové porodnice v Bohunicích, nebo u Apolináře? Všichni vědí, jak vypadá Bulovka a Královské Vinohrady. Proč vláda neudělá projekt na sloučení těchto nemocnic? 

Proč vláda nepokračuje v našich projektech v obcích? Kde jsou chodníky, školy, školky? Všichni občané od nástupu této vlády zaplatili 1 420 miliard na daních. A i tak má vláda malé investice a deficit. Závěrem je, že rozpočet je špatný a investice jsou nedostatečné. 

Karel Havlíček, předseda stínové vlády

Na konci roku 2023 Fiala a jeho hospodářští ministři tvrdili, že se v roce 2024 nezvýší ceny energií. My jsme argumentovali, že je to nesmysl a že přehozením regulované složky na domácnosti a firmy dojde ke zvýšení cen. Pojďme se podívat na fakta. ERÚ zveřejnil návrh metodiky cenové regulace do roku 2030 a jasně z toho vyplývá, že provozovatelé soustav budou muset vynakládat navíc desítky miliard, aby se zachovala údržba a investice. To se promítne do cen. Nyní se tam ale už promítá, že Síkela nakoupil plynovody NET4GAS za 40 miliard korun. Vládě se to vymyká z rukou. Firma nemá šanci splatit tuto investici a bude se to muset uhradit z regulovaných složek. Už teď se zvyšuje regulovaná cena plynu. 

V rozpočtu, který Stanjura předložil na Ministerstvu průmyslu a obchodu, chybí peníze na obnovitelné zdroje energie. Znamenalo by to, že se poplatky opět přenesou na firmy a spotřebitele. Ze zákona se musí provozovatelům fotovoltaik vyplácet zdroje. V roce 2024 je to 12,85 miliardy korun. S největší pravděpodobností to poroste i v příštím roce. V rozpočtu je ale jen 8,5 miliardy. Pokud jim to vláda nevyplatí, budeme mít arbitráže. Vláda to pravděpodobně přehodí na firmy.  

Alena Schillerová, stínová ministryně financí

Tento týden je ve znamení tolik očekávaného odtajení státního rozpočtu na příští rok, ke kterému došlo v noci ze soboty na neděli. Každý další den od té doby přináší celkem alarmující zjištění týkající se obsahu tohoto posledního rozpočtu, podle kterého bude Fialova vláda hospodařit.

Tím prvním je samotný deficit na rok 230 miliard. Ten jednoduchou matematikou znamená, že tempo konsolidace za vlády Petra Fialy, po započítání mimorozpočtové půjčky 18 miliard v roce 2024, dosáhne pouhých 32 miliard ročně.

Připomenu, že tempo, kterým bylo a je připraveno snižovat deficit hnutí ANO, je mezi 40-50 miliardami ročně. Snižovali bychom tedy schodky rychleji, než jak je plánuje snižovat údajně rozpočtově odpovědná pětikoaliční vláda, navíc zvyšující daně napříč ekonomikou.

32 miliard korun. Takový je finální výsledek fiskálního kanóna ODS Zbyňka Stanjury. Zdá se tedy, že tomuto fiskálnímu kanónu poněkud chybí koule, a to doslova.

Jednou z údajných priorit rozpočtu má být sociální smír. Všichni si pamatujeme, jak premiér minulý týden sliboval, že zaměstnancům veřejného sektoru bude příští rok přidáno 20 miliard na platy, což by podle něj mělo umožnit zvýšení platů o 5 procent.

Tvrdou realitou předloženého rozpočtu je ale skutečnost, že i přes růst počtu zaměstnanců státu o 1200 je nárůst objemu platů méně než 5 miliard. I v případě zahrnutí pedagogických pracovníků jde o 10 miliard, tedy zhruba polovinu premiérem slibované částky.

Včerejší informace vlády, že objem platů poroste o 8 procent, je sice o něco lepší zprávou než původních 5 procen, přesto jako stínová vláda musíme upozornit, že rozpočet na příští rok tyto prostředky v tuto chvíli neobsahuje. A neobsahuje je ani kapitola Všeobecná pokladní správa, kde jsou podle ministra financí údajně alokovány, protože už nyní je v této kapitole nominálně méně prostředků, než bylo rozpočtováno v letošním roce.

Z tohoto důvodu máme závažné obavy, že vládní sliby a realita navrženého rozpočtu jsou v přímém rozporu a bude zajímavé sledovat, jak si vláda v následujících týdnech s finalizací rozpočtu poradí.

To, že vláda v rozpočtu nepočítá se slíbenými penězi pro státní zaměstnance, dokonale svědčí o jejích prioritách. Tato vláda zaměstnance zkrátka objektivně nemá ráda, možná je dokonce nesnáší, proto jim také zavedla nemocenskou, chce pro ně výpovědi bez udání důvodu, a i s případným navýšením o 5-8 % je za 4 roky nechá zchudnout o téměř 20 %.

Další údajnou prioritou rozpočtu mají být investice. Z plánovaných 250 miliard na investice je nicméně celých 62 miliard tvořeno výdaji na obranu, tedy převážně na nákupy zbrojní techniky v zahraničí. Z tohoto typu investic, jak známo, české HDP neuvidí ani jedinou korunu.

Zatímco investice do dopravní infrastruktury, sociálního bydlení, technologického vybavení nemocnic, škol a univerzit, energetických zdrojů a podobně vytvářejí pozitivní efekty napříč celou ekonomikou, obranné výdaje přinášejí omezený přínos na úzký sektor vojenského průmyslu.

Smutným faktem je, že bez obrany vláda investuje méně, než investovalo hnutí ANO. Zatímco v roce 2020 byly investice bez obrany 2,7 % HDP, příští rok půjde pouze o 2,2 % HDP. A v poměru k HDP klesají i investice do dopravy.

Mezi nespočtem závažných problémů navrženého rozpočtu je také kolaps programu dostupných nájemních bytů pro mladé rodiny a potřebné profese. Všichni si přeci dobře pamatujeme, jak tradiční politické strany postupně obecní bytový fond zprivatizovaly, takže jsem ocenila snahu Petra Fialy to alespoň částečně napravit.

Třeba tady na jižní Moravě by obce a města opravdu ocenily, kdyby jim stát s financováním bydlení pro mladé rodiny, učitele nebo zdravotníky pomohl. A také s tím už počítaly.

Jenže co se stalo? Přestože vláda svůj program s velkou pompou loni na papíře rozjela a nechala obce a města své projekty připravit, nakonec žádné peníze na jejich výstavbu do státního rozpočtu pro MMR nedala a přednost dostaly výdaje úplně jiné, především výdaje na provoz státu.

Stínová vláda dohlédne, zda si vláda toto své nezodpovědné rozhodnutí ještě rozmyslí a peníze na skutečné investice, kterými bydlení bezesporu je, v souladu se svými sliby nakonec uvolní. Má na to ještě pár týdnů. Chtěli bychom všechny ujistit, že si to důsledně pohlídáme.