Pětikoalice mrzačí demokracii návrhem korespondenční volby

Karel Havlíček, předseda stínové vlády

Premiérova dezorientace dosáhla tento týden, bohužel, dalšího vrcholu a ta situace začíná být opravdu vážná, protože zmatenost výroku pana premiéra směrem k hospodářství už může mít dokonce negativní kurzotvorný efekt a může to ohrozit i rating ČR a pověst ČR. Co prohlásil pan premiér tento týden, dobře poslouchejte: „Průmysl jde nahoru a energie jsou v pořádku.“ Ano, toto prohlásil veřejně, je to zdokumentováno a natočeno. Takže se pojďme podívat na realitu. Průmysl klesá podle posledních čísel o 2,7 % a stavebnictví klesá dokonce o 8,3 %, nejvíce za poslední 3 roky. Energie za 4. měsíc roku 2024? Jsme nejhorší v cenách elektřiny přes kupní sílu v EU a 2. nejhorší v absolutních cenách. Začíná se totiž projevovat to, že ceny energií v letech 22, 23, 24 naprosto zásadním způsobem působí, nejen na domácnosti, ale už ohrožují fatálně konkurenceschopnost českého průmyslu, to vidíme na poklesu investičních aktivit v průmyslu, z důvodu nepredikovatelnosti prostředí z úhlu pohledu daňového, a právě vývoje cen energií, popř. vývoje trhu práce.

Zahraniční firmy vytahují rekordně dividendy, aniž by vláda udělala cokoliv pro to, aby je motivovala, aby právě tady ty peníze zůstávaly, ať už z pohledu investic nebo ve smyslu provozních výdajů. ČR se stává neatraktivním pro nové zahraniční investice, což mimo jiné potvrdil i pan ministr Síkela, který na svých zmatených cestách po světě, se zastavil rovněž v Microsoftu, který potvrdil, že v investici u nás v tuto chvíli neočekává další pokračování, myslím tím v připravené investici, kterou jsme my komplet připravili, zajistili, podepsali jsme memorandum a měla se zrealizovat na úrovni 5,5 mld. Kč. Tato investice je údajně pozastavena. Pozastavena rovná se nebude zde. Stejně tak jsme přišli o investici Intelu, přišli jsme o investici Volkswagenu, to je velká ostuda v rámci Gigafacroty. No a jediný, kdo investuje je tchaj-wanský TSMC, želbohu, nikoli v ČR, ale v Drážďanech, ale jak tvrdí paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová: „Je to dobré, protože tam určitě budeme něco dodávat.“ Na veřejné investice chybí zdroje a vláda nedokáže sdělit, jakým způsobem odfinancuje své sny a velké projekty, jinými slovy, chytá žraloka na žížaly. Dnes jsme ještě jednali se zástupci odborů, byli tam šéfové zdravotního odboru, školství, dopravy, průmyslu apod., kteří rovněž definitivně zlomili nad vládou hůl, říkali, že se s nimi nedá komunikovat už prakticky vůbec o ničem.

Alena Schillerová, stínová ministryně financí

Už víme, že Fialova vláda se zapíše do dějin jako ta, která připravila české domácnosti o čtvrtinu úspor, rekordně zvýšila daně, vyhnala stovky tisíc lidí pro sociální dávky a k tomu si střihne 1 100 miliard korun nových dluhů za pouhé čtyři roky. Co je ale novinkou, že se chce zapsat do dějin také jako ta, která poškodí českou demokracii způsobem, jaký od nabytí svobody v roce 1989 naše země nezažila.

Předložený poslanecký návrh korespondenční volby totiž nejenže zmrzačí náš volební systém, ale také ohrozí důvěru ve volby. Jeho podoba je ještě daleko horší, než ta, která byla na stole během prvního čtení. Odpadla povinnost dokladu o bydlišti v zahraničí, k volbě nebude potřeba ani úředně ověřený podpis. Ano, slyšíte dobře. Sesbírat podpisy na vyloučeném sídlišti, nacpat obálky do pytlů a pak je naházet do poštovních schránek v nejbližší pohraniční obci? Ano, i to má být nově možné už v parlamentních volbách příští rok na podzim.

Takže zatímco v jednom ekonomickém žebříčku za druhým padáme beznadějně dolů, pomyslné akcie kuplířů s volebními lístky letí strmě nahoru. Zkrátka a dobře zoufalí politici, tváří v tvář chřadnoucí volební podpoře, hodlají zničit jeden z nejkvalitnějších volebních systémů na světě. V domnělé snaze urvat si za každou cenu několik desítek tisíc hlasů krajanů žijících v zahraničí, kteří jejich pustošivými kroky ještě jako jediní nebyli dotčeni.

Ale aby bylo jasno. Hnutí ANO se opravdu neobává, že tato zoufalá snaha ovlivnit volební výsledek ve svůj prospěch, povede ke kýženému výsledku. Ne. Dokud se pětikoalice nezačne starat o životní situaci občanů doma, své volební preference nevyžene nahoru ani o procento.

Jde ale o něco jiného. Jde o to, že navržený poslanecký zákon je v rozporu s hlavními ústavněprávními zásadami volebního práva v České republice, jako jsou rovnost, přímost, tajnost a požadavek svobodného hlasování ve volbách, které je prosté jakéhokoliv nátlaku. Jde o to, že navrhované změny podle našeho nejhlubšího přesvědčení vyžadují změnu Ústavy, dalece přesahují jedno volební období a naše země nesmí být vystavena situaci, kdy se kvůli tvrdohlavosti některých politiků bude volební systém měnit s každými novými parlamentními volbami.

A jde tady bohužel také o hrozící destabilizaci základního pilíře, na kterém naše demokracie stojí. Cílem hnutí ANO je tedy přesvědčit poslance pětikoalice, aby tento nepodařený návrh v zájmu politické stability a ochrany demokracie stáhli, zasedli s námi jako nejsilnějším politickým subjektem v zemi k jednacímu stolu a o zavedení korespondenční volby jednali způsobem, který povede k nalezení udržitelného a přijatelného řešení. A to samozřejmě v rámci řádného legislativního procesu, nikoliv horkou jehlou šitého poslaneckého návrhu.

Radek Vondráček, stínový ministr spravedlnosti

Já už jenom velice stručně po jednání poslaneckého klubu hnutí ANO ke korespondenční volbě. Asi všichni chápeme, že ta taktika koalice je jednoduchá: svoláme mimořádnou schůzi o státním svátku na 2 pracovní dny a budeme se snažit nějak tu opozici přetlačit a zkusíme jim sebrat ten čas na debatu tím, že se vlastně blíží víkend. Já jsem skoro nestihl tu tiskovou konferenci, protože ta debata na poslaneckém klubu byla opravdu velmi živá. Část našich poslanců vůbec nemohla vystoupit v 1. čtení, protože bylo stanoveno pevné hlasování a zhruba 40 poslanců nedostalo slovo. Já vím, že v tom 1. čtení byly dlouhé projevy, byl rekordní projev pana předsedy Okamury, ale to nemění nic na tom, že celá řada našich poslanců vůbec nemluvila.

A na tom klubu, kde jsme se potkali, tak k tomu chtěli něco říct, ptali se, jak to bude s ověřováním těch údajů, byly konkrétní dotazy, a na ty jim nikdo neodpověděl ani v 1. čtení, takže já předpokládám, aniž bych cokoliv říkal o obstrukcích, tak budeme chtít debatovat a budeme chtít vysvětlovat. Druhé čtení je převážně o pozměňovacích návrzích, tam se nic nehlasuje. Ale naši poslanci se chtějí ptát a chceme tu korespondenční volbu nějakým způsobem debatovat. Takže odkazuji na to, co říkala paní předsedkyně, že je to velký zásah do volebního systému a já myslím, že dnes už všichni v ČR ví, že to je jednoznačný akt, kde se strany, které mají pod 5 procent snaží někde nahnat hlasy, aby byly vůbec volitelné do Poslanecké sněmovny.

Zaprvé si nemyslím, že ta taktika bude úspěšná, protože, když se korespondenční volby zúčastní více lidí, tak ty hlasy budou více naředěné, nebudou volit pouze lidé z metropolí, ale i z menších měst a tam si myslím, že opora stran, jako je TOP 09 nebude zase tak vysoká, takže to nesplní, co si od toho slibují, akorát ohrozí náš volební systém. Zadruhé mám ještě jednu malou poznámku. Myslím si, že snaha získat nějaké hlasy navíc ze zahraničí a antibabiš kampaň po 2 a půl letech vlády, je z mého pohledu hodně málo, myslím si, že se měli spíše snažit, aby tato vláda měla nějaké výsledky, a ne narušovat volební systém ČR. To je to hlavní, co zaznělo dnes na poslaneckém klubu a s čím jsem vás chtěl seznámit.

Klára Dostálová, stínová ministryně pro místní rozvoj

Včera nám všem zkazila den zpráva, že COREPER, neboli přípravný výbor pro jednání ECOFINu, který bude 14. 5., definitivně potvrdil migrační pakt, proti hlasovalo pouze Maďarsko a Polsko. Slovensko se v některých momentech zdrželo a v některých hlasovalo proti. ČR se zdržela. Je to velmi smutná informace pro Českou republiku. Všechny vlády až doposud se úspěšně bránily zavedení povinných kvót, protože jsme si byli vědomi, že bude docházet k výraznému ohrožení české bezpečnosti, kultury a hodnot. Migrační pakt je od začátku špatně. Řeší situaci „Jsem migrant na pláži, Evropo, zachraň mě“. Chybí tam ochrana vnějších hranic, boj s pašeráky, efektivní návratová politika a spolupráce s třetími zeměmi.

Za ČR toto schválil Vít Rakušan. Za zmínku také stojí slova komisařky Johansson, která poděkovala českému předsednictví, že takovýto migrační pakt připravil. Já jim teda neděkuji. Rakušan obelhal i vlastní vládu, když tvrdil, že ČR bude mít explicitní výjimku z migračního paktu. Dnes už víme, že tam žádná výjimka není. Naopak obsahuje skryté kvóty, i když slovo „kvóta“ v paktu nenajdete, je v něm „stanovený počet“. Tento stanovený počet je minimálně 30 tisíc uprchlíků ročně, nebo se můžeme vyplatit 20 tisíci eury za každého z nich. Zároveň je v paktu napsáno, že komise může tento stanovený počet zvýšit a bude o tom rozhodovat Rada EU kvalifikovanou většinou. To znamená, že nás ostatní státy mohou kdykoliv přehlasovat.

Alternativní solidární opatření, o kterém hovoří pan ministr Rakušan, tedy vyslat policisty a podobně, je pouze na vyžádání konkrétního státu. Když to nikdo požadovat nebude, nezbývá nám nic jiného než přijmout a nebo se vyplatit. Stejný migrační pakt obsahuje i distribuční klíč, který je poměrem počet obyvatel a výkonnosti jednotlivé ekonomiky. ČR na základě tohoto klíče bude mít podíl zhruba 3-4 %. V číslech je to desetitisíce uprchlíků a v desítkách miliard korun, pokud bychom se chtěli vyplatit. ČR má pouze 4 detenční zařízení pro maximálně 1000 osob, takže si neumím představit, jak k tomu ČR přistoupí. Pokud se budeme chtít pouze vyplácet, je na pováženou, jak to vlastně česká vláda myslí, když zároveň bude splácet jádro, F35 a další věci. Na úkor koho to tedy půjde? Já jen doufám, že ne na úkor českých daňových poplatníků.