Jak je možné volit v komunálních volbách

Ke správnému výběru volební strategie je nutné pochopit volební systém – tedy vědět, co se s našimi hlasy bude dít a jak podle nich budou rozdělovány mandáty. To, že volič má možnost označit pouze jednotlivé osobnosti bez ohledu na jejich stranickou příslušnost, vůbec neznamená, že jeho hlasy připadnou právě těmto kandidátům. Že tedy nevolí strany, ale osobnosti. Skutečnost je ale úplně jiná. Hlas pro konkrétního kandidáta je v prvé řadě hlasem pro politickou stranu, na jejíž listině kandiduje. Pro kandidáta je to spíše jen jakýsi preferenční hlas, který mu může, ale také nemusí, pomoci prosadit se na volitelné místo listiny.

Volební systém funguje tak, že všechny hlasy, které mají voliči k dispozici, odevzdávají politickým stranám. Ať už zvolí jakoukoli ze tří strategií tj.: (1) pokud označí stranu jako celek, znamená to, že všechny hlasy odevzdal pouze této straně. (2) označí-li více kandidátů napříč politickými stranami, vlastně rozdělil své hlasy ve prospěch více stran (např. pokud na kandidátce ČSSD označil 3 osobnosti, strana získá 3 hlasy, když k tomu vybere 4 kandidáty zlistiny ODS, získá jeho 4 hlasy ODS). (3) pokud zvolí kombinaci označení jedné ze stran a několika osobností, platí i tady, že hlas pro kandidáta je hlasem pro jeho stranu.

Rozdělování mandátů pak probíhá následovně: hlasy, které strana získala přímo, se sčítají s těmi za jednotlivé kandidáty. Na základě součtu takto získaných hlasů a následného přepočtu obdrží strana odpovídající počet mandátů.

Zastupitelská křesla se pak přidělují podle pořadí kandidátů na stranické listině. A teprve v této fázi mohou pomoci hlasy odevzdané přímo jednotlivým kandidátům. Ovšem pouze v případě, že kandidát získal výrazně více hlasů (alespoň o 10 %), než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta dané strany. Jen v takovém případě se může „prolomit“pořadí na listině a posunout se dopředu. Tato šance je poměrně velká tam, kde je úzká kandidátka – do10 kandidátů. Naopak ve velkých městech, při velkém počtu kandidátů je šance velmi malá.

V rámci daného volebního systému se tak paradoxně může stát, že lidé na předních pozicích kandidátky mohou být zvoleni do zastupitelstva i přesto, že získají méně hlasů než častěji preferovaní kandidáti na spodních místech, kteří zůstanou bez mandátu. Hlasy pro ně naopak paradoxně přispějí ke zvolení osob na čele listiny. Také je jasné, že jakékoliv neobsazené místo na kandidátní listině, znamená menší zisk hlasů prodanou stranu.