Poslanecký plat na podporu dětí v dětských domovech

Martin Kolovratník našel na facebookovém profilu dětského domova v Pardubicích postesknutí paní ředitelky, že děti jsou v nouzovém stavu izolovány za zdmi domova a nemají téměř žádné vyžití. A z tak pana poslance s manželkou napadlo, jak to dětem alespoň trochu usnadnit.

Martine, jak to tedy bylo?

Někdy v druhé půlce dubna jsme si s manželkou povídali o současném dění a o mojí práci. O tom, jak se všichni (včetně našich babiček) pustili do šití roušek, o tom, jak jsme na pardubickém letišti "rozlétali" most pro ochranné pomůcky, jak naše místní šikovné firmy začaly vyrábět filtry a jak postupně začala fungovat odběrová místa. V ten den mě zaujal na webu rozhovor se zástupci dětských domovů (a jejich asociace), kteří si posteskli, že na ně se jaksi "pozapomnělo".

A ve stejný den večer (byl to pátek) jsem tady na FB našel prosbu paní ředitelky pardubického DD Kateřina Fialová, jestli by lidi nepomohli zajistit aspoň jednu trampolínu, aby si děti mohly zasportovat. Vaše reakce byla ÚŽASNÁ - už za pár hodin měl Dětský domov Pardubice vybráno hned na dvě.....Zkrátka a dobře: tyhle věci se nedějí náhodou a jsou podle mě nějak řízené ze shora.

Tohle mě zaujalo a doma jsme si řekli, že pomoc dětem, které mají náhradní domovy, je prostě správná. Že je potřeba je podpořit, umožnit jim sport, zábavu a aktivní zdravé vyžití. Ale proč jen v jednom domově? Co ty ostatní v našem celém Pardubický kraj? Napočítali jsme jich celkem 6 (z toho jeden je soukromý). Slovo dalo slovo, poradil jsem se s rodinou a se svými kolegy a vymysleli jsme tohle: VĚNUJU CELÝ SVŮJ POSLANECKÝ PLAT V DOBĚ KARANTÉNY NA NÁKUP SPORTOVNÍHO NÁČINÍ PRO DĚTSKÉ DOMOVY V PARDUBICKÉM KRAJI.

A povedlo se to! S kolegy jsme sedli k telefonu a všechny jsme obvolali. S každým panem ředitelem (paní ředitelkou) jsme se domluvili na tom, co by si nejvíce užili. Ať si oni sami řeknou, co chtějí, co se bude jejich dětem líbit, co jim udělá hezčí dny, co je podpoří ve sportu a ve zdravém rozvoji.Následně jsem zasednul k internetu a díky eshopům jsem ze své garáže udělal během několika dnů malé logistické centrum.

TÍM ZÁSADNÍM DNEM SE NAKONEC STAL STÁTNÍ SVÁTEK - PÁTEK 8. KVĚTNA.

1) Kde jsme byli?
Naše "spanilá" jízda nás zavedla do celého kraje:

- Dětský domov Pardubice
- Dětský domov DD Holice
- obdivuhodní manželé Ochovi, Dětský domov Markéta
- Dětský Domov Dolní Čermná, Horní Čermná
- Dětský domov Moravská Třebová
- Dětský domov Polička

2) Co jsme tam rozvezli?
Všechno možné. Fotbalové a volejbalové míče, badmintonové sady, nafukovací žíněnky, volejbalové sítě, outdoorové hry cornhole, pastelky, pera, velkou dřevěnou zahradní houpačku, ale třeba i úklidové sady.......

3) Co jsme tam dostali?
Strašně moc pozitivní energie! Tohle nevyváží žádné peníze, lajky nebo odměny! Tohle je prostě člověčí radost, smysl života. Všichni byli dojatí, mile překvapení, nadšení a spokojení. Děti si s námi hrály, povídali jsme si, měli jsme se dobře a ten sváteční den jsme si společně užívali.

Tohle je věc, kterou si musíte zažít sami, je nepřenositelná. Nechcete se ke mě taky přidat a vymyslet něco dobrého? Jeden poslanecký plat je fajn, ale když se nás spojí víc, dokážeme toho mnohem mnohem víc.

Další nápad se mi rodí v hlavě už teď. Rád bych vyzval své kolegy, ať už poslanecké, tak i regionální, místní i krajské - jestlipak se nechtějí společně se mnou na chvíli zastavit, podívat se do terénu a přispět taky? Ať už dětem nebo někomu dalšímu, kdo to v téhle náročné době potřebuje.