Nová zkušenost: pracovat spolu a nepotkat se

„Museli jsme vyhodnotit 344 usnesení vlády a 109 mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a posoudit míru dopadu do činnosti města a na jeho obyvatele. Dále to byly desítky metodik, stanovisek či doporučení různých ministerstev či hygieny, a to vše ve velmi hektické době,“ uvedl předseda krizového štábu a primátor Mirek Žbánek.

Stálá pracovní skupina fungovala na magistrátu nepřetržitě od 14. března do 18. května, tedy do ukončení nouzového stavu. „Vlastní aktivaci krizového štábu předcházelo šest koordinačních schůzek a dvě jednání bezpečnostní rady, můžeme tedy říct, že celou situaci jsme řešili již od konce února,“ upřesnil tajemník krizového štábu Jan Langr.

Patnáct zasedání

Organizace práce celého úřadu i vlastního štábu byla naprosto nová. „Povodně a jiné mimořádné události nás naučily pracovat bez dodávek elektrické energie nebo se ztrátou infrastruktury, nikdy jsme se však nepřipravovali na to, že zdrojem nebezpečí můžeme být my samotní. Naučit se pracovat a řešit složité úkoly tak, abychom se pokud možno nepotkávali, byla pro nás nová zkušenost,“ zhodnotil situaci náměstek primátora Martin Major, který má v gesci ochranu obyvatel a byl místopředsedou krizového štábu.

Za dobu trvání nouzového stavu zasedal olomoucký krizový štáb 15krát v plném složení za účasti Policie ČR, městské policie a hasičského záchranného sboru, vydal 120 úkolů a usnesení, která zásadním způsobem ovlivnila život města, ale i obcí v olomouckém správním obvodu. Jednalo se zejména o omezení činnosti úřadu, dopravy, aktivace telefonních linek, uzavření školek, organizace statické dopravy a provozu MHD, činnosti městských organizací, zpřísnění hygienických opatření, ale i zajištění služeb a péče o nejohroženější skupiny obyvatel, způsob zajištění rozvozu stravy a výkonu péče. Štáb také hodnotil třeba i ekonomické dopady nebo zpracovával návrhy prominutí nájemného.

Dvouměsíční zásoby

„Zřejmě nejsložitější kapitolou byla otázka ochranných pomůcek, zejména zpočátku, kdy byl jejich absolutní nedostatek, se v určitých chvílích jednalo o velmi emotivní okamžiky,“ vzpomněl Žbánek. Olomouc se již v lednu snažila předzásobit a nakoupit respirátory, ovšem situace byla složitá a nikdo nedokázal odhadnout rozsah nastávající pandemie.

„Díky této snaze jsme alespoň zpočátku měli skromné zásoby, které ovšem rychle docházely a poptávka zejména po respirátorech byla obrovská,“ popsal Major. Město se proto rozhodlo pro pořízení 150 tisíc respirátorů a 200 tisíc jednorázových roušek pro potřebu města, jeho organizací, ale i zajištění činnosti základních služeb, lékařů a zdravotnického personálu, obcí a sociálních služeb.

„Jen díky spolupráci všech zainteresovaných stran jsme v nejkritičtějším období dokázali zásilku ochranných pomůcek dostat do Olomouce,“ zdůraznil Mirek Žbánek.

Město Olomouc si pro případ, že by se podobná situace zopakovala, uloží ve svých skladech přibližně dvouměsíční zásobu materiálu.

Zvládneme to

„Covid-19 byla novou zkušeností, ale také jsme se připravili na to, že až znovu zaútočí, budeme situaci zvládat daleko lépe. Už víme jak na to,“ dodal primátor Žbánek.

Stálá pracovní skupina zpracovala více než 2600 dokumentů, administrovala téměř 600 smluv, naskladnila nebo přerozdělila na obce a další subjekty téměř 10 tisíc litrů dezinfekce, více než 150 tisíc respirátorů, 250 tisíc jednorázových ústenek a 10 tisíc rukavic. Od dobrovolníků bylo vykoupeno a lidem rozdáno přes 19 tisíc šitých roušek a telefonická infolinka obsloužila přes tisíc dotazů.

To vše i v součinnosti s kolegy z Olomouckého kraje, profesionálními a dobrovolnými hasiči, zdravotníky, policisty a vojáky, bez jejichž práce a podpory by boj s tímto onemocněním nebyl možný.

Zdroj: tisková zpráva - město Olomouc, 30.5.2020