Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek mě kvůli mému rozhovoru pro deník Právo (16. 1.) napadli, že odmítám pomoc uprchlíkům a porušuji tím Ženevskou konvenci. Zbytečně a úplně scestně. Celá ta diskuse je o ničem. Pokud vím, váleční uprchlíci by měli žádat o azyl v první bezpečné zemi, do které před válkou utekli. V žádném případě to nemůže být u nás. Tím spíš, že do České republiky žádní uprchlíci ani nechtějí. Mrzí mě, že moji koaliční partneři předstírají, že to nevědí, zbytečně slovíčkaří a vytvářejí tak umělý spor.
Dává mi to ale možnost, abych se znovu k celé věci vyjádřil. V kontextu všeho, co jsem řekl i za poslední měsíce, je přece jasné, že mi jde o celý systém přijímání uprchlíků do Evropy. O jeho nefunkčnost, o kvóty. Ten kritizuji, napadám a nechci se s ním smířit.
Po všech událostech, které přinesly poslední měsíce, cítím zodpovědnost za bezpečnost v naší zemi. Nikdy jsem neřekl, že Česká republika nemá dodržovat mezinárodní smlouvy. A to přesto, že ostatní se jimi absolutně neřídí.
Turecko nedává Syřanům status uprchlíka, pouze nelegální a podivný status hosta. Syřané tak přežívají měsíce a roky v Turecku a žádají o azyl až v Německu, které jim ho slíbilo a taky jim ho udělí. Turci neuznávají Ženevskou konvenci ve vztahu k Sýrii a Německo také není první bezpečná země, když migranti mezitím projeli celý Balkán a Rakousko.
Úmluvy vlastně dodržovalo jen kritizované Maďarsko, které jako jediné postupovalo přesně podle dublinské dohody.
A já stejně jako jejich vláda říkám, že jsme suverénní země, a i když patříme do Evropské unie, chceme si zachovat svou suverenitu, sami rozhodovat o imigrační politice a demografii. Mluvit o tom, upozorňovat na to a vzkazovat do Bruselu svůj jasný postoj je důležité, protože migrační krize zdaleka neskončila a na jaře může Evropu znovu pohltit.
Bude mě velmi zajímat, jak Turecko naloží se třemi miliardami eur, které mu EU slíbila. Musí to být velice konkrétní a akční. Doufám, že je to chápáno tak, že Turecko dostane peníze až potom, co proud uprchlíků do Evropy omezí.
Kolik půjde na uprchlické tábory? Kolik na boj s pašeráky? A jak Turecko za ty peníze zajistí, aby už nevyplul ani jeden člun a žádný migrant neopustil Turecko?
Ta dohoda bude klíčová a doufám, že v ní Turecko neselže podobně jako Řecko, které dřív na ochranu hranic dostalo stovky miliónů eur.
Ano, Evropa už dnes ví, že udělala chybu. Paříž, Brusel, Kolín, Hamburk a další. Útoky na západní evropskou civilizaci, na Evropany, kteří tu žijí a pracují. Evropské státy postupně couvají... Kancléřka Merkelová to zatím nechce přiznat, ale bavorský ministr financí Markus Söder nově vyzývá k uzavření německých hranic. Jiní, jako třeba Maďarsko, to udělali a vystavili migrantům jednoznačnou stopku. Osmadvacítka ale pořád neudělala dost.
Nechci tomu jen přihlížet a smířit se s tím. Už loni v listopadu jsem v Právu prohlásil, že Brusel musí vyslat signál, že už další lidi nemůžeme přijímat, zavřít vnější schengenskou hranici a udělat z ní stejnou hranici, jakou má dnes například Polsko a Slovensko s Ukrajinou či Maďarsko se Srbskem, a postavit stejnou s Rumunskem.
Protože ale ten jasný signál buď nepřišel, nebo ho prostě uprchlíci a převaděči ignorují, musí to zaznít ještě zřetelněji. V Turecku musí pod patronátem OSN vzniknout obdoba amerického Ellis Islandu, kde se uprchlíci budou sdružovat, žádat o azyl, procházet screeningem a až po vyhodnocení žádostí bude určena jejich další budoucnost.
Až následně budou jednotlivé evropské státy do procesu vstupovat, budou-li poskytovat humanitární pomoc nebo žádat pracovní sílu.
V současném zmatečném systému ale Česko žádné kontingenty uprchlíků nechce. Kdo chce požádat na základě Ženevské konvence o azyl v ČR, ať si na vyhodnocení žádosti počká v hotspotu nebo Turecku.
Uprchlíci musí vědět, že i příchod na náš kontinent má svá pravidla. Humanitární pomoc ano, jistě, samozřejmě, ale nesmí být zneužívaná. To nesmíme dovolit.
Autor: Andrej Babiš, předseda hnutí ANO