Vláda Petra Fialy stále hledá dno své popularity
Hodnoty důvěry se prakticky neustále snižují a podle posledního průzkumu veřejného mínění jen dvě procenta „rozhodně důvěřují“ vládě. Máme nejméně populárního premiéra na světě, více než osmdesát procent lidí se domnívá, že Česko jde špatným směrem. Podobná situace se historicky objevila pouze v době vládních krizí, v době, kdy veřejností rezonovaly velké skandály a padaly vlády. Jak je to možné?
Lidé jednoduše nevěří vládě, že zvládá ekonomické problémy země. Výmluvy na předchozí vládu Andreje Babiše, nebo na válku na Ukrajině přestávají fungovat a vládě už nevěří ani její vlastní voliči. Jak by také ne. Jen za loňský rok Češi zchudli o 170 miliard. Reálné mzdy díky inflaci klesly zhruba o 8,3 procenta, nejvíc ze zemí OECD. Česká ekonomika už byla 9. nejsilnější v EU, nyní je celkově 12. Veřejný dluh za Fialovy vlády roste dvakrát rychleji než za vlády předchozí.
O své neschopnosti začala pětikoalice veřejnost přesvědčovat hned po svém nástupu. Všichni si jistě pamatujeme, jak reagovala na přicházející pohromu v podobě krachu energetických společností a energetického cenového šoku: Zmatek, chaos, nekompetentnost. Přijatá řešení nakonec přišla pozdě a v nedostatečné výši. Paradoxně nyní vláda zbytečně doplácí energetickým firmám ceny nad stropem, které už dávno neodpovídají cenám na trhu.
Nyní vláda přichází s dalším ekonomickým opatřením, které má konsolidovat veřejné finance. Ušetřit se má zvýšením DPH u řady položek, zvyšováním daní pro firmy, daní z nemovitostí, zvýšením odvodů pro podnikatele a z dohod o provedení práce. Tzv. konsolidační balíček především tahá z lidí peníze. Když už se konečně dozvíme něco bližšího o škrtání dotací, zjistí se, že navzdory pár měsíců starým slibům, proplácení podpory za podporované zdroje energie převede stát na občany.
Pro mnohé občany bude v příštím roce překvapením, až jim znovu stoupne cena elektřiny, připlatí si za topení, pokud topí dnes populárními peletami, které jim stát doporučoval jako vhodné ekologické palivo budoucnosti. Jiní zase spláčou nad výdělkem při placení u kadeřníka. Díky snížení DPH o tři procenta potraviny nezlevní, současně se totiž zvyšuje daň ze zemědělské půdy, což se logicky musí promítnout do cen potravin, stejně jako zdražení práce u DPP.
Samostatnou kapitolou vládní politiky je útok na důchodce. Výdaje na důchody přirozeně představují nejvýznamnější položku v rozpočtu, snižování valorizačního tempa, zejména v době inflace však ohrožuje jednu z nejzranitelnějších skupin našich obyvatel. Vláda sice tvrdí, že penze zvyšuje, ve skutečnosti, je to ale tak, že pod vlivem změny pravidel se letos v létě v průměru zvýšily o 760 korun, což bylo o přibližně tisícikorunu méně než podle původního znění zákona.
Mnoho lidí souhlasí s názorem, že vláda vládne špatně, ale současně se ptá, jak to dělat lépe. Na to je jednoduchá odpověď. Předně si vláda neměla podseknout daňové příjmy. Zrušení EET vedlo k obnově plateb v hotovosti a nepochybně i poklesu při výběru daní. Konsolidace veřejných financí je nutná, ale je třeba ji dělat postupně, bez zbytečných „elektrošoků“, které naši ekonomiku a její příjmy dál zbrzdí. Vláda opakuje chyby z let 2008 až 2013, čím dříve skončí, tím lépe.