Daňové změny spustí nová vláda nejdřív v roce 2015
Co bude s daněmi Sociální demokraté, ANO a KDU-ČSL hledají shodu na tom, jak by za jejich případné vlády měl vypadat daňový systém
Potenciální trojbarevná koalice ČSSD, ANO a lidovců nechá příští rok daňový systém beze změn. Půjde však o dvanáct měsíců, kdy se budou firmy i občané chystat na nová pravidla po 1. lednu 2015, například na progresivní zdanění fyzických osob. Na ně by lidovci rádi navázali společné odvody sezdaných párů a živnostníkům vrátili odpočty na dítě a manžele. A kdyby se ekonomika dobře vyvíjela, chtějí partneři srazit sníženou sazbu DPH na deset procent.
FIREMNÍ DANĚ Sociální demokraté by rádi zvýšili firmám daň z příjmu o jeden až dva procentní body, speciální sektorovou daň ve výši 25 procent by uvalili na finanční, telekomunikační a energetickou oblast. ANO se staví razantně proti: připustilo možnou míru solidarity u progresivního zdanění fyzických osob, ale na firmy větší zátěž padnout nemá. Lidovci z nápadu také nejsou nadšení, nicméně jejich odpor není tak zásadní. ČSSD argumentuje tím, že bez takového posílení státních příjmů nebude možné splnit to, co všechny tři strany slibovaly, a zároveň udržet schodek veřejných financí pod třemi procenty HDP. Sliby se týkají například daňové úlevy pro rodiny s dětmi, podpory tvorby pracovních míst nebo rušení poplatků ve zdravotnictví. Babišovci a lidovci míní, že na pokrytí vyšších státních výdajů postačí, když se veřejná sféra uskrovní a začne fungovat hospodárně. Potenciální koalice se domluvila na centrálních nákupech a omezení výdajů všech ministerstev o deset procent; krácení však nemá dopadnout do investic, výzkumu
a platů státních úředníků. Na sobotní jednání partneři chystají vlastní návrhy státního rozpočtu, kde mají ukázat, jak chtějí vydávat více peněz bez nárůstu daní. Změny by se každopádně promítly nejdříve do roku 2015, možná vláda kývla na to, že v roce 2014 se s daněmi hýbat nebude – ANO by rádo status quo udrželo včetně roku 2015. Pokud se ale daně zvýší až za několik let, bude se muset odložit řada státních investic.
40 MILIARD KORUN O tolik podle propočtů ČSSD narostou výdaje státu, když strana dodrží svůj program. Navrhované zvyšování daní má zároveň obdobnou částku do kasy přinést, aby vládní utrácení nezvedlo rozpočtový schodek.
DANĚ FYZICKÝCH OSOB
Do konce roku 2015 bude platit solidární příspěvek, který v rámci protikrizových opatření zavedla vláda Petra Nečase. Že toto druhé pásmo přežije i později, je vysoce pravděpodobné – sociální demokraté a lidovci požadují progresivní zdanění, ANO říká, že pokud se ukáže, že druhá sazba je nadále třeba, nebude proti ní protestovat. Momentálně je nastavena tak, že z hrubé mzdy nad 100 tisíc měsíčně se platí kromě klasické daně z příjmu ještě sedmiprocentní přirážka. Vize ČSSD je následující: „Umím si představit vyšší sazbu toho druhého pásma, někde mezi současnými 24 až 30 procenty z hrubé mzdy,“ říká možný budoucí premiér Bohuslav Sobotka.
ANO bude obhajovat co nejnižší sazbu. Lidovci pak žádají, aby dokonce vznikla tři daňová pásma, ale sociální demokraté ani Babiš a spol. s něčím takovým zatím nepočítají.
24 PROCENT Taková je představa ČSSD o minimální výši zdanění příjmů nad 100 tisíc korun měsíčně.
ÚLEVY PRO RODINY
Podpora rodin představuje prioritu nejmenšího koaličního partnera. Zvýhodnění těch, kdo mají děti, na trhu práce však slibovali kromě lidovců i babišovci a ČSSD. Zaměstnavatelé, kteří vytvoří částečné úvazky, si budou moci snížit daňový základ – na tom se potenciální koalice shoduje. Opatření má napomoci růstu zaměstnanosti a umožnit ženám i mužům, kteří se starají o dítě, aby se zapojili do pracovního procesu. Lidovci by rádi zavedli společné zdanění manželů a u živnostníků se vrátili k daňové slevě na děti a manžela či manželku. V tom případě ale bude chtít ČSSD jistotu, že se samostatně výdělečně činní jedinci nevyhnou placení daní úplně. „Bonusy vedou k tomu, že si pak lidé jen chodí na berňák pro peníze,“ řekl k tomu stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek.
Faktor dětí by KDU-ČSL ráda promítla i do penzijního systému: za každého vyživovaného potomka by klesl odvod na sociálním pojištění o tři procenta, bezdětným by naopak o tři procenta stoupl. Tento nápad však stranické týmy zatím neprobíraly.
300 TISÍC OSOB Přes čtvrt milionu živnostníků zasáhlo podle odhadů ministerstva financí zrušení daňové slevy na dítě a manžela či manželku. Lidovci žádají, aby se úleva vrátila.
ZDANĚNÍ HAZARDU
Jednou z cest, jak by rýsující se koalice mohla posílit příjmy státního rozpočtu, je zvýšení daní z hazardu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka hovoří o růstu sazby o jedno až dvě procenta – firmy by tak neodváděly 6 až 20, ale spíš 7 až 22 procent z rozdílu mezi vyplácenými výhrami a vsazenými částkami. Vytáhnout víc peněz z výherních automatů a loterií chtějí i lidovci, také ANO Andreje Babiše opakuje, že hazard je třeba přiškrtit. Zdanění hazardu se dost změnilo po roce 2012, kdy firmy začaly ze svých zisků jednak platit daň z příjmu, jednak skončila praxe plateb na veřejně prospěšné
účely. Nyní míří tyto peníze do státního rozpočtu, resp. do pokladen měst. Vyšší zdanění hazardu by mohlo přinést zhruba miliardu ročně.
1 až 2 PROCENTA Zdanění hazardu chce ČSSD ze současných 6 až 20 procent z rozdílu mezi vsazenými a vyplacenými sumami zvýšit o jedno až dvě procenta. LEPŠÍ VÝBĚR DANÍ
Co se má v oblasti daní podle pravděpodobné koalice změnit takřka okamžitě, je jejich efektivní výběr. ANO a lidovci dokonce věří, že společně s hospodárným řízením státu bude toto opatření stačit, aby pokrylo vyšší výdaje státu na důchodový systém, zdravotnictví nebo investice. Všechny tři strany chtějí zavést majetková přiznání, která se budou automaticky vztahovat na politiky a státní úředníky. U ostatních lidí bude zavedena hranice, od níž budou muset dokládat, jak k majetku přišli. ANO navrhuje dvacet milionů ročně, ČSSD a lidovci hovoří o polovině této sumy. Nařízení by mělo platit od roku 2015. Druhým opatřením proti daňovým únikům mají být registrační pokladny nebo centrální evidence tržeb, konkrétní podobu strany ladí. Systém má každopádně spočívat v tom, že stát bude mít přehled o všech tržbách živnostníků a firem. Jedná
se také o tom, jestli by se povinnost pořídit si registrační pokladnu vztahovala na všechny, lidovci se obávají, že v případě malých živnostníků by mohlo být ohroženo jejich živobytí. Posílit mají také daňové kontroly, do firem by přicházely častěji a zvedla by se odbornost úředníků.
20 MILIONŮ KORUN Kdo ročně přijde k majetku převyšujícímu tuto hodnotu, měl by státu doložit, jak k prostředkům přišel. Politici a státní úředníci by dodávali majetková přiznání automaticky, shodují se ANO, KDU-ČSL i ČSSD.
NIŽŠÍ DPH Až se ekonomika zotaví, všechny tři strany plánují upravit sníženou sazbu DPH, a to o pět procentních bodů dolů. Nemohou se však domluvit na tom, jak výpadek v pravidelných státních příjmech vykrýt. Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek odhaduje při takovém poklesu sazby snížení příjmů o 40 miliard ročně – podle ANO se čísla dorovnají, když se ostatní daně budou efektivně vybírat, ale relevantní kalkulaci sociálním demokratům hnutí zatím nedodalo. ANO, lidovci i ČSSD myslí i na zavedení třetí, nulové sazby, kam by spadaly léky, knihy, kojenecké potřeby či základní potraviny. To však budou muset dojednat s Evropskou unií, bez jejíhož souhlasu žádná třetí sazba nebude. DPH však může
začít klesat jedině tehdy, když nebude ohroženo udržení schodku státního rozpočtu pod třemi procenty hrubého domácího produktu.
10 PROCENT Nižší sazbu daně z přidané hodnoty by budoucí vládní trojkoalice ráda seškrtala z 15 na 10 procent. K poklesu však dojde jen tehdy, když nebude znamenat nárůst rozpočtového deficitu.
Zdroj: Hospodářské noviny