Opatření k řešení imigrační krize

Kvóty nejsou řešením. Pomoc skutečně potřebným, návraty, silná EU a aktivní OSN ano

Reakce Evropské unie na imigrační krizi
Letos v červnu odsouhlasila Evropská rada jako jedno z řešení imigrační krize návrh, aby si členské státy EU dobrovolně přerozdělily 40 000 uprchlíků. Jen v červenci ale do Evropy přicestovalo více než 100 000 běženců. Je zřejmé, že EU podcenila rozměry tohoto problému a nyní se nachází v defenzivní pozici. Je třeba, aby členské státy včetně České republiky přicházely s vlastními návrhy, jak tuto bezprecedentní situaci řešit a dokázaly se rychle shodnout a realizovat efektivní řešení. Zároveň by se měly konstruktivně bránit takovým iniciativám, které ke zlepšení nepřispějí. Problém nevyřeší jednotlivé členské státy, ale jen Unie jako celek.

Kvóty jsou na škodu
Ke kontraproduktivním opatřením patří bezpochyby právě mandatorní kvóty, které i nadále odmítáme. Jak potvrzují například běženci v azylovém středisku v Bělé pod Bezdězem, jejich cílem je získat azyl tam, kde mají vazby a zázemí. Pro většinu přistěhovalců ze severní Afriky a Blízkého východu Česká republika takovou zemí není. Ve chvíli, kdy budou uprchlíci usilovat o přesun do Německa či dál na sever nebo na západ, přerozdělování skutečně nemá smysl. Nebezpečím kvót je navíc to, že migrantům propůjčují mylnou iluzi, že se Evropská unie postará o všechny, i o ty, kteří ochranu nepotřebují.

Účinná opatření
Kromě tohoto přešlapu nicméně Evropská rada v červnu 2015 předestřela řadu přínosných opatření. Klíčová je zejména politika návratu a readmise, tj. vyhoštění nelegálních imigrantů, kteří odmítají dobrovolný návrat. Úkolem Evropské komise je zajistit uplatňování existujících dohod a uzavírat nové. Ke zpětnému přebírání nelegálních imigrantů bude EU země původu motivovat kromě jiného pobídkami ve formě rozvojové pomoci. Nejzatíženějším členským státům bude při návratech pomáhat agentura Frontex, jejíž úlohu v návratových misích Komise posílí. Azylové řízení by pak mělo zjednodušit vybudování zařízení pro rychlou registraci imigrantů a označení některých zemí jako bezpečných.

Priority

Východiska:

  • Program EU v oblasti azylové a imigrační politiky, kromě finanční pomoci nejvíce postiženým zemím, existuje do velké míry zatím jenom na papíře. Je potřeba apelovat na unijní instituce, aby rychleji a efektivněji uváděly do života schválená opatření, a to především v oblasti ochrany hranic, readmise a využití rozvojové politiky jako pobídky pro zpětné přebírání osob. Další potřebné kroky, které Evropská unie dosud zdůrazňuje málo nebo vůbec, přibližujeme níže.
  • Česká republika se nesmí v otázce imigrační krize izolovat. Měla by usilovat o aktivnější zahraniční politiku a předkládat v rámci EU alternativní návrhy řešení, které reflektují její pozici.
Imigrační krize je celoevropský problém, který vyžaduje komplexní řešení. Většina níže uvedených kroků by proto měla být prosazována na úrovni Evropské unie.

Okamžitá opatření
  • Výrazně posílit ochranu vnějších hranic Schengenského prostoru a navýšit finanční prostředky za tímto účelem, obdobně rozpočtově posílit agenturu Frontex a vybavit ji odpovídajícími pravomocemi. Tyto kompetence musejí vést k tomu, že se Frontex stane skutečně efektivním nástrojem ochrany hranic EU. Česká republika bude muset v tomto směru odpovídajícím způsobem přispět. Cestou nejsou nic neřešící zvýšené kontroly na vnitřních hranicích EU, které jen posílí ilegální přechody přes zelenou hranici.
  • Souběžně s tím zajistit legální a tudíž kontrolovaný a bezpečný průchod uprchlíkům, kteří přicházejí z ohnisek konfliktů a oblastí vraždění a vyhlazování. K nim má mezinárodní společenství nejen mezinárodně právní, ale i humanitární závazky.
  • V souladu s předchozím opatřením striktně požadovat, aby EU udělovala azyl výhradně mimo území EU. Ilegální chování se nesmí vyplácet. Kdo požádá o azyl na území EU (mimo letiště) bude vrácen do uprchlických táborů mimo území EU.
  • Potápět prázdné lodě pašeráků ještě před nástupem uprchlíků. Pokud Rusko a další země toto budou v OSN blokovat, přistoupit k tomuto kroku v situaci krajní nouze i bez mandátu OSN.
  • Potírat organizovaný zločin převaděčství, a to i mimo území EU a mezinárodních vod, spolupracovat s Europolem, finančními institucemi a poskytovateli internetu, rozbíjet sítě pašeráků.
  • Vyvíjet tlak na Organizaci spojených národů, aby posílila své úsilí o stabilizaci a mír v zemích původu. Evropa imigrační krizi nezpůsobila a neměla by být na její řešení sama. Vyzýváme prezidenta republiky, aby na blížícím se Valném shromáždění OSN v tomto duchu vystoupil.
  • Systematicky podporovat státy EU i mimo ni, které nesou hlavní zátěž migrační krize (Itálie, Řecko, Maďarsko, Srbsko, Turecko, Jordánsko) ze společných fondů EU. Finanční i jinou pomoc poskytovat včas a v dostatečné míře.
  • Odmítáme návrhy podmínit čerpání fondů EU ochotou přijímat uprchlíky, ale navrhujeme poskytnout příspěvek z prostředků, které ČR dostává z EU, na pomoc nejpostiženějším zemím.
  • Čelit xenofobii a radikalizaci veřejné debaty na téma imigrace. Nepřestávejme připomínat, že ti, kteří získají status uprchlíka, jsou lidé v zoufalé situaci, kteří jsou v zemi původu ohroženi na životě. Takovým máme jak právní, tak morální povinnost pomoci.
  • V případě přijetí všech výše uvedených opatření ze strany EU a zajištění jejich efektivní implementace, je na místě akceptovat přijetí odpovídajícího počtu uprchlíků potřebujících ochranu, které vybereme prostřednictvím UNHCR a přesídlíme na české území, kde jim bude udělen azyl. Bude zapotřebí přijmout odpovídající opatření k plné integraci těchto osob.
Střednědobá opatření
  • Přesunout vyřizování žádostí o azyl v členských státech EU do zemí původu uprchlíků, a pokud to není z bezpečnostních důvodů možné, do sousedních stabilních zemí. Je třeba vytvořit bezpečné zóny a zrychlit tato azylová řízení. Stejně tak vyvinout úsilí směrem k vybudování dalších, a ze strany OSN chráněných, uprchlických táborů.
  • Vybudovat uprchlická zařízení na hranicích EU pro ty, kteří do Evropy dorazí.
  • Nacházet pružná řešení, např. časově omezený azyl do stabilizace situace v zemi původu.
  • Reformovat azylovou a imigrační politiku EU, která bude mimo jiné lépe rozlišovat mezi uprchlíky na jedné straně a ekonomickými migranty na straně druhé. Je zřejmé, že je v zájmu evropských občanů, aby tato politika byla na společných základech.
  • Revidovat pravidla ekonomické imigrace - modrá karta jako řešení pracovní poptávky a demografických potřeb EU a zároveň maximalizace výhod pro imigranta i zemi původu, v závislosti na poptávce jednotlivých členských států EU.
  • Posílit nástroje readmisní politiky a její plnění – tedy přesvědčování třetích států k přebírání migrantů, kteří v EU nezískali azyl - zajistit celou vahou EU včetně rozvojové pomoci. EU musí najít způsob, jak odradit migranty, kteří nemají šanci na získání azylu, od cesty do Evropy, přičemž konsekventní readmise je jednou z cest.
  • Spustit informační kampaň EU v zemích původu pro aktivní vyvracení mýtů o imigraci do EU. V kombinaci s odrazujícím efektem důsledné readmise jde o cestu ke snížení migračního tlaku na EU ze strany ekonomických migrantů.
Dlouhodobá opatření
  • Modernizovat mezinárodní uprchlický systém. Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Protokol z roku 1967, které jsou jeho základem, slouží pouze k ochraně práv uprchlíků a nikoliv k řešení příčin jejich útěku.
  • Zavést účinná opatření pro řízení ekonomické migrace
  • Vytvořit finanční fond OSN pro spolufinancování aktivit na řešení migrační krize.
  • Vyzvat ke spolupráci Ruskou federaci. Nečinnost Ruska je jednou z příčin obrovských rozměrů imigrační krize. Zapojit více také země Perského zálivu.
  • Vytvořit integrované vojenské síly EU. Imigrační krize je jedním z důvodů, které posilují potřebu společné armády. EU nemůže zůstat v situaci, kdy není schopna bránit své vnější hranice. Potřebuje být také připravena na další potenciální rizika.
  • Inspirací může být koncepce obranné politiky frakce ALDE v Evropském parlamentu. Ta vyzývá k založení Evropské obranné unie s integrovanými bezpečnostními silami do roku 2025, která by fungovala jako integrální součást NATO v Evropě.
  • Za součinnosti mezinárodního společenství a s využitím hospodářských, diplomatických, rozvojových a dalších nástrojů stabilizovat státy, odkud uprchlíci přicházejí.
ČR musí být aktivní hráč
Česká republika potřebuje jednotný postup vlády a jasnou prezentaci svých požadavků na evropské úrovni ze strany ministra zahraničních věcí a ministra vnitra. Jednou z nejbližších příležitostí je výjimečné zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se uskuteční 14. září 2015 v Bruselu, další je listopadový summit s africkými zeměmi ve Vallettě. Prezident Miloš Zeman by měl apelovat na větší zapojení Organizace spojených národů do řešení imigrační krize ve svém vystoupení na Valném shromáždění OSN v New Yorku v září tohoto roku.

Hnutí ANO

Přeskočit na menu