Opatření k řešení imigrační krize
Kvóty nejsou řešením. Pomoc skutečně potřebným, návraty, silná EU a aktivní OSN ano
Reakce Evropské unie na imigrační krizi
Letos v červnu odsouhlasila Evropská rada jako jedno z řešení imigrační krize návrh, aby si členské státy EU dobrovolně přerozdělily 40 000 uprchlíků. Jen v červenci ale do Evropy přicestovalo více než 100 000 běženců. Je zřejmé, že EU podcenila rozměry tohoto problému a nyní se nachází v defenzivní pozici. Je třeba, aby členské státy včetně České republiky přicházely s vlastními návrhy, jak tuto bezprecedentní situaci řešit a dokázaly se rychle shodnout a realizovat efektivní řešení. Zároveň by se měly konstruktivně bránit takovým iniciativám, které ke zlepšení nepřispějí. Problém nevyřeší jednotlivé členské státy, ale jen Unie jako celek.
Východiska:
- Program EU v oblasti azylové a imigrační politiky, kromě finanční pomoci nejvíce postiženým zemím, existuje do velké míry zatím jenom na papíře. Je potřeba apelovat na unijní instituce, aby rychleji a efektivněji uváděly do života schválená opatření, a to především v oblasti ochrany hranic, readmise a využití rozvojové politiky jako pobídky pro zpětné přebírání osob. Další potřebné kroky, které Evropská unie dosud zdůrazňuje málo nebo vůbec, přibližujeme níže.
- Česká republika se nesmí v otázce imigrační krize izolovat. Měla by usilovat o aktivnější zahraniční politiku a předkládat v rámci EU alternativní návrhy řešení, které reflektují její pozici.
- Výrazně posílit ochranu vnějších hranic Schengenského prostoru a navýšit finanční prostředky za tímto účelem, obdobně rozpočtově posílit agenturu Frontex a vybavit ji odpovídajícími pravomocemi. Tyto kompetence musejí vést k tomu, že se Frontex stane skutečně efektivním nástrojem ochrany hranic EU. Česká republika bude muset v tomto směru odpovídajícím způsobem přispět. Cestou nejsou nic neřešící zvýšené kontroly na vnitřních hranicích EU, které jen posílí ilegální přechody přes zelenou hranici.
- Souběžně s tím zajistit legální a tudíž kontrolovaný a bezpečný průchod uprchlíkům, kteří přicházejí z ohnisek konfliktů a oblastí vraždění a vyhlazování. K nim má mezinárodní společenství nejen mezinárodně právní, ale i humanitární závazky.
- V souladu s předchozím opatřením striktně požadovat, aby EU udělovala azyl výhradně mimo území EU. Ilegální chování se nesmí vyplácet. Kdo požádá o azyl na území EU (mimo letiště) bude vrácen do uprchlických táborů mimo území EU.
- Potápět prázdné lodě pašeráků ještě před nástupem uprchlíků. Pokud Rusko a další země toto budou v OSN blokovat, přistoupit k tomuto kroku v situaci krajní nouze i bez mandátu OSN.
- Potírat organizovaný zločin převaděčství, a to i mimo území EU a mezinárodních vod, spolupracovat s Europolem, finančními institucemi a poskytovateli internetu, rozbíjet sítě pašeráků.
- Vyvíjet tlak na Organizaci spojených národů, aby posílila své úsilí o stabilizaci a mír v zemích původu. Evropa imigrační krizi nezpůsobila a neměla by být na její řešení sama. Vyzýváme prezidenta republiky, aby na blížícím se Valném shromáždění OSN v tomto duchu vystoupil.
- Systematicky podporovat státy EU i mimo ni, které nesou hlavní zátěž migrační krize (Itálie, Řecko, Maďarsko, Srbsko, Turecko, Jordánsko) ze společných fondů EU. Finanční i jinou pomoc poskytovat včas a v dostatečné míře.
- Odmítáme návrhy podmínit čerpání fondů EU ochotou přijímat uprchlíky, ale navrhujeme poskytnout příspěvek z prostředků, které ČR dostává z EU, na pomoc nejpostiženějším zemím.
- Čelit xenofobii a radikalizaci veřejné debaty na téma imigrace. Nepřestávejme připomínat, že ti, kteří získají status uprchlíka, jsou lidé v zoufalé situaci, kteří jsou v zemi původu ohroženi na životě. Takovým máme jak právní, tak morální povinnost pomoci.
- V případě přijetí všech výše uvedených opatření ze strany EU a zajištění jejich efektivní implementace, je na místě akceptovat přijetí odpovídajícího počtu uprchlíků potřebujících ochranu, které vybereme prostřednictvím UNHCR a přesídlíme na české území, kde jim bude udělen azyl. Bude zapotřebí přijmout odpovídající opatření k plné integraci těchto osob.
- Přesunout vyřizování žádostí o azyl v členských státech EU do zemí původu uprchlíků, a pokud to není z bezpečnostních důvodů možné, do sousedních stabilních zemí. Je třeba vytvořit bezpečné zóny a zrychlit tato azylová řízení. Stejně tak vyvinout úsilí směrem k vybudování dalších, a ze strany OSN chráněných, uprchlických táborů.
- Vybudovat uprchlická zařízení na hranicích EU pro ty, kteří do Evropy dorazí.
- Nacházet pružná řešení, např. časově omezený azyl do stabilizace situace v zemi původu.
- Reformovat azylovou a imigrační politiku EU, která bude mimo jiné lépe rozlišovat mezi uprchlíky na jedné straně a ekonomickými migranty na straně druhé. Je zřejmé, že je v zájmu evropských občanů, aby tato politika byla na společných základech.
- Revidovat pravidla ekonomické imigrace - modrá karta jako řešení pracovní poptávky a demografických potřeb EU a zároveň maximalizace výhod pro imigranta i zemi původu, v závislosti na poptávce jednotlivých členských států EU.
- Posílit nástroje readmisní politiky a její plnění – tedy přesvědčování třetích států k přebírání migrantů, kteří v EU nezískali azyl - zajistit celou vahou EU včetně rozvojové pomoci. EU musí najít způsob, jak odradit migranty, kteří nemají šanci na získání azylu, od cesty do Evropy, přičemž konsekventní readmise je jednou z cest.
- Spustit informační kampaň EU v zemích původu pro aktivní vyvracení mýtů o imigraci do EU. V kombinaci s odrazujícím efektem důsledné readmise jde o cestu ke snížení migračního tlaku na EU ze strany ekonomických migrantů.
- Modernizovat mezinárodní uprchlický systém. Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Protokol z roku 1967, které jsou jeho základem, slouží pouze k ochraně práv uprchlíků a nikoliv k řešení příčin jejich útěku.
- Zavést účinná opatření pro řízení ekonomické migrace
- Vytvořit finanční fond OSN pro spolufinancování aktivit na řešení migrační krize.
- Vyzvat ke spolupráci Ruskou federaci. Nečinnost Ruska je jednou z příčin obrovských rozměrů imigrační krize. Zapojit více také země Perského zálivu.
- Vytvořit integrované vojenské síly EU. Imigrační krize je jedním z důvodů, které posilují potřebu společné armády. EU nemůže zůstat v situaci, kdy není schopna bránit své vnější hranice. Potřebuje být také připravena na další potenciální rizika.
- Inspirací může být koncepce obranné politiky frakce ALDE v Evropském parlamentu. Ta vyzývá k založení Evropské obranné unie s integrovanými bezpečnostními silami do roku 2025, která by fungovala jako integrální součást NATO v Evropě.
- Za součinnosti mezinárodního společenství a s využitím hospodářských, diplomatických, rozvojových a dalších nástrojů stabilizovat státy, odkud uprchlíci přicházejí.