Rezort financí rezolutně odmítá kritiku praxe zajišťovacích příkazů
Tématem dnešního jednání Poslanecké sněmovny je institut tzv. zajišťovacích příkazů, které jsou nepostradatelnou součástí vládních opatření v boji s daňovými úniky, jako je Daňová Kobra či kontrolní hlášení. Přesto, že institut zajišťovacích příkazů byl využíván již v roce 2011, tedy v období, kdy byl ministrem financí předkladatel tohoto dnešního bodu jednání pan Miroslav Kalousek, čelí dnes Finanční správa za aplikaci tohoto institutu – a to bohužel nejen od zmíněného poslance - účelové a zavádějící kritice. Tuto kritiku Ministerstvo financí a Finanční správa rezolutně odmítá.
Zdůrazňujeme, že Finanční správa nakládá se zajišťovacími příkazy obezřetně. Čísla hovoří jasně - kvalita zajišťovacích příkazů se zvyšuje. Nejen, že jejich absolutní počet se snížil z 1605 v roce 2015 na 1561 v roce 2016, ale zároveň se výrazně zlepšuje poměr mezi tím, co Finanční správa podnikatelům po provedeném šetření vrací a tím, co odvede do státního rozpočtu jako zachráněnou daň. Při srovnání s výrazně nižším počtem zajišťovacích příkazů v roce 2011 je nutné si uvědomit, že Finanční správa díky svým výsledkům v boji s karuselovými podvody čelí stále rafinovanějším fiktivním obchodním modelům, a k zachránění prostředků musí často vydat více zajišťovacích příkazů jednomu jedinému daňovému subjektu. Platí také to, že zatímco počáteční zajišťování se týkala velkých částek u malého počtu subjektů, organizátoři karuselových podvodů zareagovali diverzifikací rizika zásahu ze strany Finanční správy drobením transakcí na menší částky a četnější operace s využitím více zapojených fiktivních subjektů.
K zajištění co možná nejvyšší kvality praxe zajišťovacích příkazů jsme proto přistoupili formou metodického pokynu k co nejpreciznějšímu organizačnímu zabezpečení, zřídili jsme odborný dohled nad realizací zajišťovacích příkazů, který provádějí odborní garanti na řídící úrovni finančních úřadů, kteří jsou neustále k dispozici a každý zajišťovací příkaz vyhodnocují z celé řady odborných hledisek. Dnes již tedy není možné, aby byl příkaz vydán bez kvalitního odborného posouzení. Zřídili jsme pracovní skupinu, která slouží jako platforma pro rychlou výměnu informací a druhá rovina její činnosti spočívá ve vyhodnocování judikatury k zajišťovacím příkazům - v zohlednění judikatury ve správní praxi finančních úřadů. Rozhodně tedy v jejich vydávání nepanuje stav libovůle. Zajišťovací příkazy musí být a jsou Finanční správou aplikovány obezřetně a trváme na maximálním zvyšování nikoliv jejich kvantity, ale odborné kvality vyjádřené v odůvodnění každého takového příkazu.
Ministerstvo financí a Finanční správa jsou připraveny vyhovět zadání premiéra a Poslanecké sněmovny a předložit veškeré možné analýzy a důkazy, ze kterých vyplývá vysoká efektivita, oprávněnost a celková umírněnost při využívání tohoto institutu. Vyjadřujeme však politování, že práce Finanční správy je opět nahlížena ryze negativním prizmatem, zatímco její nezpochybnitelné výsledky v oblasti výběru daní jsou brány v lepším případě jako samozřejmost, v horším případě jsou bagatelizovány a snižovány. Připomínáme, že celkový nárůst vybraných daní oproti roku 2013 za roky 2014-2017 bez pojistného představuje 286,4 mld. Kč a například u DPH v současnosti zaznamenáváme meziroční nárůst o 10,9 %, a to při ekonomickém růstu ve výši 2,9%. Toto jednoznačné zefektivnění daňového výběru je přitom klíčovým předpokladem pro realizaci vládních priorit i snižování daňového zatížení obyvatelstva, které se jen od roku 2014 snížilo o více než 30 mld. Kč ročně.