Vzdělávání sester 4+1 o krok blíž k přijetí

Druhé čtení zákona přineslo spíše kosmetické pozměňovací návrhy, opoziční strany opatrně vyjádřily svou podporu

Model vzdělávání sester v režimu tzv. 4+1, který zavádí novela zákona 96/2004 Sb., je zase o kousek blíž schválení v poslanecké sněmovně. Novelu nejprve doporučil přijmout výbor pro zdravotnictví, a to včetně řady pozměňovacích návrhů. Vzápětí na konci února prošla bez výrazných připomínek opozičních stran reprezentovaných Leošem Hegerem (TOP 09) a  Bohuslavem Svobodou (ODS) druhým čtením ve sněmovně. V současnosti musejí sestry, nezávisle na tom, zda získaly maturitu na střední zdravotní škole či jinde, shodně vystudovat buď tříletou nástavbu na vyšší odborné škole, anebo tříletý bakalářský obor na vysoké škole. Novela umožňuje jejich studium zkrátit na celkem pět let – pokud absolvují čtyřletou střední zdravotní školu, stačí jim už jen jednoroční studium na vyšší odborné škole.
Předkladatel novely, ministerstvo zdravotnictví, si od úpravy slibuje zejména navýšení počtu sester, kterých je v České republice, především v  lůžkových zařízeních, dlouhodobě nedostatek. Novela dále počítá se změnami, které některým kvalifikovaným pracovníkům umožní výkon povolání bez odborného dohledu. Na druhou stranu se například zavádí povinnost doškolení, pokud zdravotničtí zaměstnanci dlouhodobě v oboru nepracovali.

Záchranáři, porodní asistentky, čínská medicína

Během druhého čtení padla řada pozměňovacích návrhů. Zpravodajka zákona Jana Pastuchová (ANO) navrhla, aby zdravotnický záchranář mohl jezdit se záchrannou službou bez odborného dohledu až po roce výkonu povolání na akutní lůžkové péči nebo urgentním příjmu. Také doporučila zbavit porodní asistentky možnosti péče o kojence s argumentem, že pro ni nejsou způsobilé. Požaduje dále, aby farmaceutický asistent, který řádně absolvoval šest semestrů akreditovaného magisterského programu, pracoval šest měsíců pod odborným dohledem.
Předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO) by v novele zákona rád specifikoval podmínky vzdělávání pro dosažení pozice terapeuta či specialisty čínské medicíny. „V současné době působí na území České republiky velké množství subjektů, které o sobě tvrdí, že provozují tradiční čínskou medicínu, ale není možné jednoznačně ověřit jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče,“ poznamenal. O terapeutech, kteří provozují jiný typ alternativní medicíny, se ve svém návrhu nezmínil.
Leoš Heger v rámci pozměňovacího návrhu doporučil, aby pracovníci, kteří ze zákona musejí pracovat pod dohledem, neměli povinné celoživotní vzdělávání.

Zvýší se sestrám kompetence?

Exministr zdravotnictví Leoš Heger také zalitoval, že předkladatel novely nepropojil tři budoucí možné varianty vzdělávání sester s  adekvátními požadavky na nezbytnou délku praxe. Zároveň vyjádřil své obavy z širokého rozptylu vyššího atestačního specializačního vzdělávání, které je součástí některých pozměňovacích návrhů, mimo jiné zmínil specialisty pro hojení ran. „Kdo jiný by měl mít sesterský základ než specialisté pro hojení ran?“ podivoval se.
„Přesto si myslím, že v dalších pasážích zákona je tolik pozitivních věcí, které studium nelékařů, podobně jako tomu bylo u kontroverzního zákona o lékařském vzdělávání, posunou. Je velmi pravděpodobné, že klub TOP 09 bude se zákonem souhlasit,“ konstatoval Heger.
Podobně se vyjádřil i Bohuslav Svoboda, když uvedl, že „zákon je zřejmě potřeba v této podobě akceptovat“. Současně apeloval na zvýšení kvality středních zdravotnických škol, které jsou podle něj momentálně odbytištěm neúspěšných žákyň základních škol. Také požadoval nastavit kompetence sester podle úrovně vzdělání, aby například absolventky vysokých škol mohly v budoucnosti převzít od lékařů řadu úkolů.
K úpravě kompetenční vyhlášky mezi jednotlivými stupni vzdělání se vzápětí zavázal ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Ministr souhlasil i s tím, že laťka středních zdravotnických škol v současnosti „opravdu není nastavena vysoko; ministerstvo bude usilovat o to, aby se opět staly etalonem kvality, kterým v minulosti bývaly“.

Profesní organizace lobbují proti

Proti přijetí novely zákona se staví některá profesní sdružení, jako Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP), Česká asociace sester, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, které podpořila i Evropská federace sesterských asociací (European Federation of Nurses Associations, EFN).
Podle předsedy POUZP Tomáše Válka jde zkrácení odborného vzdělávání proti logice věci s ohledem na to, že dnešní zdravotnictví vyžaduje vysoce schopné a kvalifikované sestry. Také upozornil na studii, která probíhala v devíti členských státech EU a analyzovala vliv úrovně vzdělání všeobecných sester na úmrtnost pacientů po operacích na chirurgických odděleních. „Celkový rozdíl v úmrtnosti mezi nemocnicemi, které měly přetěžované sestry s nižší úrovní vzdělání, a těmi, které se staraly o menší počet pacientů a sestry měly vyšší kvalifikaci, byl 30 procent,“ uvedl Válek.
Poslankyně Pastuchová se nechtěla ke studii vyjadřovat s ohledem na to, že nezahrnovala data z České republiky. Pokud jde o nezbytnost vysokoškolského titulu pro kvalifikovanou práci v zahraničí, konstatovala: „Znovu opakuji, že žádné vysokoškolské vzdělání se neruší. Kdo bude chtít pracovat v zahraničí, může tak jako dosud studovat na vysoké škole.“
Zdravotnický výbor novelu opětovně projednal 8. března, kdy došlo na bouřlivou diskuzi o některých pozměňovacích návrzích. Hlasování ve třetím čtení v poslanecké sněmovně by mělo proběhnout v dubnu.