Richard Brabec řešil v Liberci nejpalčivější problémy obcí a jejich obyvatel v oblasti životního prostředí

„Máme zdokumentováno, že zavedení bezhotovostních plateb za sběr kovů se ukázalo jako správný krok. Statistiky ukazují, že kriminalita spojená s výkupem této suroviny se od dob zákazu plateb v hotovosti snížila o padesát až šedesát procent,“ uvedl Richard Brabec.

Kotlíkové dotace

Dalším tématem rozhovorů se staly také takzvané kotlíkové dotace, které jsou od loňského roku úplně poprvé hrazeny z eurofondů a oněch 9 miliard korun na jejich financování vyjednal v Bruselu právě ministr Brabec se svým týmem. Liberecký kraj je v jejich zprostředkování teprve začínající institucí, protože je ve své historii svým obyvatelům nabízí úplně poprvé. A hned se mu sešla více než tisícovka žadatelů.

„Tak velké číslo nám ukazuje, že obyvatelé Libereckého kraje mají výrazný zájem o ekologičtější formy vytápění, což je samotnou podstatou celého projektu. Byl bych rád, kdyby se do budoucna Liberecký kraj zařadil mezi pravidelné distributory této formy finanční pomoci, která významným způsobem přispěje k čistšímu ovzduší,“ říká Roman Baran, jeden z členů ANO v Libereckém kraji.

Padesát milionů pro menší obce

Ministr životního prostředí přiblížil účastníkům setkání další nástroje, které mohou pomoci především obcím. Informoval je o vyhlášení výzvy pracovně nazvané „Chytrá obec“, jež má přispět k udržení vody v krajině a efektivnímu nakládání s vodou v obcích, například v kombinaci s menšími čistírnami odpadních vod. „Nabízíme celkem padesát milionů obcím, které přijdou s inovativním systémem udržení vody v krajině. Dotace mohou obce využít například na decentraliuzovaná řešení čištění odpadních vod včetně podpory domovních čistíren a jsou určeny zejména menším obcím, které na jiné dotace nedosáhnou,“ pokračoval ministr.

Voda je ostatně tématem, které nyní veřejností především v nejsevernějším koutu České republiky, na Frýdlantsku, rezonuje, a rezonovat bude. V souvislosti s prolomením těžebních limitů v sousedním Polsku panují reálné a podložené obavy, že lidé ve Frýdlanstkém výběžku přijdou o své zdroje vody.

Hrozí ztráty vody

„Tento problém nás velice trápí, protože si uvědomujeme, že Frýdlantsko je regionem, který se již nyní potýká s velkým množstvím potíží, ať již jde o velice vysokou míru nezaměstnanosti nebo ztíženou dostupnost zdravotní péče. A tím nemyslím jen aktuální problémy frýdlantské nemocnice. Obecně se na sever nechce příliš ani praktickým lékařům či dentistům. Ztráta vody by kvalitu života místních obyvatel ještě dále zhoršila,“ upřesnila Daniela Kysilková, krajská předsedkyně ANO.

Ministr životního prostředí však všechny uklidnil, že na řešení případné ztráty podzemní vody se intenzivně pracuje na vládní úrovni, a to společnými jednáními s polskou stranou. Kromě toho ještě potvrdil, že na problematiku vod je potřeba klást důraz. Doposavad se vodní hospodářství řešilo především s ohledem na následky ničivých povodní, stranou tak šel úbytek celkového množství vody na území České republiky, který navíc do budoucna hrozí až jejím nedostatkem. Již v současné době je jedenatřicet procent vodních toků na našem území ohroženo vysycháním.

Ministerstvo životního prostředí se proto mimo jiné zapojilo s několika neziskovými organizacemi do projektu Voda základ života, jehož cílem je na nedostatek vody upozornit jak laickou tak odbornou veřejnost a přibližovat na velká, ale i drobná řešení, která mohou pomoci. Z těch menších, ale velmi účinných, zmiňme například výstavbu domů, která budou zahrnovat i řešení zachycování dešťové vody a umožní její další využití. Česká republika je jednou z mála zemí v Evropě, kde lidé ke splachování toalet používají pitnou vodu.