Zdravotnictví se propadá. Reakce měla přijít už dávno.
Jiří Mašek - Záchranář, exředitel krajské záchranky, lékař urgentní medicíny, internista, člen Hnutí ANO, Hradec Králové, poslanec od 21. 10. 2017 člen výboru pro zdravotnictví.
Předvolební slogan z roku 2017 stále platí:
Záchranka je pro mě srdeční záležitost. Nám v kraji šlape na světové úrovni. Chci, aby stejně kvalitně, ekonomicky a s dobrou dostupností fungovalo celé zdravotnictví. Nabízím zkušenost z praxe a již dříve prokázanou vůli k zásadním změnám. Mé priority jsou aktivní spokojený život bez zbytečné byrokracie s oprávněným pocitem bezpečí nás všech. "Nekecat a makat. Ono to jde, když se chce!"
Co říkáte na to, že ministerstvo zdravotnictví uvažuje, že by zpoplatnilo "zbytečné" výjezdy záchranky?
Není řešením jakákoliv platba spojená s vlastním výjezdem, není možné na místě nic vybírat, ani nemá smysl na místě výjezdu kohokoli vychovávat a vysvětlovat, že výjezd není indikovaný. Důležitá je práce operátora na dispečinku ZZS, který musí rozhodnout, zda je výjezd indikovaný, vybrat vhodný prostředek od porady po telefonu, přes doporučení návštěvy ambulance lékařské pohotovostní služby, dopravu obyčejnou dopravní zdravotní službou k vyšetření, zapojení posádek sanitních vozidel ZZS bez lékaře či s lékařem až po zapojení vrtulníku. Důležitá je dlouhodobá informační kampaň pro občany. Pokud něco zpoplatňovat, potom formou označení ve zdravotní dokumentaci s výzvou zdravotní pojišťovně zvážení zpětné spoluúčasti volajícího za zjevné zneužití záchranky.
Jaký máte názor na zdravotnictví v Královéhradeckém kraji?
Jde o model s jednou fakultní a čtyřmi krajskými pilířovými nemocnicemi s potenciálem dlouhodobého rozvoje, který není jemně řečeno využit a naopak se zdravotnictví propadá, zejména v oblasti personální.
Dala se situace s nedostatkem lékařů v nemocnicích očekávat?
Dala, ale nedostatek lékařů v systému byl dlouhodobě bagatelizován. Reakce na nedostatek lékařů měla přijít již cca před 10 lety. Nyní se snažíme dohnat to, co téměř dohnat nejde. Konečně přistupujeme k navýšení počtu studentů lékařských fakult, kdy musíme počítat s 10 až 12 roky, které uplynou do doby, než budou moci noví studenti samostatně ošetřovat pacienty. Dochází i k nutné úpravě postgraduálního vzdělávání, kvůli kterému řada absolventů LF opouští ČR. Začínáme konečně motivovat studenty LF, aby zůstávali v ČR. Totéž platí pro KHK.
Dokáže jim nemocnice nabídnout nějakou výhodu?
Ano, již zmíněné pobídky formou nadačních fondů pro studenty vyšších ročníků lékařských fakult, náborové příspěvky, či příspěvky na zařízení ordinací. Hovoří se i o nabídkách zajištění bydlení apod.
Jaké jsou tedy možnosti dlouhodobější, než je přetahování lidí?
Zvýšení počtu přijímaných studentů, zlepšení postgraduálního vzdělávání, mj. zajištění kvalitních garantů vzdělávání, zlepšení pracovního prostředí v nemocnicích, zlepšení přístrojového vybavení, opravdová digitalizace se snížením administrativní práce lékařů a samozřejmě zajištění dobré výplaty za normální pracovní dobu aj...
Jestliže máme hodně lékařů na hlavu, není zdravotnická síť příliš hustá?
Ano je hustá síť nemocnic, co se týče počtu nemocnic ale i co se týče "oborové rozmanitosti" jednotlivých nemocnic. Nelze v kraji držet ve všech nemocnicích všechny obory.
Myslíte, že k centralizaci časem dojde?
K centralizaci typu rozhodování o potřebnosti oborů v jednotlivých nemocnicích musí dojít co nejdříve. K centralizaci dodávek léků a zdravotnického materiálu již došlo. V úvahu připadá i centralizace vyjednávání o nejlepších možných platbách od zdravotních pojišťoven. Jinak manažerská soutěživost jednotlivých krajských nemocnic jistě není jako konkurenční prvek na škodu.
Lze říci, proč je nejkritičtější situace zrovna v Náchodě?
Ano v Náchodské nemocnici a její rychnovské pobočce je situace dlouhodobě nejkritičtější. Je nutné dokončit výstavbu náchodské nemocnice, akutní obory z horní nemocnice přemístit ku prospěchu pacientů i personálu do nemocnice dolní, tak, aby bylo plně dostupné zázemí komplementu, péče ARA a JIP a kooperace oborů navzájem při poskytování racionální péče. Je nutné se čelem postavit k plánované více než půlmiliardové investici státu a kraje v rámci tzv. zóny Kvasiny a rozhodnout o stavbě nového pavilonu nemocnice v Rychnově. Zde je třeba předem rozhodnout o rozsahu péče poskytované v této nemocnici v letech budoucích a k tomu směřovat její případnou dostavbu.
Má na situaci vliv dlouhé čekání na přestavbu nemocnice?
Ano, má, personál je vyhořelý dlouhým čekáním.
Náchodská nemocnice každoročně padá do ztrát. Jak je možné, že se to dlouhodobě neřeší?
Pokusy o řešení samozřejmě byly, ale byly nedůsledné a dosud se míjely efektem. Současná ředitelka tvrdými ekonomickými a organizačními kroky deficit nemocnice snížila, ale jde o běh na dlouhou trať, než se nemocnice uzdraví úplně.
Kde je ta příčina? Jsou špatně nastavené smlouvy? Lékaři hovořili o tom, že za stejné výkony dostávají méně než třeba v Hradci Králové.
Jedná se o celorepublikově podobné nastavení a ne všude se krajské nemocnice propadají, takže důvodů bude jistě více.
Kdo to měl kontrolovat? Holding?
Určitě kraj, jako hlavní a jediný akcionář a jistě také zdravotní pojišťovny, které za odvedenou péči platí.
Nebyl by efektivní model Pardubického kraje, tedy jedné velké nemocnice?
Není to jedinečný ani samospásný recept na všechny bolesti krajského zdravotnictví, nicméně je třeba našim jižním sousedům nutné přiznat odvahu vykročit určitým směrem.