Vládní opatření prostřednictvím tzv. daňových balíčků jsou bohužel krátkozraká
Po tzv. „ozdravném balíčku“ schválila sněmovna i „konsolidačního daňový balíček“, který by měl do státního rozpočtu přinést 97 miliard korun v roce 2024 a 150 miliard korun v roce 2025.
Záměrem konsolidace veřejných rozpočtů je primárně zvýšení příjmů státu, a proto je zvýšení inkasa upravených daní regulováno změnou zákona o rozpočtovém určení daní, který upravuje rozdělení výnosů některých daní územním samosprávným celkům.
Města tak podle tohoto návrhu v roce 2024 přijdou o 0,88% a od roku 2025 o 1,68 % většiny svých daňových příjmů. Obce a města to vydrží, protože výsledky jejich hospodaření prokazují, že hospodařit umí.
Ať vládne jakákoliv vláda, měla by se chovat zodpovědně – ale také u toho přemýšlet a zvažovat dopady svých rozhodnutí. Obecně bude vždy platit, že v dobách krizových je potřeba šetřit. Ale ozdravný daňový balíček šetří relativně i absolutně velmi málo, přičemž hlavním problémem státního rozpočtu zůstávají právě jeho výdaje. Řešit příjmy zvýšením téměř všech daní není správnou cestou - povede k růstu administrativy a tím i státních výdajů, „přiškrcením“ příjmů krajů, měst a obcí v podobě snížení jejich podílu z rozpočtového určení daní dojde zákonitě k utlumování jejich připravovaných investic. Což je bohužel přesně pravý opak toho, co by naše země v ekonomické recesi potřebovala.
Jan Jarolím
