V Hradci se žije hůř
Jak se žije v Hradci Králové? Město dosud žebříčkům zkoumajícím kvalitu života v jednotlivých českých městech vévodilo. Aktuálně ale zaznamenalo poměrně prudký pokles. Co za tím stojí?
Je to přesně to na co dluhodobě upozorňujeme ale současné vedení města nereflektuje či neposlouchá názory druhých. Město se propadlo v nejnovějších výsledcích až do třetí desítky. Východočeská metropole se musela spokojit v hodnocení s děleným 24. až 28. místem. Průzkum prováděla společnost Obce v datech. Lépe dopadl Rychnov nad Kněžnou. A kdo si chce ve Východočeském kraji žít dobře, měl by se, alespoň dle výsledků hodnocení, přestěhovat do Nového Města nad Metují. Ale to my Hradečáci přece nechceme. Nebo ano?
Výše uvedená společnost sleduje tzv. index kvality života. A pro svoje závěry sbírá podklady skutečně detailně. Velký objem sledovaných dat je důvodem, proč by výsledky průzkumu měly být velmi podrobné a mnohem více vypovídající na rozdíl od celé řady obdobných projektů. Klasická metodika se spojuje s moderními technologickými nástroji.
Obdobné se aplikují ve světě běžně, v České republice je ale nutné kritéria upravit, protože tuzemská situace neodpovídá té v západní Evropě. Celkem se v potaz bralo 29 kategorií, které se spojily do tří nejdůležitějších oblastí: zdraví a životní prostředí, materiální zabezpečení a vzdělání i vztahy a služby.
Kategorie zdraví a sociální problematika- to mě jako lékaře zajímalo nejvíc. A jak to dopadlo?
Znatelně hůře si město vedlo právě v této kategorii. V rámci kraje si získalo příčku sedmou, v rámci republiky ale až šedesátou. Toto kritérium hodnotí jednak péči o zdraví, to znamená síť lékařů a dalších zdravotnických zařízení, jako jsou lékárny. V potaz se ale berou například i instituce, které znečišťují ovzduší. Záchranka, fakultní nemocnice s urgentním příjmem poskytují výbornou akutní péči, zaostává však kapacita péče o dlouhodobě nemocné občany a podpora města v oblasti dlouhodobé lůžkové,domácí i hospicové péče.
Problematické je i hospodaření s bytovým fondem města, sociálními a startovacími byty. Chybí ucelená koncepce integrace tzv. Nepřizpůsobivých právě s využitím sociálního bydlení poskytovaného městem.
Uplně nejhorší hodnocení Hradec získal v oblasti materiálního zabezpečení a vzdělání. V něm se posuzuje třeba dostupnost bydlení z hlediska financí nebo kapacita škol. Město si v rámci kraje odneslo třináctou pozici. V rámci celé ČR se ale muselo spokojit se znatelně horším umístěním, a to konkrétně až na příčce 71. To snad nemohu ani komentovat.
Výsledky průzkumu nemají sloužit jen jako kritika, ale hlavně nám občanům mají ukázat kde je co špatně. Každé město samo mělo položit konstruktivní otázku, v čem může svou situaci zlepšit a na příslušné oblasti se soustředit. Příkladem budiž moravskoslezská Karviná, kde se situací zabývá dokonce i vláda.
Jednotlivé obce navíc mají šanci podklady z průzkumu získat tak, aby mohly provádět analýzu. Současní zástupci Hradce však přistupují k závěrům průzkumu opatrně. Náměstek primátora se v médiích vyjádřil v tom duchu, že město se musí rozvíjet ve všech oblastech a rozhodně by se nemělo orientovat primárně jen na sport nebo kulturu.
A co zdraví a sociální oblast, bydlení, pracovní příležitosti, doprava a jiné oblasti
V oblasti dostupnosti bydlení Hradec přišel o největší počet pomyslných bodů. Bydlení je vůči platům v našem městě hůře dostupné. A v celkovém úhrnu navíc situaci nepomáhá ani horší dostupnost pracovních míst. Co s tím a jak postupovat dál?
Ano musíte jít k volbám, jen tím změníte směřování nejen investic ale I priorit vedení našeho krásného města. Hradec má na to vrátit se na pomyslný trůn nezi městy v ČR, tak, aby se občanům v Hradci nejen dobře žilo, ale aby mohli být na své město a jeho další směrování nově zvolenými představiteli oprávněně pyšní.
Jiří Mašek