Proč veterinární správa nařídila utrácet drůbež?
V České republice byl po téměř deseti letech potvrzen výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N8 (aviární influenza, dále AI). K dnešnímu dni bylo nahlášeno celkem 5 ohnisek nákazy: 4x v Jihomoravském kraji, 1x v Středočeském kraji – Lázně Toušeň.Jedná se o virové onemocnění postihující jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Infikovaná drůbež je netečná a má načepýřené peří. Přečtěte si informace od naší expertky na životní prostřední veterinářky Ivany Hatschové.
Zvířata odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, je snížen příjem krmiva nebo úplné nechutenství. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (kýchání, výtok z nosu). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Potvrzení AI lze pouze v Národní referenční laboratoři Státního veterinárního ústavu v Praze.
Prevence šíření nákazy mezi ptáky je:
- zamezení kontaktu s volně žijícími ptáky, chov v uzavřených objektech, pokud to není možné, nutno přijmout opatření, která v nejvyšší míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky
- krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, zamezit znečištění vody a krmiva trusem volně žijících ptáků
- oznámit zvýšený úhyn a onemocnění veterinárnímu lékaři
- rychlá diagnostika a okamžité opatření – eutanazie nakažených ptáků
Plošná likvidace chovů ptáků, kde byla diagnostikována A I, ale i ve vymezených ohniskových pásmech (3 km) je jediná možnost zamezení šíření nákazy.
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu AI tohoto typu z volně žijících ptáků na člověka. Přesto je nutné dodržovat základní ochranné pravidla. Je nutné se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím apod.
V roce 2007 bylo u jiného vysoce virulentního typu H5N1 prokázáno, že je přenosný na člověka.
Dne 6. 1. 2017 informoval Hong – Kong, že došlo k úmrtí člověka na AI z typu viru H7N9.
Proto je nutné se maximálně chránit a minimalizovat expozici!
- chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů
- poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo uhynulých ptáků
- nezpracovávat nemocnou drůbež
- dbát na osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží)
- informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
- chránit domácí mazlíčky (psy a kočky) před stykem s uhynulými nebo nemocnými ptáky
Potraviny v obchodech jsou bezpečné.
Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže, při zpracování až po pult prodejen. Po nákupu a při kuchyňském zpracování je nutné dbát běžných, základních hygienických pravidel.
Běžnou tepelnou úpravou (vařením, pečením….) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažené teplotě 70° C v jádře potraviny.
V současné době se na úspěšném řešení vzniklé nákazové situace podílí také pohotovostní středisko pro mimořádné situace Krajské veterinární správy SVS pro Královéhradecký kraj. Díky pohotovostním plánům a zřízenému funkčnímu centru pro likvidaci nebezpečných nákaz pro ČR jsou naši obyvatelé maximálně chráněni.
MVDr. Ivana Hantschová, krajská zastupitelka Hnutí ANO