Konference k 30. výročí podepsání mezinárodní Úmluvy o právech dítěte.
K základním tezím tohoto dokumentu patří právo dítěte být slyšen, mít adekvátní informace a možnost oboustranné komunikace se svým zejména dospělým okolím.
Úkolem rodičů a osob pečujících o dítě je především pomoci dětem využívat svá práva ale zároveň stanovení mantinelů, které dítě nesmí porušit, aby mohl v klidu probíhat proces dospívání až k převzetí zodpovědnosti v dospělosti. Vedení dítěte rodiči je obecně upraveno v občanském zákoníku, kde je v § 858 uvedeno, že rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti.
Zákon je jedna věc, ale jeho dodržování je věc jiná. V současnosti je asi 8000 dětí v ústavní péči, a ty mají také právo na rodinný život. Ale ani další děti nemají vždy ideální podmínky ke svému zdravému životu. Polovina manželství se rozvádí, další mladí lidé ani do manželství nevstupují a po rozchodu rodičů jsou děti vystaveny velkému psychickému tlaku a tak je výrazně porušováno právo na rodinný život a výchovu.
V dotazníkovém šetření českého Unicefu bylo zjištěno, že děti o svých právech vědí velmi málo a že jim je často nedopřáno pozornosti svého okolí, chybí jim vzory, vedení a podpora rodiny a to nejenom materiální. Děti utíkají k virtuální realitě, kde hledají svojí realizaci a jednodušší komunikaci s okolím. Takže je na nás dospělých, abychom Úmluvu a s ní související zákony stále a co nejvíc uváděli do života, což je v nejlepším zájmu dítěte. Posuňme rodinu na nejvyšší stupeň v žebříčku našich hodnot.
MUDr. Eva Matyášová
