Královéhradecký
kraj

Přeskočit na obsah



„Koalice dělá velké přešlapy. Probírat se bude kraj dlouho“

Jako opoziční zastupitel Královéhradeckého kraje vidí Petr Sadovský řadu problémů, které svými nekoncepčními verdikty působí současné vedení. Chce řešit zdravotnictví, školství či dopravu.

Ve funkci krajského zastupitele jste od února 2017, tedy dva a půl roku. To je doba, kdy se už člověk může ohlédnout a hodnotit. Co považujete za svůj největší úspěch?

Ono jako opozice nemůžete slavit moc velkých úspěchů, je to spíš o drobných úspěších při důležitých hlasováních. Jako předseda krajského zastupitelského klubu ANO víceméně znám každý probíraný bod zastupitelstva a před každým jednáním probíráme priority našeho klubu.

V jakém stavu je krajský úřad dnes?

Jde spíš o to, v jakém stavu je vedení kraje, a ne vlastní úřad. Ten si žije svým úřednickým životem. Jinak vedení kraje je podle mě v daleko horším stavu, než bylo po volbách. Co se dá taky čekat od beztvárné hmoty stran a hnutí, složených z většího počtu, než je prstů na jedné ruce. Podle toho to také vypadá krajské zdravotnictví v rozkladu, školství nekoncepčně upravené a tak dále. Koalice přijímá rozhodnutí, jež jsou minimálně sporná, a to jsem ještě velmi mírný. Buď nemají představu o případných následcích, nebo jsou tam jiné důvody. Klidně se může stát, že je některá rozhodnutí v budoucnosti "doženou".

Příští rok jsou krajské volby. Jak se připravujete a co lidem nabídnete?

Konkrétní témata do voleb si ještě nechám pro sebe. Ale obecně se určitě chceme zaměřit na dopravu, hlavně na stav silnic, což je hodně závislé na rozpočtu kraje a příspěvku od státu. Chceme ale také zlepšit železniční dopravní nabídku. Dnes jsou hlavní úpravy, tedy počet spojů a celkově obslužnost, směrovány na Náchodsko a Trutnovsko, protože vedení kraje převážně pochází právě z této oblasti. A ostatní okresy jsou víceméně opomíjené. O zdravotnictví jsem už hovořil. Určitě se budu snažit i nadále bojovat za osamostatnění rychnovské nemocnice. Náchodská nemocnice je plná problémů jak finančních, tak personálních. A ty pak dopadají také na tu rychnovskou.

A co chcete ještě do konce volebního období určitě stihnout?

Hlavně se budeme snažit nenechat koalici dělat podle nás nekoncepční rozhodnutí, která by mohla zůstat na "triku" příštímu zastupitelstvu.

Pojďme na další téma. Stále se mluví o tom, jak je Česká republika bezpečná v porovnání s celým světem. Je tomu tak i podle vás?

Už to říkal v OSN Andrej Babiš. Česko je sedmá nejbezpečnější země na světě, naše ekonomika rychle roste. Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, hospodářský růst hodně nad průměrem EU, v rámci EU čtvrtý nejnižší státní dluh v poměru k HDP. Naše veřejné finance jsou ve velmi dobrém stavu a v mnoha ohledech můžeme být vzorem Česká republika obsadila sedmou příčku mezi všemi zeměmi v Indexu cílů udržitelného rozvoje. V posledním hodnocení mezinárodního Indexu sociálního rozvoje se Česko umístilo na 24. příčce v kvalitě života, a to mezi 140 zeměmi, což je ve srovnání s loňským rokem zlepšení o dvě místa. A letošní analýza Allianz Euro Monitor hodnotí českou ekonomiku jako čtvrtou nejstabilnější v celé Evropské unii. To jsou všechno ohromné úspěchy, které potvrzují jak naše ambice, tak naše dovednosti.

Problémy však jsou. Ministr životního prostředí Richard Brabec prohlásil, že na příští rok stát vyčlení další miliardy na boj se suchem. Dají se čekat nějaká masivní opatření?

Je to obrovský problém. Celková délka říční sítě se zkrátila o 30 procent, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 procent, rozloha rybníků se od 17. století snížila o 70 procent. Navíc jsme rozorali přes 270 tisíc hektarů luk a pastvin. Jen za posledních sto let jsme vysušili milion hektarů mokřadů a rybníků, postavili tisíce kilometrů meliorací, abychom mohli využívat zemědělskou půdu, a vybetonovali jsme koryta řek, aby voda rychleji odtékala. Projekty, které pomáhají zadržovat vodu v krajině v regionu, realizují obce, kraje, spolky, státní podniky povodí, ale i Agentura ochrany přírody a krajiny. Tyto projekty financuje ministerstvo buď z evropských prostředků, nebo ze zdrojů Státního fondu životního prostředí. Jde to pomalu, ale snažíme se. Zadržování vody v krajině je klíčovým nástrojem pro doplňování stavu podzemních vod a pro ochranu půdy před erozí, ale spolehlivě funguje i jako ochrana před povodněmi, což je rovněž jeden z extrémních projevů klimatické změny.

Přeskočit na menu