Jak dál s penzijní reformou?
„Chceme důchodovou reformu. Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí.“
Návrh na změnu penzijního systému od 1.1.2022.
Nabízím, jako námět k zamyšlení, alternativní návrh penzijní reformy. Druhý pilíř se rušit nemusel, protože existuje relevantní kompromisní řešení. Druhý pilíř se mohl změnit podle zcela nového systému, anebo se mohl založit konkurenční 4. pilíř a v původním 2. pilíři provést jen změnu poměru 3 % + 2 % na poměr 1 % + 4 %, a tím tak poslat původní systém 2. pilíře do přirozeného a postupného útlumu. V 1. pilíři by se pak provedla jen úprava věkové hranice odchodu do důchodu.
Průměrný věk dožití je v současné době u našich žen 82 let a u mužů 76 let. Průměrný věk zdravého života je u žen 64 let a u mužů 62 let. Protože Češi umírají minimálně o dva roky dříve než obyvatelé západní části Evropy, proto bych považoval od státu za slušné, aby věková hranice odchodu do důchodu byla stanovena pro ženy i muže na přijatelných 63 let. Tento návrh vychází z předpokladu, že v průměru lidský život má 3 etapy, 20 let mládí a příprava na povolání, 40 let práce a 20 let čerpání penze, a takto by to mělo ještě dlouho zůstat. Pokud by se tedy měl věk odchodu do důchodu prodlužovat, tak jen na základě přímé úměrnosti ke zvyšování průměrného věku dožití.
https://www.i60.cz/clanek/detail/23805/jak-dlouho-budeme-zit-a-na-co-umreme
Založení 2. pilíře považuji za velmi správné a opravdu nezbytné, ale ne ve formě, v které byl založen. Naučit budoucí generace odpovědnosti za svůj život i životní standard považuji za klíčové směřování i pro 22. století.
Tento 2. pilíř, který byl již zrušen, byl výhodný jen pro občany s nadprůměrnými příjmy, pro penzijní fondy, banky a životní pojišťovny. Podle tohoto návrhu by však bylo vhodné založit 2. pilíř znovu, ale podle zcela nového, státem garantovaného systému ČNDS (Česká národní důchodová spořitelna). Odvody na sociální pojištění do 1. pilíře by tak zůstaly na stávající úrovni 28 %. Opt-out z 1. pilíře do 2. pilíře by žádný nebyl. Úspory v ČNDS by byly úročeny ve výši inflace a úroky by nebyly zdaňovány. Přístup k úsporám by byl prakticky kdykoliv, nejdříve 1 měsíc od posledního výběru. Jen úroky by byly vypláceny s odkladem – až po dosažení věku 63 let nebo při skončení spoření. Za 40 let spoření by si občan mohl v tomto systému naspořit maximálně 2,4 milionu Kč plus úroky (v dnešních relacích), a za takové úspory se stát může bez problému zaručit. Už dnes banky pojišťují úspory na 100 tisíc euro. (Za 20 let, od roku 1994 do roku 2013, byla průměrná inflace 4,3 %. Státní dluhopisy, tak ty také bývaly úročeny kolem 4 %.) Tento způsob spoření by byl pro občany podstatně výhodnější, než i pro ně prodávané státní dluhopisy.
Nově upravený 3. pilíř, který platí od 1.1.2013 by zůstal v platnosti. Jen u nových smluv penzijního připojištění, s platností od 1.1.2022 by se úplně zrušil státní příspěvek. U starých smluv, s platností před tímto datem, by se příspěvek i nadále vyplácel.
Nově založený systém ČNDS by byl výhodný nejen pro bohaté, ale i pro chudé občany.
Základní podmínky pro vznik České národní důchodové spořitelny (ČNDS)
1. K 1.9.2021 založit státní instituci „Česká národní důchodová spořitelna“ (ČNDS), která by fungovala na podobném principu jako současná Poštovní spořitelna. Úspory by byly úročeny minimálně ve výši inflace a úroky by nebyly zdaňovány. (Úroky by měly být takové, aby při dlouhodobém spoření nedocházelo k žádnému znehodnocení úspor, a tak ke snižování jejich reálné kupní síly). Úspory by byly chráněny státem i před znehodnocením těchto úspor kriminální činností. V ČNDS by mohly spořit jen fyzické osoby s trvalým pobytem v České republice starší 15 let. Tato státní spořitelna – ČNDS by využívala infrastruktury České pošty. Náklady na zřízení by byly naprosto minimální, protože by stačilo jen vypracovat počítačový program pro spoření v ČNDS, a tento program nainstalovat do vybraných počítačů České pošty. Nic víc. Každodenně uložené peníze na přepážkách České pošty do ČNDS by byly obratem ukládány na účet u ČNB a část by byla téměř „okamžitě“ použita pro financování provozu státu. Když by se například za první rok uspořilo v ČNDS 90 miliard, tak třeba z toho 50 miliard by mohlo být následující rok investováno např. do výstavby dálnic. Systém ČNDS by byl tak velmi podobný i plánu vlády, potažmo ministerstva financí, který navrhoval sesypat na jedno místo, tj. do ČNB, peníze ze všech státních organizací navěšených na stát, jako jsou státní fondy, obce, kraje, vysoké školy. Viz článek v MF DNES ze dne 12.4.2012 – „Miliardy z účtů fondů a obcí odplynou do ČNB“. Úspory na penze v ČNDS by se tak také „sesypaly“ na účet u ČNB.
2. Způsob spoření:
- pravidelně měsíčně – rozpětí od 100,-Kč do 5 000,-Kč. (maximálně měsíčně 25 % z průměrné hrubé mzdy ve státní správě) Toto rozpětí by se každý rok valorizovalo o výši inflace.- možnost „zpětně dospořovat“ až do celkově možné – omezené výše úspor (mimo úroků)
- vkládat kdykoliv, a to na každé poště
- v případě, že vkladatel dovršil věkovou hranici odchodu do důchodu, tj. věk 63 let, měl by už trvale možnost si dospořovat až do maximálně možné (valorizované) výše úspor, což by bylo ke dni 1.1.2022 – 2,4 milionu Kč.
3. Způsob výběru úspor:
- kdykoliv – a to na každé poště, (nejdříve však vždy 1 měsíc od posledního výběru)
- postupně – pravidelně měsíčně v dohodnuté výši
- výběr části úspor nebo i všechny úspory
- jen úroky vypláceny s odkladem – až po dosažení věku 63 let nebo při skončení spoření
4. Úspory v ČNDS by přecházely na dědice a stejně tak jako úroky v ČNDS by nepodléhaly žádné dani – byla by to tak další pomoc pro pozůstalé.
5. Rozpětí, v kterém lze pravidelně měsíčně spořit by bylo k 1.1.2022 od 100,-Kč do 5 000,-Kč (maximálně měsíčně 25 % z průměrné hrubé mzdy ve státní správě) s tím, že každý rok by se toto rozpětí valorizováno o výši inflace. Toto rozpětí je zavedeno proto, aby velmi bohatí lidé nezneužívali velmi výhodného úročení v ČNDS tím, že by si ukládali krátkodobě částky řádově v milionech korun a kdykoliv si je pak zase vybírali.
6. Dospořování jen do výše celkových úspor (mimo úroků), je součin počtu kalendářních měsíců, které uplynuly od počátku spoření v ČNDS (nejdříve však od 1.1.2022) až do doby vlastního vkladu a maximální možné měsíční úložky (k 1.1.2022 – 5 000,-Kč, valorizované vždy o výši inflace za uplynulé roky).
Příklad: Každému občanovi s trvalým pobytem v ČR staršímu 15 let k 31.12.2021 by byl automaticky založen osobní účet u ČNDS s účinností od 1.1.2022. Účet by byl aktivován až při prvním osobním vkladu na kterékoliv poště – podepsáním smlouvy. Způsob spoření. Například 15letý student, protože bude pokračovat ve studiu a nebude mít žádný finanční příjem, tak si nebude ani spořit v ČNDS. Po 10 letech studií si už začne pravidelně měsíčně spořit např. 1 000,-Kč, (pro jednoduchost se v příkladu nepočítá s valorizovaným rozpětím spořené částky). Po dalších 10 letech spoření bude mít na účtu svých vložených 120 000,-Kč + úroky. Následně se jeho finanční možnosti natolik zlepší, že bude mít možnost si dospořit na maximální možnou částku, proto může vložit až takovou částku, která ve svém součtu s dosavadními úsporami (mimo úroků) nepřekročí částku – 1 200 000,-Kč, (20 let od založení osobního účtu = 240 měsíců x 5 000,-Kč – což je maximálně možná spořená částka při daném rozpětí). Takže může dospořit jen maximálně 1 080 000,-Kč.
7. Za velmi přísných podmínek, tak aby nedošlo k ohrožení čerpání úspor, lze v mimořádných situacích použít finanční prostředky z ČNDS jako bezúročnou půjčku („polštář“) do státního rozpočtu, například k dofinancování prvního pilíře penzijního systému nebo i k financování státních dluhopisů. Dá se předpokládat, že už v prvním roce fungování systému ČNDS by cca 1,5 milionu občanů starších 15 let bylo schopno přesunout své úspory z bank do ČNDS v maximálně možné výši tj. 12 měsíců x 5 000,- Kč = 60 000,- Kč, čímž by tak už po prvním roce spoření bylo v ČNDS 90 miliard korun.
Posilovat udržitelnost systému jeho další diverzifikací považuji za zcela chybné směřování.
90 % občanů vůbec nepotřebuje mít peníze rozestrkané všude možně a ztrácet tak nad nimi přehled. Stačí jen jeden státní „fond“, který bude garantovat to hlavní, a to je, že se jeho úspory nerozkradou.
Bohatým a schopným, kteří mají zájem i čas sledovat vývoj na kapitálových trzích nic nebrání v tom, aby mimo spoření v ČNDS investovali – diverzifikovali – své nadbytečné peníze třeba i v jiných finančních produktech, kde si zajistí vyšší výnosy.
Deficit důchodového systému se může pohybovat i kolem 50 miliard ročně, při výši odvodu na sociální pojištění 28 %. Jde tedy o to, jak každoročně získat těch chybějících cca 50 miliard.
Zde je několik příkladů:
- stát by velmi ušetřil na tom, že by nemusel vydávat v takovém rozsahu státní dluhopisy. (Odhad – každý rok by úspory občanů v ČNDS rostly o 60 miliard – byl by to tak určitý „polštář“ pro 1.pilíř). Částečně by se stát vymanil i ze závislosti na hodnocení ratingových agentur a nevyzpytatelnosti zejména zahraničních věřitelů – investorů do státních dluhopisů.
- u nových smluv penzijního připojištění, stavebního spoření a životního pojištění s platností od 1.1.2022 by se úplně zrušil státní příspěvek a daňové zvýhodnění. U starých smluv, s platností před tímto datem, by se dále příspěvek vyplácel, ale nebylo by možné platnost těchto smluv účelově prodlužovat. Tímto způsobem by tak nastal postupný útlum různých státních příspěvků, čímž by se ve státním rozpočtu i ušetřilo.
- stát by také velmi ušetřil, když by urychleně a účinně řešil boj proti korupci, zdanění hazardu, úniky příjmů do daňových rájů, razantní postih práce na černo a zejména když by vrátil zpět úpravy daní a pojistného, ke kterým došlo během reformy veřejných financí v letech 2008-2009, které připravily důchodový účet o 25 miliard. Přitom ještě v roce 2007 byl na důchodovém účtu přebytek 13 miliard korun. To, že v minulosti stát přebytky na výběru pojistného používal do státního rozpočtu, a nyní by to měl do systému postupně vracet, nemá smysl dále rozebírat. Dosud chybí, veřejnosti známá, ucelená bilance v této věci.
- stát by velmi ušetřil, když by ukončil všechny uzavřené dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic, protože ty v praxi slouží jen k bezplatnému „pojištění“ pro soukromé subjekty na úkor státu, a tak k vysávání financí ze státního rozpočtu přes různé účelové arbitráže, především s takovými zeměmi, jakými je např. Kypr.
Dá se předpokládat, že převážná většina občanů by postupně přesunula svoje úspory z bank do výhodnějšího systému ČNDS. Nevidím na tom nic špatného pro občana. Občané tady nejsou kvůli bankám, ale banky jsou tady od toho, aby sloužily občanům. To se ale zatím moc nedaří. Privatizací bank bylo slibováno, že se zvýšením konkurenčního prostředí se sníží i poplatky. Realita je však taková, že naše banky se na nás občany pěkně „domluvily“ a ordinují nám jedny z nejvyšších bankovních poplatků v Evropě. Nevidím proto žádný důvod, aby založením ČNDS se bral nějaký ohled na soukromé banky. Jinak spoření v ČNDS by bylo stejně jen v omezené výši – měsíčně maximálně 25 % z průměrné hrubé mzdy ve státě.
Občané by si tak mohli výhodně spořit na důchod za úroky ve výši inflace a naopak stát by měl k dispozici finanční prostředky s možností je investovat např. do výstavby dálnic.
Podle mého názoru, pokud ČSSD v minulosti chtěla založit silnou státní banku, a přitom minimalizovat nebezpečí mezinárodních arbitráží, tak je případná Česká národní důchodová spořitelna tím nejlepším kompromisním řešením.
Více o novém systému ČNDS včetně odpovědí na oponentní názory na: www.penzijni-reforma.nazory.cz
http://www.duchodova-komise.cz/?p=295
https://blog.aktualne.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=11918
Výběr z článků:
Spořit si na stáří se loni Čechům nevyplatilo
20. 5. 2019
Jakub Svoboda, Právo
Žádný z tuzemských penzijních fondů loni nepřekonal inflaci. Úspory na stáří se tak Čechům reálně znehodnotily. Vyplývá to z údajů penzijních společností (PS), které má Právo k dispozici.
… Předsedkyně nové důchodové komise Danuše Nerudová nedávno v rozhovoru pro Právo uvedla, že by se komise měla zabývat i tím, že na státních příspěvcích stát posílá ročně do penzijních fondů sedm miliard korun, plus dalších 13 miliard stojí podpora spoření v daňových základech.
„Dohromady se bavíme o částce 20 miliard a stát má samozřejmě jednat s péčí řádného hospodáře a není úplně standardní, že míra výnosů penzijních fondů je jedno procento, což je velmi často méně, než je inflace. Některé fondy loni skončily v záporu, zatímco výnosnost nebo ziskovost penzijních společností je kolem 14 procent, ...
https://www.novinky.cz/finance/clanek/sporit-si-na-stari-se-loni-cechum-nevyplatilo-40283720
(Pozn.: Za 30 let, od roku 1989 do roku 2018, byla průměrná roční míra inflace 6,4 %, což je v součtu 192 %.)
Banky hrnou do ČNB rekordní peníze
1. dubna 2019
Jaroslav Bukovský E15.cz
Peníze, které neumějí tuzemští finančníci využít, proudí letos do trezorů České národní banky v historicky největších objemech. Finanční domy tak na účtech u ČNB měly koncem února rekordních bezmála 2,7 bilionu korun. Jen od počátku roku přiteklo do centrální banky takřka 370 miliard korun, silnější příliv peněz v tak krátké době dosud nezažila. Vysoké úložky představují pro banky vítané přilepšení byznysu. Za své peníze totiž bezpracně získávají stále vyšší úrok. ...
... „Umisťujeme peníze do ČNB ve formě dvoutýdenních repo operací, a tím vyděláváme úrok podle současných sazeb, které centrální banka opakovaně zvyšovala až na současných 1,75 procenta,“ uvádí mluvčí banky Moneta ...
... Klientům z řad domácností přitom platily banky koncem února z běžných účtů roční úrok průměrně 0,15 procenta, na účtech se splatností jednoho roku pak 1,36 procenta. „Banky si tak u centrální banky spoří za výrazně vyšší úrok, než samy nabízejí střadatelům,“ uvádí ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Ze současné výše vkladů u ČNB by banky letos inkasovaly na úrocích 47 miliard korun. ...
https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/banky-hrnou-do-cnb-rekordni-penize-1357629
Češi důchodové reformě nevěří, v Nizozemsku funguje skvěle
18. června 2013
Zuzana Kohoutová iDNES.cz
… Právě dánský a nizozemský systém byly v minulých letech označeny studií společnosti Mercer za nejefektivnější a nejudržitelnější penzijní systémy světa. ...
https://www.idnes.cz/finance/penze/duchody-u-nas-a-ve-svete.A130614_120317_penze_zuk
Levné peníze už drtí i nejlepší penzijní systémy na světě
22. 11. 2019
… Snížení důchodů proto nyní hrozí v Nizozemsku, jehož penzijní systém je přitom podle mezinárodního srovnání nejlepší na světě, napsal server CNN. Současně upozornil, že podobné potíže se týkají i dalších zemí. …
… Dlouhé období nízkých, či dokonce záporných úrokových sazeb na trhu vážně zasáhlo penzijní fondy v Nizozemsku, takže některé z nich rozesílají svým klientům oznámení, že budou muset přistoupit ke snížení vyplácených penzí. ...
… Problém musí řešit i vláda, …
… Současné zprávy o hrozících škrtech jsou tak podle CNN šokem v zemi, která se pyšní přesně a spolehlivě fungujícím penzijním systémem. V letošním srovnání světových penzijních systémů investiční firmy Mercer se Nizozemsko umístilo na prvním místě. ...
… „Je velmi pravděpodobné, že příští rok budeme muset snížit výplatu penzí, a výhled na další roky také není dobrý,“ varovala šéfka jednoho z největších nizozemských penzijních fondů ABP ...
---------------------------------------
Výše uvedený návrh penzijní reformy umožňuje dvě varianty dalšího pokračování penzijní reformy.
1. varianta – Vznikem ČNDS by se znovu vytvořil 2. pilíř v současném penzijním systému a v 3. pilíři by se u nově zakládaných smluv penzijního připojištění úplně zrušil státní příspěvek. U starých smluv by se příspěvek dále vyplácel, ale nebylo by možné platnost těchto smluv účelově prodlužovat. Tímto způsobem by tak nastal postupný útlum státních příspěvků, čímž by se ve státním rozpočtu ušetřilo. Jinak by takový tří pilířový systém zůstal prakticky beze změn. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že státní příspěvky v současné době nevyužívají ti skutečně nejvíce potřební, ale spíše střední a vyšší společenská třída, která státní příspěvek zase až tolik nepotřebuje, a dále - obecně - státní příspěvky k vybraným finančním produktům deformují přirozené konkurenční prostředí.
Státní příspěvky a daňová zvýhodnění k penzijnímu připojištění jsou administrativně velmi komplikované, zatěžují státní rozpočet a jsou výhodné zejména pro ty bohatší, kteří takovou pomoc od státu vůbec nepotřebují.
Proto považuji současný trend zvyšování státních příspěvků k penzijnímu připojištění za zcela chybné směřování, které jde jen na ruku penzijním fondům.
http://archiv.ihned.cz/c1-21525270-kdyz-si-penzijni-kapr-napousti-rybnik
2. varianta – Při realizaci 1.varianty by se navíc zavedlo to, že jen u mladých lidí vstupujících do pracovního procesu, - kteří ve svých 15 letech ukončili povinnou školní docházku, - by se v 1. pilíři snížilo dosavadní sociální pojištění z 28 % na 10 %, což by pomohlo nejen zvýšit zaměstnatelnost právě těchto mladých lidí, ale zvýšilo by to i konkurenceschopnost našich firem, když by se jim snížila i cena práce těchto mladých lidí - vstupujících do pracovního procesu. Pokud by tito mladí lidé pak šli do důchodu, tak by se jich dosavadní 1. pilíř již netýkal, protože by měli své úspory na důchod v ČNDS, (bylo by možné si spořit 4,5 % ze sníženého sociálního pojištění). Ti, kteří by přesto žádné úspory neměli by dostávali od státu sociální dávku ve výši životního minima. Lze předpokládat, že za 50 let vývoje společnosti bude životní minimum na solidní, život zajišťující, výši.
(Sníží se vedlejší náklady na jejich práci, kdy se sníží důchodové pojištění pro zaměstnavatele z dosavadních 21,5 % na 8 % hrubé mzdy. U zaměstnanců se sníží důchodové pojištění z 6,5 % na 2 % z vyměřovacího základu. U OSVČ z 28 % na 10 %. Toto pak povede i k většímu zájmu zaměstnavatelů zaměstnávat mladé lidi. Výsledných 10 % na důchodové pojištění z vyměřovacího základu pak bude ukládáno do „Státního invalidního a sirotčího důchodového fondu“, z kterého budou hrazeny invalidní a sirotčí důchody jen občanů 15letých a mladších ke dni zahájení této penzijní reformy.)
V současné době je třeba pomoci hlavně mladým lidem, kteří vstupují do svého prvního zaměstnání a chtějí si založit rodinu, kdy by se na ně nemělo zapomínat, protože zpravidla – na rozdíl od penzistů - nemají žádný majetek a začínají svůj dospělý život prakticky od nuly.
Pokud nás čekají důsledky 4. průmyslové revoluce, tak se na tyto změny musíme postupnými kroky už nyní připravovat, kdy nám proto bude v budoucnu hrozit i vysoká nezaměstnanost, a to především právě u mladých lidí.
Tato 2. varianta by asi až po 50 letech pozvolného působení umožnila zásadním způsobem změnit současný penzijní systém. Výsledek by po 50 letech byl následující - 1. a 3. pilíř by mohly být zrušeny. Zůstal by jen 2. pilíř – státem chráněné spoření v ČNDS. Ti, kteří nikdy v životě nechtěli pracovat anebo nesplnili podmínky pro přiznání starobního důchodu (odpracovaných min. 35 let) by pobírali od státu životní minimum v jednotné výši, tak, jako tomu je v současné době. Ti, kteří by si spořili v ČNDS by v důchodu žili ze svých celoživotních úspor. Až v případě, že by tyto své úspory vyčerpali (do určité jednotné zůstatkové minimální výše; 30 % z maximální výše úspor), tak by pak „spadli“ na úroveň těch, kteří by pobírali od státu životní minimum, („rovný důchod“).
Více o tomto návrhu na:
www.penzijni-reforma.nazory.cz
Ještě bych chtěl poznamenat, že dosavadní penzijní systémy jsou velmi, velmi komplikované a pro občany naprosto nesrozumitelné. Proto je třeba vytvářet systémy, pokud možno co nejjednodušší, což systém ČNDS splňuje. Systém ČNDS také umožňuje prakticky kdykoliv výběr uspořených peněz, protože v průběhu života se může změnit situace, kdy člověk nutně potřebuje použít tyto úspory, zatímco u současného penzijního připojištění se za předčasný výběr přichází o státní příspěvek a tím se ztrácí výhodnost takového spoření.
Dále považuji za nesmyslné směřování, že penzijní připojištění je od 1. ledna 2017 daňově výhodnější, než bylo v r. 2016 – ovšem jen pro ty, kteří si spoří více než 2000 korun měsíčně. Změnu tak využijí jen ti, kteří si do penzijní společnosti posílají výrazně nadprůměrné příspěvky – více jak dva tisíce korun měsíčně. Takových lidí je podle statistiky Asociace penzijních společností ČR jen zhruba 2,5 procenta z asi 4,5 milionu, kteří si na důchod spoří. Ptám se, proč stát tímto způsobem podporuje ty bohaté, kteří takovou pomoc od státu vůbec nepotřebují? Podle mého názoru by se závislost penzijního systému na státním rozpočtu měla minimalizovat, a ne ještě více prohlubovat.
-------------------------------------------------------------
Jen pro zajímavost níže uvádím odkazy na to, jak funguje penzijní systém v Austrálii, který je považován za druhý nejlepší na světě.
Cituji z článku, viz odkaz níže (6425): „Porovnat důchodové systémy ve světě se pokusila ve své studii společnost Mercer. Výsledkem je sestavení indexu hodnotícího přiměřenost, udržitelnost a integritu penzijního systému. Čím vyšší hodnotu Melbourne Mercer Global Penzion Index má, tím je důchodový systém dané země lepší (možnosti od 0 do 100).
Nizozemský systém dosáhl nejvyšší hodnoty. Za ním těsně následuje Austrálie, Švédsko a Kanada. Tyto čtyři systémy vychází ze srovnání podstatně lépe než důchodové systémy v ve Velké Británii, USA, Chile a Singapuru.“ Konec citace.
http://cesky-dialog.net/clanek/4936-penzijni-system-v-australii/
http://drahomirhron.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=124590
http://www.nasepenize.cz/jak-ma-vypadat-uspesny-duchodovy-system-6425
ALTERNATIVNÍ NÁVRH PENZIJNÍ REFORMY
PRACOVNÍ VERZE
Pro rok 2021
PRVNÍ PILÍŘ
Průměrný věk dožití je v současné době u našich žen 82 let a u mužů 76 let. Průměrný věk zdravého života je u žen 64 let a u mužů 62 let. Protože Češi umírají minimálně o dva roky dříve než obyvatelé západní části Evropy, proto bych považoval od státu za slušné, aby nyní výchozí věková hranice odchodu do důchodu byla stanovena pro ženy i muže na přijatelných 63 let. Tento návrh vychází z předpokladu, že v průměru lidský život má 3 etapy, 20 let mládí a příprava na povolání, 40 let práce a 20 let čerpání penze, a takto by to mělo ještě dlouho zůstat. Pokud by se tedy měl věk odchodu do důchodu prodlužovat, tak jen na základě přímé úměrnosti ke zvyšování průměrného věku dožití.
Minimální počet odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu snížit z 35 na 25 let.
Dříve do důchodu o 1 rok za 10 odpracovaných let zatím jen pro hlubinné hornictví a práce přímo při tavbě železné rudy. Hrazeno solidárně z důchodového účtu. Zaměstnavatel by neodváděl navrhovaných 5 %, protože by si to jinak stejně vzal na zaměstnanci, když by mu dal o to nižší mzdu a navíc by byla kolem toho jen velká administrativa.
Ženy (i muži) – dříve do důchodu –
o 1 rok péče o 1 dítě
o 2 roky péče o 2 děti
o 3 roky péče o 3 a více dětí
Hrazeno solidárně z důchodového účtu.
Větší spravedlnost pro ženu (nebo i muže) za to, že pečovali o děti a nemohli pracovat (na důchod) lze zajistit i při případném rozvodu, kdy je možnost až u soudu majetek rozdělit spravedlivěji právě s přihlédnutím k okolnostem, kdo z manželů pečoval o děti, a proto nemohl pracovat.
Aktualizovat každých 10 let průměrný věk dožití. Výpočtem tak, že každý rok se vypočte průměrný věk zemřelých (počítaný od věku 15 ti let), kterých bývá každoročně kolem 100 000 osob a pak z těchto 10 ti průměrných věků každoročních dožití se vypočte průměr a pak se podle tohoto výsledku věk odchodu do důchodu buď ponechá, nebo zvýší anebo i sníží.
Náhradový poměr udržovat minimálně na úrovni 40 % čisté mediánové mzdy zaměstnanců ve státní správě.
Proč čistá mediánová mzda? Protože aritmetický průměr VELMI zkresluje skutečnost, a navíc se tak často porovnávají hrušky s jablky, když vzájemně porovnáváme průměrný čistý důchod a čisté sociální dávky s průměrnou hrubou mzdou.
Důchody sirotčí a invalidní zatím beze změny.
Vdovské a vdovecké důchody zatím beze změny.
DRUHÝ PILÍŘ
ČESKÁ NÁRODNÍ DUCHODOVÁ SPOŘITELNA-ČNDS
POTŘEBNÉ ÚPRAVY PENZIJNÍ REFORMY PRO ZAHÁJENÍ OD 1.1.2022
Založit k 1.11.2021 Českou národní důchodovou spořitelnu, ČNDS. Speciální banku s asi 5 zaměstnanci.
Vybrat do 31.1.2022, ke stavu k 1.1.2022, ze státního registru podle rodných čísel všechny občany ČR, s trvalým pobytem v ČR, kteří k 31.12.2021 dosáhli minimálně 15 ti let věku a věku vyššího a založit jim všem u ČNDS účet, který bude podle jejich rodného čísla, např. 581608185/ČNDS, a to vložit do počítačového programu nejpozději do 31.1.2022. V lednu 2022 by se tak jednalo o založení asi 8 milionů účtů, ale v následujících letech by to bylo každoročně už jen kolem asi 100 tisíc účtů, kdy asi 100 tisíc účtů by bylo ukončeno (zastaveno úročení) v důsledku úmrtí a vznikne asi 100 tisíc nových účtů pro občany, kteří v předchozím roce dovršili věku 15 ti let.
Občané by pak z toho svého účtu mohli peníze vybírat jen jedenkrát za 30 dnů, jinak řečeno nejdříve za 30 dnů od posledního výběru buď na vybraných poštách nebo i z internetového bankovnictví, kdy účet je chráněn e-mailem, telefonním číslem a heslem. Vkládat by pak mohli kdykoliv, ale jen do limitované výše (viz dospořování).
Smlouvy by se nezakládaly kdykoliv od data dovršení věku 15 let, ale vždy by se čekalo, kolik občanů se dožilo příslušného konce roku. Každý rok tak do 31.1. aktualizovat podle nově příchozích spořitelů, a i zrušených účtů v důsledku úmrtí. Každý rok v lednu by nebylo možné, aby občané tento účet používali, protože by během tohoto měsíce probíhaly potřebné aktualizace systému. Takže platnost nových smluv v pozdějších letech by pro všechny nově příchozí občany začínaly vždy ke stejnému datu, a to k 1. lednu s tím, že občan za předchozí rok dovršil 15 ti let anebo získal občanství s trvalým pobytem v ČR.
Aktivace účtu (kdykoliv, třeba i po několika letech) při prvním osobním vkladu v hotovosti minimálně 100,- Kč na vybraných poštách podpisem smlouvy. Klient bude ověřen podle občanského průkazu, smlouva už bude automaticky předvyplněna podle evidence ve státním registru, smlouvu si překontroluje a podepíše digitálním perem a skrytě uloží i heslo, e-mail a telefonní číslo. Obdrží jeden výtisk, druhý výtisk zůstane poště (pro ČNDS), a navíc bude smlouva uložena i v elektronické podobě. Při každých vkladech nebo výběrech z účtu na poště bude vždy nutné ověření totožnosti podle občanského průkazu nebo i ověřené plné moci. Zároveň bude uvedeno jméno pracovníka pošty, který podpis smlouvy, nebo vklad anebo výběr prováděl, aby bylo vždy zpětně zjistitelné, který zaměstnanec pošty to zajišťoval pro případ, že by došlo k nějaké kriminální činnosti, jako například že nedostatečně ověřil totožnost osoby oprávněné vybírat z účtu. Vkládat anebo vybírat buď v hotovosti na poště nebo elektronicky z „domácího“ počítače převodem na jiný svůj účet. Z bankomatů nebo mobilních telefonů by vklady a výběry nebyly možné. (Maximální výše dospořování by se vždy počítala ode dne založení účtu, tj. vždy od 1.1. příslušného roku vstupu do systému ČNDS, nikoliv od různého datumu vlastní aktivace na poště.) Případné změny v adrese trvalého bydliště by nepřerušily počítání měsíců pro výši dospořování, pokud by bylo zachováno občanství a trvalý pobyt v ČR.
Účet ČNDS založit u České národní banky (např. 1111111111/ČNB.) ČNB by nedělala nic dalšího, jen by u ní byl veden ten účet, z kterého by mohl za přísných pravidel vybírat peníze jen Český stát a používat je jen k vybraným účelům, např. v první řadě jako „polštář“ k dofinancování 1. pilíře penzijního systému anebo i dalších vybraných položek státního rozpočtu, jako je zdravotnictví a dopravní infrastruktura. (Stát by pak nemusel v takovém rozsahu emitovat státní dluhopisy.)
Při stanovení platného rozpětí možnosti spoření a maximální výše pro dospořování je třeba vycházet z těchto údajů:
Pro úročení v roce 2022 použít výši inflace za rok 2020 (a vždy v letech dalších stejně tj. např. pro od 1.1.2028 použít inflaci za rok 2026 a tak vždy postupovat do budoucna každý rok)
Minimální vklad vždy 100,-Kč.
Maximální pravidelný měsíční vklad (mimo způsobu dospořování) pro výpočet k 1.1.2022 použít 25 % z měsíční čisté mediánové mzdy zaměstnanců ve státní zprávě, což je přibližně 6000,-Kč. Tento maximální měsíční vklad by se každý rok valorizoval o inflaci za předpředchozí rok.
Maximální výše dospořování pro rok 2022 by byla vypočítávána nabalovaně průběžně pro každý měsíc, jako součin výchozí 25 % měsíční čisté mediánové mzdy zaměstnanců ve státní zprávě (6000,-Kč) krát počet měsíců, které uplynuly od počátku smlouvy vždy od 1.1. (ale ne od datumu aktivace účtu podpisem, který může být velmi různý.)
Za 40 let spoření by si občan mohl v systému ČNDS naspořit maximálně cca 2,8 milionu Kč plus úroky (v dnešních relacích), a za takové úspory se stát může bez problému zaručit. Už dnes banky pojišťují úspory na 100 tisíc euro.
Výpis z účtu buď posílat 1 x za rok na adresu trvalého pobytu, jako je to nyní třeba u stavebního spoření anebo výpis jen z internetového bankovnictví. Výpis by měl obsahovat číslo účtu, rok počátku založení účtu, vždy od 1.1., jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu, vklady a výběry během roku, odděleně přehlednou tabulku každoročních zisků z úroků i uvádět kumulovaně, % výše použité inflace podle jednotlivých roků a aktuální výši maximální možnosti „dospořování“.
Úročení ve výši inflace na účtu by se zastavilo ke dni ukončení spoření zrušením na vlastní žádost spořitele, dále ke dni úmrtí anebo ke dni zrušením občanství a trvalého pobytu v ČR.
TŘETÍ PILÍŘ
U nových smluv penzijního připojištění, stavebního spoření a životního pojištění s platností od 1.1.2022 by se úplně zrušil státní příspěvek a daňové zvýhodnění. U starých smluv, s platností před tímto datem, by se dále příspěvek vyplácel, ale nebylo by možné platnost těchto smluv účelově prodlužovat. Tímto způsobem by tak nastal postupný útlum různých státních příspěvků, čímž by se ve státním rozpočtu i ušetřilo. Jinak ve třetím pilíři by nebyly žádné další změny.
Samozřejmě, že celý systém by potřeboval i další vylepšující změny, ale je třeba nyní vybrat jen ty nejdůležitější, a hlavně už s reformou skutečně začít, aby se dala do pohybu a nic nebrání tomu abychom se k dalším změnám vrátili až později v druhé, už poklidnější etapě.
Ještě bych citoval pana Vladimíra Pikoru z 2.1.2021:
… „A pokud se na investici díváte srdíčkem, dává tato investice také smysl. Pro stát je daleko lepší, když mu půjčují vlastní občané, než když to jsou cizí banky nebo fondy. To vidíme třeba u Japonců. Ti půjčují své vládě, a ta má vyšší dluh než italská vláda. O japonský dluh se přitom na rozdíl od toho italského nikdo nebojí. Není to totiž ten kapitál, který se sbalí, uteče a nechá po sobě spoušť. Domácí kapitál je stabilní, a to ekonomice pomáhá. Takže proč ne proti-inflační Dluhopis republiky? ... “ Konec citace.
Můj návrh ČNDS by byl pro občany ještě výhodnější, než proti-inflační Dluhopis republiky.
Závěr: Jako laik si uvědomuji, že penzijní reforma je mimořádně komplikovaná záležitost, na druhou stranu bych chtěl tímto svým návrhem alespoň trochu přispět k diskusi o hledání co možná nejlepšího řešení. Vždy při posuzování různých variant je potřeba dát na váhy výhody a nevýhody toho kterého návrhu a pak rozhodnout podle toho, kde je váha těch kladů největší, protože v této záležitosti nemůže být nikdy naprosto ideální řešení, které by vyhovovalo všem.
Vlastimil Copko
Autor požádal o zveřejnění a poskytl souhlas na webových stránkách Královéhradeckého hnutí ANO 2011. Příspěvek nevyjadřuje názor Hnutí ANO 2011, nýbrž pouze osobní názory a zkušenosti autora a člena hnutí. Příspěvek neprošel jazykovou ani věcnou korekturou